Staroorientální despozice

• Starověk - vznik prvních státních útvarů, vznik písma
• Typy starověkých státních útvarů

  • Orientální despocie
  • Klasické (antické) otrokářské státy
• Konec starověku v Evropě - 476 n.l. (zánik Západořímské říše)
• Předpoklady pro vznik tehdejších států

  • Vyspělé zemědělství (dobré přírodní podmínky)
  • Vznik písma (původně k hospodářským a správním účelům)
• Typy států


  • Státy se závlahovým hospodářstvím
  • Státy s bezzávlahovým hospodářstvím
• Mezopotámie - počátky osídlení asi v 6.tis.př.Kr. – střední a dolní tok řek Eufrat a Tigris
• Sumerové


  1. doložený národ (nejstarší národ na světě): (5.tis.př.Kr.) → vznik písma a sumerských městských států, původ nejasný, snad přišli z Íránu, ale nejsou ani Indoevropany ani Semity, Sumerové se nikdy nesjednotili a nevytvořili centralizovaný stát, Sumerské státy mezi sebou neustále válčily
• Klínové písmo


  (3. – 1. tis. př. n. l.) - 1. využití: záznamy o hospodářství (Urucké tabulky), kalkuly = sloupy, na nich záznamy (např. doklad o vynálezu peněz, půjčky na úrok,...), piktogramy = obrázky před písmem – nejstarší vývojová fáze písma → ideogramy = spojováním piktogramů – vyjadřování myšlenek, kabanos = rákosové pisátko, rytí do hliněných destiček
• Typy sumerských městských států podle centra státu

  • Palácové hospodářství – centrem palác – v čele panovník a jeho družina
  • Chrámové hospodářství – chrám jako centrum náboženského, politického i hospodářského života. Kněz je správcem chrámu i organizátorem hospodářství
• Sumerská města


  • Ur – nalezena pohřebiště, ústí Perského zálivu, nález Urské standarty (artefakt)
  • Uruk – nalezeny umělecké předměty – Gilgameš (vládce města Uruk)
  • Kiš – nejdříve bylo hegemonem (řecky vůdce) oblasti
  • Lagaš – mohutné opevnění, zavlažovací kanály, chrámy, sumerská památka: obelisk Supí stéla – znázornění války, klínopisný archiv
  • Nippur - náboženské centrum
  • Eridu – podle babylonské tradice nejstarší město
• Zikkurat


  Poschoďovitá stavba/svatyně/chrám na vrcholu, náboženské účely, vysoký několik desítek metrů, obložený glazurou
• Nejvýznamnějšími městy na území Mezopotámie bylo Ninive (Aššurbanipalova knihovna) a Babylon
• Starověká Palestina – Izrael

  • Původní název této oblasti: Kanaán
  • Pás od Středozemního moře – Východ Mrtvého moře
  • Osídlení: 14. – 13. stol. př. n. l., v postupných vlnách (od konce 4.tis.př.Kr. - semitské obyvatelstvo)
  • Po roce 1200 př. Kr. se zde usazuje jeden z mořských národů - Pelištejci = odtud název Palestina
  • Ve 13.stol. př. Kr. sem začaly pronikat hebrejsko-izraelské kmeny a vytvořili zde kmenový svaz
  • Hebrejské kmeny - pastevectví, obchod , řemesla, kmenové zřízení
  • Odchod Židů z Egypta – obd. vlády Ramesse II. (Izrael = Bůh bojuje; Kniha soudců – část Bible, vyprávějící o dobývání Kanaanu)
  • Boje proti Pelištejcům, v těchto bojích se vyznamenal Saul
  • 1025 př.Kr. - Saul – hebrejský král (ze kmene Benjamin) → doba královská
• David ( 1010 – 970 př.Kr.)


  • Saulův adoptivní syn, (z kmene Juda)
  • izraelský král, zakladatel dynastie, která zde vládla až do Nabukadnezara II, dobyl město Jeruzalém = hlavní město hebrejského království
  • Rozšířil hranice na V od Mrtvého moře
  • Sjednotitel izraelských Kmenů
• Šalamoun ( 970 – 930 př.Kr.)


  • Davidův syn, jeho nástupce
  • Proslul moudrostí a bystrým úsudkem → za jeho vlády: rozkvět, „Zlatý věk" izraelského království
  • V Jeruzalémě nechal postavit kamenný chrám zasvěcený bohu Jahve – za pouhých 7 let, Féničany z města Týros (chrám – považován za příbytek boha – lidé shromáždění venku)
  • Dílo „Píseň písní"
  • Kniha moudrostí – připisována Šalamounovi, vznik později
  • Moudrost – soudy
• Po Šalamounově smrti → rozpad Iz. království na 2 části:
• Židovská diaspora - židovské usídlení mimo Zemi izraelskou v důsledku vyhnání či emigrace Židů z jejich domoviny. Jako počátky rozptýlení a diaspory se pokládá zničení Šalomounova chrámu, vyhnání židovské populace
• 70 n.l. - zničení Chrámu. Proti Římanům vypuklo povstání (Židovská válka, 66-70 n.l.). Římský vojevůdce Titus (syn císaře Vespasiana a pozdější římský císař z let 79-81 n.l.) dobyl Jeruzalém a zničil definitivně Chrám. Ten již nikdy nebyl obnoven a zbyla z něj pouze Západní zeď („Zeď nářků" - dodnes nejposvátnější místo všech Židů)
• Judaismus


  • Monotheismus (1. mono. starověku)
  • Velmi přísné – bůh je jediný, absolutní, nemá žádné příbuzné, nesmí se zobrazovat, vyslovovat jeho jméno
  • Sabat, Šábes – svátky
  • Desatero (Mojžíš) – etické normy
  • Starý zákon: Tóra (pět knih Mojžíšových)Proroci, Spisy (Žalmy, Písně – např. Šalamounova Píseň písní)
  • Mišna – právní a nábož. předpisy, normy
  • Talmud (Gemara) – komentáře k Mišně →babylonský a jeruzalémský T.)
  • Jazyk hebrejština
• Perská říše


  • Od řeky Indus až pohoří Zagros (dnešní Írán)
  • Peršané: etnicky – od kmene Árjů (indoevropané), tolerantní k jiným kmenům, náboženstvím
  • Zakladatel: král Kyros ( 559 – 530 př. Kr. ) – 553 př. n. l. - porazil Médii, dobyl Babylón (539 př. n. l. – umožnění návratu Židů zpátky do Judeje), Lýdii (hl. město Sardeis) – výboje až k pobř. Malé Asie – tam si podmanil řecké kolonie
  • Kambýses – 525 př.Kr. – dobyl Egypt
• Dáreios I. ( 522 – 486 př. Kr. )

  • 490 př. n. l. - bitva s Řeky u Marathonu (D. poražen)
  • Obchodní cesta Susy – Sardeis → nejdelší té doby (2500 km)
  • Nové hlavní město : Persepolis
  • Ražba zlatých mincí: dareiky
  • Řecko – perské války: připojil Thrákii, Makedonii
• Kréta

  • Hlavní město: Knóssos
  • Mínojská kultura – civilizace, která vznikla na Krétě
  • Lineární písmo A – podoba obrázků, dosud nerozluštěno (zřejmě hospodářské záznamy)
  • Lineární písmo B – rozluštěno, vychází z řečtiny
  • Základ obživy: zemědělství, rybolov
  • Doložena existence otroků, ne jejich práva
  • Postavení ženy: značná úcta (symbol plodnosti), volné postavení (práva, privilegia), zachycována ve společnosti zvířat (lev,…), někdy i muže (ale ten zobrazen menší)
  • Bohyně – většinou ženy
• Starověká Čína se skládala z několika dynastií, které se střídaly na čínském trůně. Mezi nejznámější patřily dynastie Sia, Šang a Čou
• Chuang-che (Huang He - Žlutá řeka)


  Jedna ze dvou velkých řek v Číně
• Jang-c´-ťiang (Chang Jiang - Dlouhá řeka)


  Druhá z velkých řek v Číně
• Vědecké objevy a vynálezy ve starověké Číně

  • Obrázkové písmo
  • Ražba mincí
  • Střelný prach
  • Papír, tisk
  • Hedvábí
  • Porcelán
• Terakotová armáda


  Mauzoleum prvního císaře dynastie Čchin ze 3. století př. n. l., patří mezi největší a nejbohatší mauzolea na celém světě
• Velká čínská zeď


  Délka 5 tis. km, výška 7-10 m, 7m široká, 2 miliony řemeslníků se na ní podílely, věže, budovy, pevnosti, vznikla na obranu proti kočovníkům (215 – 213 př.Kr.), bránila i v útěku před útiskem (pomoc feudálům), od města Jumen k městu Changli (břeh Žlutého moře), 2x překonána (v 15. a 17. stol.)
• Konfucianismus


  Filosofická škola, zakladatel Kchung-fu-c', kniha Hovory → ideál morálně dokonalého jedince, panovníka, zájem o osud lidu
• Taoismus


  Filosofická škola čínského původu (někdy chápán i jako náboženství), návrat k životu v harmonii, návrat k přírodě
• Árjové


  Indoevropané, světlé barvy pleti, původně pastevci na nižším stupni civilizačního vývoje, přišli asi z jižního Ruska přes Írán, přinesli si s sebou posvátné texty - védy (cca 1200 - 600 př.n.l. je tzv. védské období)
• Brahmanismus


  Vznikl smíšením náboženství původního obyvatelstva s náboženstvím Árjů (védy), bylo polyteistické náboženství, později se z něj vyvinul hinduismus
• Buddhismus


  Zakladatel Siddhárta Gantama - Osvícený = Budha, stav blaženosti = Nirvána, nekonfliktní filozofie, každý člověk může dosáhnout spásy → vysvobození se z koloběhu reinkarnací
• Starověký Egypt byl jednou z významných a současně nejstarších starověkých civilizací ve Středomoří a na Předním východě
• Řeka Nil


  Záplavy, zavlažování, dopravní tepna, potřeba regulace toku a zavlažování → vznik centralizovaného státu, černá země – úrodná, povodí Nilu; červená země – poušť, stepi
• Horní Egypt

  Veset (Théby), jižní část (v místě pramenu Nilu – horní tok), hornatější - pastevectví → bílá koruna
• Dolní Egypt

  Menofer (řecky Memfis), severní část (oblast delty Nilu), předurčen k zemědělství → červená koruna
• Faraón


  Stál v čele, ztělesnění boha Hora (sokol) na zemi - jeho děti tak dědili trůn, nosil korunu, jež symbolizovala spojení dvou států – Horního a Dolního Egypta, berlu od Usirise, důtky, falešný vous, formální vlastník veškeré půdy, vody, drahých kovů
• 3100 n.l. – 1. zprávy o sjednocení Horního a Dolního Egypta (Dolní Egypt ovládnut Horním) – faraon Meni (sjednotil ty dva státy, založil Menofer (Memfis) – 1. správní centrum
• Pyramidy v Gíze


  • Cheopsova (Chufuova) pyramida - 146 metrů vysoká
  • Raachefova - před ní je sfinga
  • Menkaureova