atom

• Atom se skládá z elektronového obalu a jádra, které je neporovnatelně menší.
• V elektronovém obalu jsou elektrony a v jádře jsou protony a neutrony.
• Elektrony mají negativní náboj, protony mají pozitivní náboj a neutrony jsou bez náboje.
• Atom je neutrální částice.
• Počet elektronů v obalu musí být stejný jako počet protonů v jádře.
• Počet protonů v jádře udává protonové číslo (v period. tabulce)
• Jádro se latinsky nazývá nucleus, proto se částicím v jádře, protonům a neutronům, říká nukleony. Nukleonové číslo se zapisuje nahoře vedle prvku v period. tabulce.
• Atom uhlíku obsahuje 12 nukleonů, z toho je 6 protonů (to víme díky protonovému číslu), tak výchazí, že v jádře je 6 neutronů.
• Prvek je soubor atomů se stejným protonovým číslem.
• Izotopy jsou atomy se stejným počtem protonů, ale rozdílným počtem neutronů. Izotopy mají stejné chemické vlastnosti, ale rozdílné fyzikální vlastnosti (rozdílná hmotnost, teplota varu).
• Izotopy vodíku mají názvy. H1 je protium, H2 je deuterium a H3 je tritium. Protium je nejrozšířenější izotop, deuterium je důležité kvůli jaderné fůzi.
• Nuklidy jsou atomy se stejným protonovým i neutronovým číslem. Mají stejný počet protonů a neutronů. Deuterium je nuklid.
• Izobary jsou atomy s různým počtem protonů, ale stejným počtem neutronů.
• Ionty jsou nabité částice. Počet protonů v jádře musí být jiný než počet elektronů v obalu.
• Protony nikdy nemůžou z jádra utéct, ale elektrony se občas mohou z obalu utrhnout a zmizet. Pokud se utrhne jeden elektron, ztratíme jednu záporně nabitou částici a dostáváme kladně nabitý iont, neboli kationt. Pokud se ztratí více elektronů, můžeme získat kationty s vyšším kladným nábojem, říkáme tomu oxidační číslo.
• Pokud neutrální atom potká elektron a ubytuje ho ve svém obalu, bude mít iont záporný náboj, neboli aniont. Zda atom spíše přijme nebo odevzdá elektron, rozhoduje elektronegativita a elektronová konfigurace.
• radiokativita je schopnost atomových jader některých prvků se samovolně přeměňovat na atomová jádra jiných prvků za současného vyzařování neviditelného radioaktivního záření.
• poločas rozpadu je doba, za kterou se z výchozího počtu atomů přemění právě 1/2
• přirozená radioaktivita je samovolný rozpad v přírodě radionuklidů
• Záření α: Je tvořeno jádry helia 4/2He (2p, 2n). Proud ryvhle letících elektronů helia. Má silné ionizační účinky
• Záření β: Je to proud letících elektronů β- a pozitronů β+. Vzniká v jádře při rozpadu neutronu! Je 100 x pronikavější než α-záření, menší ionizační záření.
• Záření γ: vysoce energetické elektromagnetické záření vznikající při radioaktivních a jiných jaderných a subjaderných dějích. Záření gama je tvořeno proudem fotonů, jedná se tedy o elektromagnetické vlnění. Do provázi záření B, někdy i A.
• eletronová hustota - hodnota pravděpodobnosti výskytu elektronu v daném místě
• orbitaly - oblasti nejhustšího nejpravděpodobnějšího výskytu elektronů v obale.
• hlavní kvantové číslo n - určuje energii elektronu v atomu, hodnoty 1 až nekonečno. Elektrony se stejným n tvoří elektronovou vrstvu.
• vedlejší kvantové číslo I - odvozené z n, určuje tvar a energii orbitalu, hodnoty 0 až n-1
• magnetické kvantové číslo m - určuje orientaci v prostoru, hodnoty -I až +I. Elektr se stejným n a I tvoří podslupku, mají stejnou energii a liší se m.
• spinové kvantové číslo s - charakterizuje rotaci elektronu kolem vlastní osy, hodnot +- 1/2. Degenerované orbitaly - stejná energie, stejné n a I, m jiné.
• orbitaly

  1. n = 1; orbital s je kulově symetrický a s rostoucím n se zvětšuje
  2. n = 2; orbital p je 3x degenerovaný (m = -1,0,1) (ležatá osmička)
  3. n = 3; orbital d je 5x degenerovaný (čtyřlístek)
  4. n = 4; orbital f je 7x degenerovaný
• elektronová konfigurace atomu ukazuje obsazení atomových orbitalů elektrony. Znázorňuje se rámečkovými diagramy se šipkami. Opačný směr šipek značí, že mají elekt. opačný spin.
• Pauliho princip výlučnosti - v atomu nemohou být elektrony, které by měly všechny 4 kvantová čísla shodná. Musí se lišit spinovým kvantovým číslem a v každém orbitalu mohou být nejvýše 2 elektrony
• Hundovo pravidlo- obaly se stejnou energií (degenerované) se obsadí nejprve všechny po jednom elektr. se stejným spinem, a pak teprve druhým eltr. s opačným spinem
• výstavbový princip - princip minimální energie. Orbitaly s nižší energií se zaplňují dříve než orbitaly s vyšší energií
• Valenční vrstva - elekt. obsazené v energeticky nejvýše položené vrstvě jsou valenční elektrony. Určují chemické vlastnosti atomu prvku a podílejí se na vzniku vazeb.