Vyvinul se z čínského lunárního kalendáře, který zvolil za svůj počátek rok 2637 př. n. l.
Gregoriánský kalendář
Byl v Koreji zaveden k 1. 1. 1896, nicméně důležitá data jsou stále uváděna podle starého způsobu
Kalendář podle Tanguna
Začíná rokem založení nejstaršího mytického státu Ko Čosŏn (2333 př. n. l.)
Kalendář čučche
Začíná rokem narození severokorejského vůdce Kim Ilsŏnga (1912)
Gregoriánský kalendář byl vyhlášen k 1. 1. 1896 společně s korejskou vládnoucí érou kŏnjang, která doslova znamená „přijetí západního kalendáře"
V předválečné éře se začal neoficiálně – vedle japonského kalendáře – používat kalendář podle Tanguna, v čemž obě Koreje pokračovaly po osvobození
Dnešní kalendář v Korejské republice je kombinací lunárního a solárního, tradiční svátky jsou stále, stejně jako v dalších asijských zemích, založeny na lunárním cyklu
Kalendáře a horoskopy
Měly pro Korejce zásadní význam pro orientaci v čase a prostoru, také zaručovaly nepřerušenou vazbu na domov, pokud byli na cestách
Označení lunárního roku
Má dvě slabiky, které se opakují každých šedesát let cyklu (tzv. juksipkandži, kapča)
Dvanáct zvířat zvěrokruhu
Myš
Kráva
Tygr
Zajíc
Drak
Had
Kůň
Ovce
Opice
Slepice
Pes
Prase
Pořadí zvířat je stálé – myš, kráva, tygr, zajíc, drak, had, kůň, ovce, opice, slepice, pes, prase
Rok se dále dělí na dvacet čtyři období čŏlgi, která jsou nazvána podle charakteristického počasí viděno očima přírodního cyklu
tti
Rok narození člověka
Charakteristiky pro zvířata jsou nejen poměrně jednoznačně popsané, vlastnosti konkrétního zvířete (myš je aktivní, kráva pracovitá, prase bohaté apod.) však nehrají při sestavování předpovědi nebo horoskopu zásadní roli
Zvířata v zodiaku
Myš
Kráva
Tygr
Zajíc
Drak
Had
Kůň
Ovce
Opice
Slepice
Pes
Prase
Samotný rok není ještě rozhodující pro hlubší věštění, i když důležitější než v Evropě – například lidé narození ve stejném roce vytvářeli už od Čosŏnu společenství
Rok se dělí na dvacet čtyři období čŏlgi
1. Charakteristické počasí viděno očima přírodního cyklu (např. velké mrazy, malé mrazy, velké horko, malé horko, počátek podzimu atd.)
2. Každé období trvá po dobu jednoho úplňku
3. Pro každý rok je třeba data znovu přepočítat, už vzhledem k pohyblivé dataci Nového roku
Nedokonalost systému, kdy měl kalendářní rok pouze 360 dnů, byla ještě vyvažována vkladným měsícem třikrát za devatenáct let
Názvy dnů v týdnu
Pondělí (den Měsíce)
Úterý (den ohně)
Středa (den vody)
Čtvrtek (den dřeva)
Pátek (den kovu)
Sobota (den země)
Neděle (den Slunce)
Názvy měsíců
Číslovky
Alternativní názvy pro jedenáctý a dvanáctý měsíc
Sadžu pchaldža
Čtyři pilíře a osm znaků (rok, měsíc, den a hodina narození)
Sadžu pchaldža je nutné znát pro případný sňatek, určuje předpoklady pro školu, zaměstnání, v podstatě ukazuje na osud jednotlivce
Horoskop
1. Řešení složitější konstelace
2. Vztah jinu a jangu, jejich intenzita
3. Pět prvků ohäng (dva cykly nebo fáze)
4. Sangsäng (generativní) a sanggŭk (degenerativní)
5. Údaje prokombinované s nabŭm (pět tónů) a „devíti paláci" kugung (práce s trigramy)
Základy téměř všech tradičních svátků pocházejí z Číny a většina je spojena s uctíváním předků, setím a sklizní a také náboženstvím a místními kulty
Typy svátků
Státní svátky a významné dny
Svátky spjaté s lunárním kalendářem
Svátky spojené s životním cyklem
Sŏllal
Lunární Nový rok
Čchusŏk
Oslava sklizně a díkůvzdání za úrodu
Oslavy Nového roku
1. Ranní rituál čcharje (uctívání předků)
2. Poklony starším členům rodiny (sebä)
3. Hra junnori
Původně byly svátky spojeny především se zahánění zlých duchů a pověrami
Tradice spojené s Novým rokem
Malování znaků pro tygra nebo draka na brány domu
Lepení obrázků zahaněčů duchů a démonů nemoci
Naslouchání, zda nezaslechnou krákání vrány nebo straky
Schovávání bot kvůli jagwanggü (démonům noci)
Tradiční novoroční jídla
Polévka s rýžovými koláčky (ttŏkkuk)
Bažantí maso
Ořechy a plody
Oslavy čchusŏku
1. Ranní rituál čcharje (uctívání předků)
2. Hostina z nové úrody (songpchjŏn)
3. Návštěva hrobů předků
4. Zpěv a tanec dívek (kanggang sullä)
5. Soutěže mužů (přetahování lanem, zápas ssirŭm)
Významné svátky lunárního kalendáře
čchusŏk
täborŭm
samdžinnal
čunggu
hansik
tano
judu
sambok
čchilsŏk
tongdži
Buddhovy narozeniny
Oslavy čchusŏku
1. Obřad čcharje
2. Hostina z nové úrody
3. Návštěva hrobů předků
4. Zpívání a tančení
5. Soutěže v přetahování lanem a zápase ssirŭm
Täborŭm
15. den 1. měsíce podle lunárního kalendáře, den prvního úplňku v roce
Oslavy täborŭmu
1. Konzumace jaksik
2. Přání při pohledu na úplněk
3. Věštění z fazolí
Samdžinnal
Třetí den třetího lunárního měsíce, den dvou trojek
Oslavy samdžinnalu
1. Návrat vlaštovek
2. Výlety do hor
3. Hostiny pro starší členy komunity
4. Turnaje v lukostřelbě
5. Mytí vlasů
Čunggu
Devátý den devátého měsíce, násobek šťastné trojky
Oslavy čunggu
1. Výlety do hor
2. Konzumace sladkých rýžových koláčků a chryzantémového likéru