Untitled

• Změny skupenství


  Stejná látka se může vyskytovat v různých skupenstvích, změna skupenství závisí na teplotě a tlaku, různá skupenství téže látky se liší vzdálenostmi částic, jejich uspořádáním a vzájemným silovým působením
• Tání


  1. Krystalické látky tají při určité teplotě, která se nazývá teplota tání

  2. Různé látky mají různé teploty tání

  3. Teplota tání závisí také na tlaku, při vyšším tlaku je teplota tání u většiny látek vyšší, u vody nižší

  4. Amorfní látky nemají určitou teplotu tání, při zahřívání postupně měknou až se změní v kapalinu (např. sklo, vosk, asfalt)

  5. Při tání látka přijímá z okolí skupenské teplo tání

  6. Na tání se spotřebovává veškeré dodávané teplo a teplota se proto nezvyšuje, dokud látka neroztaje
• Měrné skupenské teplo tání

  Teplo, které je třeba k jednomu kg pevné látky zahřáté na teplotu tání, aby se přeměnila na kapalinu o téže teplotě
• Tuhnutí


  1. Nastává při snížení teploty kapalin na teplotu tuhnutí

  2. Látka odevzdává do okolí skupenské teplo tuhnutí

  3. U většiny látek se při tání objem zvětšuje a při tuhnutí zmenšuje, u vody je to naopak (led má menší hustotu než voda, plove na vodě a chrání před dalším promrzáním)
• Vypařování


  • Kapaliny se vypařují ze svého povrchu o každé teplotě, různé kapaliny se vypařují různě rychle, velmi rychle se vypařují těkavé kapaliny
  • Vypařování probíhá rychleji, když je vyšší teplota nebo je větší plocha nebo když jsou odstraňovány páry nad povrchem kapaliny
  • Při vypařování kapalina odebírá teplo ze svého okolí, proto je nám zima, když vylezeme z vody v mokrém oblečení
• Var

  • Kapalina se mění na plyn nejen na povrchu, ale i uvnitř, nastává až při teplotě varu
  • Různé kapaliny mají různou teplotu varu, teplota varu závisí na tlaku (při vyšším tlaku je teplota varu vyšší, při nižším tlaku je teplota varu nižší)
  • K udržování varu je třeba kapalině dodávat teplo, které se spotřebovává výhradně na změnu skupenství, teplota vroucí kapaliny se proto nezvyšuje
• Měrné skupenské teplo varu

  Teplo, které je třeba dodat jednomu kilogramu kapaliny zahřáté na teplotu varu, aby se přeměnila v páru o stejné teplotě
• Kapalnění


  1. V uzavřené nádobě po určité době nastane rovnovážný stav, to znamená, že objem páry se nemění, vzduch je párou nasycen, vypařování probíhá sice i nadále, ale stejnou rychlostí probíhá opačný děj a to kapalnění

  2. Teplejší vzduch pojme větší množství vodních par, jestliže je vzduch vodní párou nasycen a pak se ochladí, část vodní páry zkondenzuje a vznikne rosa a mlha (vodní pára je neviditelná, vidíme jedině kapičky vody ve vzduchu)