Staroorientální despozice

Cards (47)

  • Starověk - vznik prvních státních útvarů, vznik písma
  • Typy starověkých státních útvarů
    • Orientální despocie
    • Klasické (antické) otrokářské státy
  • Konec starověku v Evropě - 476 n.l. (zánik Západořímské říše)
  • Předpoklady pro vznik tehdejších států
    • Vyspělé zemědělství (dobré přírodní podmínky)
    • Vznik písma (původně k hospodářským a správním účelům)
  • Typy států
    • Státy se závlahovým hospodářstvím
    • Státy s bezzávlahovým hospodářstvím
  • Mezopotámie - počátky osídlení asi v 6.tis.př.Kr. – střední a dolní tok řek Eufrat a Tigris
  • Sumerové
    1. doložený národ (nejstarší národ na světě): (5.tis.př.Kr.) → vznik písma a sumerských městských států, původ nejasný, snad přišli z Íránu, ale nejsou ani Indoevropany ani Semity, Sumerové se nikdy nesjednotili a nevytvořili centralizovaný stát, Sumerské státy mezi sebou neustále válčily
  • Klínové písmo
    (3. – 1. tis. př. n. l.) - 1. využití: záznamy o hospodářství (Urucké tabulky), kalkuly = sloupy, na nich záznamy (např. doklad o vynálezu peněz, půjčky na úrok,...), piktogramy = obrázky před písmem – nejstarší vývojová fáze písma → ideogramy = spojováním piktogramů – vyjadřování myšlenek, kabanos = rákosové pisátko, rytí do hliněných destiček
  • Typy sumerských městských států podle centra státu
    • Palácové hospodářství – centrem palác – v čele panovník a jeho družina
    • Chrámové hospodářstvíchrám jako centrum náboženského, politického i hospodářského života. Kněz je správcem chrámu i organizátorem hospodářství
  • Sumerská města
    • Ur – nalezena pohřebiště, ústí Perského zálivu, nález Urské standarty (artefakt)
    • Uruk – nalezeny umělecké předměty – Gilgameš (vládce města Uruk)
    • Kiš – nejdříve bylo hegemonem (řecky vůdce) oblasti
    • Lagaš – mohutné opevnění, zavlažovací kanály, chrámy, sumerská památka: obelisk Supí stéla – znázornění války, klínopisný archiv
    • Nippur - náboženské centrum
    • Eridu – podle babylonské tradice nejstarší město
  • Zikkurat
    Poschoďovitá stavba/svatyně/chrám na vrcholu, náboženské účely, vysoký několik desítek metrů, obložený glazurou
  • Nejvýznamnějšími městy na území Mezopotámie bylo Ninive (Aššurbanipalova knihovna) a Babylon
  • Starověká Palestina – Izrael
    • Původní název této oblasti: Kanaán
    • Pás od Středozemního moře – Východ Mrtvého moře
    • Osídlení: 14. – 13. stol. př. n. l., v postupných vlnách (od konce 4.tis.př.Kr. - semitské obyvatelstvo)
    • Po roce 1200 př. Kr. se zde usazuje jeden z mořských národů - Pelištejci = odtud název Palestina
    • Ve 13.stol. př. Kr. sem začaly pronikat hebrejsko-izraelské kmeny a vytvořili zde kmenový svaz
    • Hebrejské kmeny - pastevectví, obchod , řemesla, kmenové zřízení
    • Odchod Židů z Egypta – obd. vlády Ramesse II. (Izrael = Bůh bojuje; Kniha soudců – část Bible, vyprávějící o dobývání Kanaanu)
    • Boje proti Pelištejcům, v těchto bojích se vyznamenal Saul
    • 1025 př.Kr. - Saulhebrejský král (ze kmene Benjamin) → doba královská
  • David ( 1010 – 970 př.Kr.)

    • Saulův adoptivní syn, (z kmene Juda)
    • izraelský král, zakladatel dynastie, která zde vládla až do Nabukadnezara II, dobyl město Jeruzalém = hlavní město hebrejského království
    • Rozšířil hranice na V od Mrtvého moře
    • Sjednotitel izraelských Kmenů
  • Šalamoun ( 970 – 930 př.Kr.)

    • Davidův syn, jeho nástupce
    • Proslul moudrostí a bystrým úsudkem → za jeho vlády: rozkvět, „Zlatý věk" izraelského království
    • V Jeruzalémě nechal postavit kamenný chrám zasvěcený bohu Jahve – za pouhých 7 let, Féničany z města Týros (chrám – považován za příbytek boha – lidé shromáždění venku)
    • Dílo „Píseň písní"
    • Kniha moudrostí – připisována Šalamounovi, vznik později
    • Moudrost – soudy
  • Po Šalamounově smrti → rozpad Iz. království na 2 části:
  • Židovská diaspora - židovské usídlení mimo Zemi izraelskou v důsledku vyhnání či emigrace Židů z jejich domoviny. Jako počátky rozptýlení a diaspory se pokládá zničení Šalomounova chrámu, vyhnání židovské populace
  • 70 n.l. - zničení Chrámu. Proti Římanům vypuklo povstání (Židovská válka, 66-70 n.l.). Římský vojevůdce Titus (syn císaře Vespasiana a pozdější římský císař z let 79-81 n.l.) dobyl Jeruzalém a zničil definitivně Chrám. Ten již nikdy nebyl obnoven a zbyla z něj pouze Západní zeď („Zeď nářků" - dodnes nejposvátnější místo všech Židů)
  • Judaismus
    • Monotheismus (1. mono. starověku)
    • Velmi přísné – bůh je jediný, absolutní, nemá žádné příbuzné, nesmí se zobrazovat, vyslovovat jeho jméno
    • Sabat, Šábes – svátky
    • Desatero (Mojžíš) – etické normy
    • Starý zákon: Tóra (pět knih Mojžíšových)Proroci, Spisy (Žalmy, Písně – např. Šalamounova Píseň písní)
    • Mišna – právní a nábož. předpisy, normy
    • Talmud (Gemara) – komentáře k Mišně →babylonský a jeruzalémský T.)
    • Jazyk hebrejština
  • Perská říše
    • Od řeky Indus až pohoří Zagros (dnešní Írán)
    • Peršané: etnicky – od kmene Árjů (indoevropané), tolerantní k jiným kmenům, náboženstvím
    • Zakladatel: král Kyros ( 559 – 530 př. Kr. ) – 553 př. n. l. - porazil Médii, dobyl Babylón (539 př. n. l. – umožnění návratu Židů zpátky do Judeje), Lýdii (hl. město Sardeis) – výboje až k pobř. Malé Asie – tam si podmanil řecké kolonie
    • Kambýses – 525 př.Kr. – dobyl Egypt
  • Dáreios I. ( 522 – 486 př. Kr. )
    • 490 př. n. l. - bitva s Řeky u Marathonu (D. poražen)
    • Obchodní cesta Susy – Sardeis → nejdelší té doby (2500 km)
    • Nové hlavní město : Persepolis
    • Ražba zlatých mincí: dareiky
    • Řecko – perské války: připojil Thrákii, Makedonii
  • Kréta
    • Hlavní město: Knóssos
    • Mínojská kultura – civilizace, která vznikla na Krétě
    • Lineární písmo A – podoba obrázků, dosud nerozluštěno (zřejmě hospodářské záznamy)
    • Lineární písmo B – rozluštěno, vychází z řečtiny
    • Základ obživy: zemědělství, rybolov
    • Doložena existence otroků, ne jejich práva
    • Postavení ženy: značná úcta (symbol plodnosti), volné postavení (práva, privilegia), zachycována ve společnosti zvířat (lev,…), někdy i muže (ale ten zobrazen menší)
    • Bohyně – většinou ženy
  • Starověká Čína se skládala z několika dynastií, které se střídaly na čínském trůně. Mezi nejznámější patřily dynastie Sia, Šang a Čou
  • Chuang-che (Huang He - Žlutá řeka)

    Jedna ze dvou velkých řek v Číně
  • Jang-c´-ťiang (Chang Jiang - Dlouhá řeka)

    Druhá z velkých řek v Číně
  • Vědecké objevy a vynálezy ve starověké Číně
    • Obrázkové písmo
    • Ražba mincí
    • Střelný prach
    • Papír, tisk
    • Hedvábí
    • Porcelán
  • Terakotová armáda
    Mauzoleum prvního císaře dynastie Čchin ze 3. století př. n. l., patří mezi největší a nejbohatší mauzolea na celém světě
  • Velká čínská zeď
    Délka 5 tis. km, výška 7-10 m, 7m široká, 2 miliony řemeslníků se na ní podílely, věže, budovy, pevnosti, vznikla na obranu proti kočovníkům (215 – 213 př.Kr.), bránila i v útěku před útiskem (pomoc feudálům), od města Jumen k městu Changli (břeh Žlutého moře), 2x překonána (v 15. a 17. stol.)
  • Konfucianismus
    Filosofická škola, zakladatel Kchung-fu-c', kniha Hovory → ideál morálně dokonalého jedince, panovníka, zájem o osud lidu
  • Taoismus
    Filosofická škola čínského původu (někdy chápán i jako náboženství), návrat k životu v harmonii, návrat k přírodě
  • Árjové
    Indoevropané, světlé barvy pleti, původně pastevci na nižším stupni civilizačního vývoje, přišli asi z jižního Ruska přes Írán, přinesli si s sebou posvátné texty - védy (cca 1200 - 600 př.n.l. je tzv. védské období)
  • Brahmanismus
    Vznikl smíšením náboženství původního obyvatelstva s náboženstvím Árjů (védy), bylo polyteistické náboženství, později se z něj vyvinul hinduismus
  • Buddhismus
    Zakladatel Siddhárta Gantama - Osvícený = Budha, stav blaženosti = Nirvána, nekonfliktní filozofie, každý člověk může dosáhnout spásy → vysvobození se z koloběhu reinkarnací
  • Starověký Egypt byl jednou z významných a současně nejstarších starověkých civilizací ve Středomoří a na Předním východě
  • Řeka Nil
    Záplavy, zavlažování, dopravní tepna, potřeba regulace toku a zavlažování → vznik centralizovaného státu, černá země – úrodná, povodí Nilu; červená země – poušť, stepi
  • Horní Egypt
    Veset (Théby), jižní část (v místě pramenu Nilu – horní tok), hornatější - pastevectví → bílá koruna
  • Dolní Egypt
    Menofer (řecky Memfis), severní část (oblast delty Nilu), předurčen k zemědělství → červená koruna
  • Faraón
    Stál v čele, ztělesnění boha Hora (sokol) na zemi - jeho děti tak dědili trůn, nosil korunu, jež symbolizovala spojení dvou států – Horního a Dolního Egypta, berlu od Usirise, důtky, falešný vous, formální vlastník veškeré půdy, vody, drahých kovů
  • 3100 n.l. – 1. zprávy o sjednocení Horního a Dolního Egypta (Dolní Egypt ovládnut Horním) – faraon Meni (sjednotil ty dva státy, založil Menofer (Memfis) – 1. správní centrum
  • Pyramidy v Gíze
    • Cheopsova (Chufuova) pyramida - 146 metrů vysoká
    • Raachefova - před ní je sfinga
    • Menkaureova