Na přelomu 12. a 13. století v Paříži (v kat. Notre_dame)
Celá škola skladatelů
Forma organum, později discatus (spoední vedoucí hlas)
První etapa ars antiqua
Používání rytmických módů (podobné básnických formám) - pravidelné střídání krátkých a dlouhých tónů
Leoninus, Perotinus
Ars Antiqua
"Staré umění", duchovní, polyfonní hudba s výjimmkou světských, někdy je tak označována celkově evropská hudba 13. století
Ars Antiqua
Základem je tzv. ternární dělení rytmických hodnot (na 3 díly)
Konsonance (opak disonance) na začátku každého taktu
Změna harmonických pravidel => zvýšená péče o libozvučnost
Vznik moteta (nahradil organum) = skladební forma
Izorytmie - více textovost moteta
Ars nova
"Nové umění", vliv humanismu, scholastiky a logiky, cca 1310 - 1377, gotika
Ars nova
Nová metoda hudební notace (mensurální) —> nový hudební styl
Převládá ve Francii a Italii
Systematizace základních prvků hudebního zápisu
Základy harmonie, poprvé se setkáváme s kontrapunktem
Upřednostňuje žánry světské hudby
Větší zájem o vertikální vztahy tónů
Guillaume de Machaut - první zhudebněná vše
Ars subtilor
Poslední fáze gotické hudby, rafinovaný styl
Ars subtilor
Izorytmie (spočívá ve vytvoření opakovaného rytmického a melodického schem), zápis v obratech (čísla)
Takt
Část grafického záznamu omezená dvěma čárkami
Rytmus
Patern zvuků, pauz a důrazů v písni/skladbě
Metrum
Určuje rytmus skladby, psychologický termín, člení časový průběh písně
Synkopa
Ozvláštňuje pravidelný rytmus hudební fráze, v taktech se sudým počtem dob (2/4, 4/4, ...) mají metrický akcent liché doby ("těžké"), pokud se přízvuk přesune na doby sudé, jde o synkopaci (rytmus synkopovaný)
Píseň
Kdyby byl bavorov (rozmanitá kombinace délek a akcentů)