Geomorfologie

• Oceány převažují s plochou 361 mil km2.
• Plocha zemského povrchu je 510 mil km2.
• Souš má plochu 149 mil km2.
• Na severní polokouli je poměr vody a souše 60% ku 40%.
• Mezi 55° a 65° j.z.š. je minimální existence pevniny - téměř samá voda.
• Na jižní polokouli 81% tvoří voda a 19% souš.
• Světadíl je uměle vytvořen: Asie je největší světadíl (44,5 mil km2 - ~1/3 souše), Afrika (30,3 mil km2), Severní Amerika (24,2 mil km2), Jižní Amerika (18 mil km2), Antarktida (14,1 mil km2 (se šelfovým ledem) / 13,2 mil km2 (bez šelfového ledu), Evropa - 10,5 mil. km2 a

  Austrálie s Oceánií - 8,9 mil. km2
• Oceány: Tichý (Pacifický) oceán je největší (170 mil km2 - ~1/2 plochy oceánů), Atlantský oceán (86 mil km2), Indický oceán (70 mil km2), Jižní (Antarktický) oceán (20 mil km2), Severní ledový oceán (15 mil km2).
• Nejvyšší místo na Zemi je Mt Everest (v Himalájích na hranici Číny a Nepálu) s výškou 8850 m.n.m.
• Čínský název Mt Everestu je Ču-mu-lang-ma(-feng), nepálský Sagarmatha (=bohyně matka Země).
• Mt Everest byl zdolaný 29. 5. 1953 novozélandským horolezcem Edmondem Hillarym, doprovázel ho Tenzing Norgay.
• Nejnižší místo na Zemi je proláklina Mrtvého moře, která je -410 m pod hladinou oceánů.
• Nejhlubší místo na Zemi je Mariánský příkop, jehož hloubka je 10 924 km nebo-li cca. 11 000 km.
• kontinent = pojetí geologické, celá oblast s podobným geologickým vývojem (např. Eurasie)
• Prakontinent Pangea byl obklopen oceánem Panthalassou v druhohorách před 220 milion lety a rozpadl se na Laurasii a Gondwanu.
• Z Laurasie vznikly Severní Amerika, Evropa a sever Asie.
• Z Gondwany vznikly Jižní Amerika, Afrika, Antarktida, Austrálie a jih Asie (Arábie a Indie).
• Další pohybem se oddělili další kontinenty.
• Wegenerova teorie kontinentálního driftu předpokládá pohyb kontinentů.
• Teorie globální blokové tektoniky pohybují se nejen světadíly, ale i oceány.
• Zemská kůra má průměrnou mocnost cca 40 km a nejvyšší mocnosti pod pohořími (pod Himálaji až 70/80 km).
• Zemský plášť je tvořen převážně křemíkem a hliníkem (SiAl).
• Teplota v zemské kůře roste směrem do nitra.
• Mohorovičičova plocha nespojitosti/diskontinuity je rozhraní mezi zemskou kůrou a zemským pláštěm, kde dochází, zde k náhlé změně rychlosti zemětřesných vln.
• Hustota zemského pláště je 3 g/cm3.
• Zemské jádro je hustota 17 g/cm3 a teplota cca 3000°.
• Litosféra není celistvá a je rozdělena na litosférické desky, pohybuje se -> náraz -> zemětřesení.
• Chalkosféra je spodní plášť.
• Sidosféra je jádro.
• Pevninská zemská kůra je pod pevninou a okrajovou částí oceánů, vrstva ze sedimentů, žuly a čediče.
• Oceánská zemská kůra je pod vnitřní částí oceánů, neobsahuje žulovou vrstvu - jen sedimenty a vrstvu čediče.
• Geomorfologie zkoumá tvary zemského povrchu (georeliéf) a člení je na pevninský a podmořský reliéf.
• Podmořský reliéf je daleko členitější než pevninský.
• Střední nadmořská výška pevniny je 879 m.
• Střední hloubka oceánů je 3790 m.
• Pevninský reliéf se člení:

  1. podle nadmořské výšky

  • do 200 m.n.m. => nížiny
  • nad 200 m.n.m. => vysočiny

  1. podle výškového rozdílu mezi nejnižším a nejvyšším bodem

  • výškový rozdíl do 30 m => roviny
  • výškový rozdíl do 150 m => pahorkatiny
  • výškový rozdíl do 300 m => vrchoviny
  • výškový rozdíl do 600 m => hornatiny
  • výškový rozdíl nad 600 m => velehornatiny
• Podmořský reliéf je členění oceánského dna na:

  Okraje pevniny (pevninská zemská kůra)

  Lože oceánů (oceánská zemská kůra)
• pevninský šelf

  • u vstupu do moře - vrstva usazených hornin, žuly a čediče
  • jsou znázorněny nejsvětlejší modrou
  • hospodářsky využívaná => těžba ropy, soli a rybolov
  • okrajová část moří a oceánů -> mírně klesá
• pevninský svah - klesá strměji
• pevninské úpatí - až sem sahá pevninská zemská kůra (usazené horniny, žula a čedič)