Zámořské objevy, reformace, renesance

• Pád Cařihradu v roce 1453 a pokračující osmanská expanze narušily italsko-arabské obchodní styky
• 1453 – osmanští Turci pod vedením sultána Mehmeda II. dobyli Cařihrad (Istanbul)

  1. Zaniklo Byzantské císařství

  2. Turci přejmenovali Cařihrad na Istanbul

  3. Hlavní křesťanský chrám Boží moudrosti přeměnili v mešity

  4. Plně ovládli východní Středomoří

  5. Zmocnili se janovských obchodních stanic v Černomoří
• Turci

  • Spoléhali se hlavně na pěchotu a lehkou jízdu
  • Verbovali tzv. janičáře (mladí chlapci, převychované děti zajatých křesťanů, fanatičtí zabijáci)
  • Od pol. 14. stol. začali útočit na Byzanc
• 2. vrchol Turků za vlády sultána Sulejmana I. (1520-1566)

  1. Dostal se do Maďarska

  2. Zvítězil u Moháče 1526 nad Ludvíkem Jagellonským

  3. Získal podstatnou část Uher

  4. Turci poprvé za jeho vlády oblehli Vídeň
• 1571 námořní bitva u Lepanta


  Turky porazil Don Juan de Austria (Španěl)
• 1519-1521 - Hernando Cortéz


  Vyvrátil aztéckou říši a zmocnil se jejího bohatství (Král Montezuma)
• 1532 - v Jižní Americe

  Francisco Pizarro vyvrátil říši Inků
• Po objevení Ameriky se v Evropě objevila pohlavní nemoc syfilis, Indiáni zase podléhali chřipce, neštovicím nebo spalničkám
• Nové plodiny dovezené z Ameriky

  • Brambory
  • Kukuřice
  • Rajčata
  • Slunečnice
  • Kakao
  • Ananas
  • Nové druhy drůbeže (krocan, perlička)
• Indiáni pak poznali koně, což změnilo jejich způsob života
• Trojuhelníkový obchod – obchod s otroky
• V roce 1519 zemřel císař Maxmilián I. z rodu Habsburků
• Novým římsko-německým králem se stal Maxmiliánův vnuk, španělský král, Karel, označovaný v říši jako Karel V.
• Roku 1526 získal Karlův mladší bratr, rakouský arcivévoda Ferdinand I. českou a uherskou korunu (po smrti Ludvíka Jagellonského)
• Ve střední Evropě se museli vyrovnávat s politickými i náboženskými změnami a od jihovýchodu jim hrozili osmanští Turci
• Roku 1517 zveřejnil Martin Luther ve Wittenbergu 95 tezí


  1. Vysvětlil, jak si představuje správný křesťanský život

  2. Odsoudil hlavně prodávání odpustků, lístků, které měly držitele zprostit pokání za hříchy
• Martin Luther


  • Přihlásil se k odkazu Mistra Jana Husa
  • Za hlavní základ víry prohlásil bibli a všechny církevní zvyklosti, které nevycházejí z bible, označil za pověry
• Luteráni


  • Lutherovi stoupenci
  • Na rozdíl od husitů, kteří se nedokázali plně odtrhnout od římskokatolické církve, vytvořili novou a samostatnou církev, nezávislou na papeži
• Protestanti


  Další souhrnné označení Lutherových stoupenců
• Snaha pomoci Karlu V. vedla Ferdinanda k rozkazu vyslat armádu do Německa


  1. Česká protestantská šlechta se postavila na odpor proti panovníkovi

  2. Obrátila proti němu vojenskou zemskou hotovost (určenou do Německa) za pomoci měst
• Ulrich Zwingli


  • Nevěřil v transubstanciaci (tvrdil, že Ježíš není přítomen v eucharistii, ale pouze v srdci věřícího)
  • Tolerantnější k jiným názorům než Luther, obhajoval však použití násilí ke splnění svých cílů
  • Důraz na morálku, zbavení církve majetku
  • Popírá celibát, ruší kláštery
  • Věří, že každý kanton má právo zvolit si své vyznání
  • Pokoušel se sjednotit kantony proti Habsburkům → zemřel v bitvě u Kappelu v roce 1531
• Mühlberka (1547), kde zvítězilo katolické vojsko. Mezitím v Čechách část šlechty přešla na stranu Ferdinanda a část byla po konfliktu vzata na milost. Nejhůře dopadla města, kterým byly zvýšeny daně, bylo vyměněno vedení a některá práva jim byla odebrána. Za své služby se stal Ferdinand římským králem.
• Jan Kalvín (Jean Calvin)


  Další velký evropský reformátor, zprvu vycházel z Lutherových myšlenek, ale později se od něho v řadě názorů odlišil, zveřejnil v Basileji hlavní zásady svého učení, založeného na myšlence předurčení (predestinace), nacházel své přívržence hlavně mezi podnikavým měšťanstvem a šlechtou, nazýváme je kalvinisté (též stoupenci helvetského vyznání), své učení uvedl Kalvín do života v Ženevě, od katolické církve převzal praxi upalování svých odpůrců
• Dalším velkým přínosem pro katolickou obnovu se stal roku 1540 vznik jezuitského řádu neboli Tovaryšstva Ježíšova, které založil Ignác z Loyoly. Jezuitský řád se věnoval učitelské činnosti a misijní práci (přesvědčování o správnosti katolické víry mezi nekatolíky i "pohany"). Do Čech přišli jezuité na pozvání českého krále Ferdinanda I. v roce 1556.
• 1553-1558 na trůnu Marie Katolická (Bloody Mary), která se orientovala na Karla V. a zapletla Anglii do španělsko-francouzské války, v níž Anglie ztratila Calais. Krvavá Mary vraždila protestanty a krvavě prosazovala katolickou církev.
• 1558-1603 vládla dcera Jindřicha a Anny Boleynové Alžběta I. (podle katolíků nelegitimní, proto prosazovali jinou vnučku Jindřicha VII. Marii Stuartovnu Skotskou, ta však byla v Anglii uvězněna a roku 1587 popravena).
• Alžbětinská doba je jednou z nejvýznamnějších etap, rozmach kulturní i hospodářský, Anglie nastoupila cestu mezi evropské mocnosti – pirátské obohacování na úkor Španělska se souhlasem státu (Francis Drake, ten jako první Angličan podnikl 1557-1580 cestu kolem světa), 1588 porážka „neporazitelné" španělské armády; anglický dobyvatel Walter Releigh dal na počest své panenské královny získanému severoamerickému území název Virginia; 1600 založena Východoindická společnost, organizující pronikání do Indie, vytvoření předpokladů pro růst koloniální říše.
• Alžběta umírá 1603 bez potomků, na trůn usedl Jakub I. (syn popravené Marie Stuartovny), ve svých rukou soustředil vládu nad Anglií, Irskem a Skotskem.
• Náboženská situace: část obyvatel byli nejprve luteráni, pak zvítězil kalvinismus = hugenoti, v jejich čele Jindřich Navarrský z rodu Bourbonů; ostatní obyvatelstvo včetně královského rodu Valois byli katolíci, 1562-1598 proběhlo osm hugenotských válek (katolíky podporovali Guisové ze Španělska, hugenoti podporováni Anglií).
• Svatba Jindřicha Navarrského s princeznou Markétou z Valois 24. 8. 1572 se stala příležitostí k pobití několika tisíc hugenotů, sám Jindřich smrti unikl vládu do r. 1614. = bartolomějská noc
• Humanisté považovali 5.-13. století za dobu temna, gotiku považovali za barbarské umění a vyzdvihovali antiku.
• Renesance


  Epocha kulturního, politického a společenského života v Evropě 14.-16. století; vzniká v bohatých městech severní Itálie (Florencie, Benátky) na konci 13. století a odkud se šíří postupně do zbytku Evropy; obrození člověka za pomoci antiky; reakce na středověké vnímání světa; inspirovala se antikou, odvrací pozornost od Boha směrem k člověku; staví se proti nadvládě teologie; bohatství měst vedlo k investicím do umění; objevy v přírodních vědách – přírodní a astronomické objevy
• Mikuláš Koperník (Polsko), Galileo Galilei (Itálie), Giordano Bruno (Itálie), dokázali, že Země je kulatá a že není středem vesmíru (heliocentrismus), což nabourávalo církevní učení. Důvěra ve vědu a lidský rozum X církevní dogmata.
• Objev knihtisku 1450 Jan Guttenberg.
• Leonardo da Vinci


  • Mona Lisa, Dáma s hranostajem, Poslední večeře Páně, sv. Anna samotřetí, Jan Křtitel, Zvěstování, Madona ve skalách, létací stroj, mechanické hračky, anatomické malby na základě 30 pitev
• Michelangelo Buonarotti


  • Sochař, David, Mojžíš, Pieta, Noc, Den, náhrobky Medicejů, architekt, kupole chrámu sv. Petra v Římě, fresky v Sixtinské kapli ve Vatikánu (Poslední soud)
• Sandro Boticelli – Zrození Venuše (dívka v mušli).
• Benediktini


  Klášter Monte Cassino v Itálii, řehole (pravidlo), Ora et labora! (Modli se a pracuj!), 3 sliby-čistota, chudoba, poslušnost