České země za 1SV, Vznik ČSR

• Vláda Karla I.


  1916-1918
• Karel I. se snažil dohodnout s Dohodou separátní mír, nepovedlo se
• Jaro 1917


  1. Stávky, demonstrace

  2. Potlačování vojskem (reakce na únorovou revoluci v Rusku)
• Květen 1917

  1. Opět svolána říšská rada

  2. Částečné obnovení ústavního života

  3. Nové volby se za války nikdy nekonaly (poslední byly roku 1911)
• Postoj Čechů k válce

  • Velmi negativní
  • Čeští vojáci nechtěli bojovat za Rakousko-Uhersko proti Srbům a Rusům
  • Časté dezerce k nepříteli, hlavně k Rusům
• Mnoho podniků převedeno na válečnou výrobu, hodně pracují ženy a starší děti (muži na frontě)
• Zaveden přídělový systém – lístky na chleba, cukr… i tak ale chleba nebyl často k dostání
• TGM koncem roku 1914 (prosinec) odešel do emigrace, „aby vypověděl osobně válku centrálním mocnostem"
• V české společnosti se rozmáhá rusofilství
• Edvard Beneš v roce 1915 založil tajnou odbojovou organizaci „Mafie" (či Maffie)
• Mafie spolupracovala s TGM v emigraci a s Dohodou
• Mafii zakládali mj. i Karel Kramář a Alois Rašín, oba byli v roce 1915 zatčeni a v roce 1916 byli v procesu odsouzeni k trestu smrti, ale amnestováni
• K Masarykovi a Benešovi se v zahraničí přidal Slovák Milan Rastislav Štefánik
• 1917 byl přelomový rok ve válce (ruské revoluce a vstup USA do války)
• Vznikly československé legie, např. rota Nazdar v Rusku
• Květen 1917 – Manifest českých spisovatelů, podepsalo ho 220 spisovatelů, vědců, novinářů
• 6.1.1918 – Tříkrálová deklarace, čeští poslanci požadovali „právo na sebeurčení národů"
• Woodrow Wilson v lednu 1918 vydal 14 bodů uspořádání světa po skončení války, v rámci Rakousko-Uherska požadoval autonomní vývoj všech národů monarchie
• Pittsburská dohoda – navazuje na Clevelandskou (1915), jde o spojení Čechů a Slováků ve společném státě
• Klima v Čechách se během roku 1918 mění, domácí politici se začínají přiklánět k myšlence samostatnosti
• Červenec 1918 – vznikl Národní výbor, orgán složený ze zástupců českých politických stran
• Ražen pojem „čechoslovakismus" – teorie jediného, československého národa, který má dvě větve – českou a slovenskou
• TGM odešel do zahraničí v prosinci 1914, u Dohody zpočátku nenašel pochopení
• 1915 (říjen) – vznikl Český komitét zahraniční, v listopadu 1915 poprvé vyhlásil za svůj cíl „samostatný československý stát"
• 1916 (květen) – z komitétu vznikla Československá národní rada, jejími členy byli TGM, Beneš a Štefánik
• 14.10.1918 – vyhlášena Československá prozatímní vláda, TGM byl prezidentem, Beneš ministrem zahraničí, Štefánik ministrem vojenství
• 18.10.1918 - Washingtonská deklarace, vydala ji československá vláda ve Washingtonu, byla v ní prohlášena nezávislost československého národa
• Hospodářská situace se zhoršuje – generální stávka
• císař Karel I. vydal manifest, podle nějž bude Předlitavsko „svazem svobodných národů" neboli federací. Manifest však přišel pozdě. Národní výbor odmítnul manifest, chce samostatnost. Císař ale povolil vyslat delegaci NV do Ženevy (19.10.), aby jednala se zástupci čs. zahraničního odboje (!!!). Delegaci vedl předseda NV Karel Kramář. Zatímco Kramář jedná v Ženevě s Benešem (ten zastupoval v Ženevě čs. prozatímní vládu), doma bylo nečekaně a spontánně vyhlášeno Československo.


  října 1918
• Andrássyho nóta. Ministr zahraničí RU Gyula Andrássy sdělil nótou prezidentu Wilsonovi, že RU přijímá jeho podmínky pro jednání o příměří. Nebyla to ještě kapitulace! Tu podepsalo RU až 3. 11., kdy už fakticky neexistovalo...


  27.10.1918
• vyhlášení samostatného Československa

  28.10.1918
• Československo vzniklo revolucí, lid dopoledne na Václavském náměstí spontánně vyhlásil nezávislost.
• Odpoledne členové NV potkali v Praze Slováka Vavro Šrobára, který přijel náhodou do Prahy, a kooptovali ho ihned do předsednictva NV jako zástupce Slovenska. Těmto 5 mužům se pak říkalo „muži 28. října".
• Téhož dne večer pak NV vydal první čs. zákon – Zákon o zřízení samostatného čs. státu. Podepsalo ho všech 5 „mužů 28. října". Zákon sepsal doma Alois Rašín již v noci z 27. na 28. října, protože se mu doneslo, že RU se chystá kapitulovat. Ve sbírce zákonů je tento zákon pod číslem 1/1918.
• Zákon o zřízení samostatného čs. státu


  1. Samotné prohlášení samostatnosti.
  2. Ustanovení, že „veškeré dosavadní zemské a říšské zákony a nařízení zůstávají prozatím v platnosti." (doslovné znění).
• Martinská deklarace. Zástupci Slováků (200 delegátů) se toho dne sešli v Turčianském Svätém Martině (dnes Martin), přičemž ještě nevěděli, co se děje v Praze! Slováci zde ustanovili Slovenskou národní radu, vrcholný orgán slovenské reprezentace. Slováci vyhlásili, že jen SNR je oprávněna jednat jménem slovenského národa (jako části národa česko-slovenského). Večer, kdy už většina delegátů odjela, přijel do Martina slovenský agrárník Milan Hodža a informoval přítomnou menšinu delegátů, že v Praze byl vyhlášen československý stát! Text deklarace byl pak upraven v tom smyslu, že slovenský národ se přihlásil k již vyhlášenému čs. státu.


  30.10.1918
• Moc ve státě převzal Národní výbor, v podstatě revoluční orgán. Vydal celkem 17 zákonů a prozatímní ústavu (ze 13. listopadu 1918). Na základě této prozatímní ústavy bylo ustanoveno Národní shromáždění – vzniklo rozšířením NV o další české poslance (opět na základě volebního klíče z roku 1911. Každá strana dostala odpovídající počet křesel a strany si samy určily, koho na tato místa dosadí. Dále bylo kooptováno 40 poslanců ze Slovenska. Tím se NS rozrostlo na 254 členů.
• 1. schůze Národního shromáždění. Schůzi řídil Karel Kramář, dosavadní předseda Národního výboru. Zasedalo v Thunovském paláci, sídle bývalého zemského sněmu (dnes Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR). Kramář už se vrátil ze Ženevy, zatímco Beneš, Masaryk a Štefánik byli ještě v zahraničí. Masaryk se vrátil do Prahy až 21. prosince.


  listopadu 1918
• Co se schválilo:

  1. Habsburkové sesazeni z trůnu, vyhlášena Československá republika.
  2. Prezidentem republiky byl (v nepřítomnosti) zvolen TGM.
  3. Byla zvolena první československá vláda. Jejím předsedou se stal Karel Kramář (sídlo premiéra → Kramářova vila).
  4. NS zrušilo šlechtické tituly a zavedlo osmihodinovou pracovní dobu. Hlavním úkolem NS bylo vypracovat novou, definitivní ústavu, aby se podle ní mohly konat volby.
• K novému Rakousku se přihlásila i některá „vnitrozemská" města s výrazným podílem německého obyvatelstva – Brno, Olomouc, Jihlava. Odvolávali se na sebeurčení národů.