Dějiny starověku - antošovská 7.5

• Předdynastické období


  • Nakádská kultura
  • Hierarchizace společnosti
  • Zemědělská civilizace
  • Ekonomický rozvoj
  • Počátky urbanizace
• Archaické období


  • Konec Nakádské kultury
  • Cca 3100-2750 př.n.l.
  • a 2. dynastie
  • Naamer a sjednocení Egypta – kol. roku 3100
  • Vytváří se charakter státu a monarchie, administrativy
  • Expanze
  • Cínev, Mennofer, Abydos, Sakkára
• Stará říše


  • Cca 2700/2750 př.n.l.; 3-6. dynastie
  • Rozvoj monumentální architektury – ukázka moci panovníka
  • Panovnická moc
  • Džosér a první pyramida
  • Složitější administrativní aparát a rostoucí profesionalizace
  • Rostoucí moc místních správců a oslabovaní královské moci
  • Zajištění strategických zdrojů
• První přechodné období


  • 2250-2040př.n.l.; 8-10. dynastie
  • Dynastické spory vedoucí ke krizi královské moci
  • Rozpad jednoty a nárůst moci místních krajových vládců (nomarchů)
  • Změny ve struktuře společnosti – nárůst významu „střední třídy"
  • Chaos a rozklady x transformace
  • Thébský mentuhotep II. A znovusjednocení Egypta kol. roku 2040 př.n.l.
• Střední říše


  • Cca 2040-1700 př.n.l.; 11. a 12. dynastie
  • "klasické období"
  • Obnova a nová legitimizace moci panovníka
  • Stabilizace, monumentální výstavba a zajištění správy
  • Občanská válka (Mentuhoteb IV. Z 11. dynastie X Amenemhet I. z 12. dynastie
  • Ictauej
  • Senvorset I. a opětovná stabilizace a reformy
  • Doba rozvoje stavební činnosti a reformy
  • Ovládnutí Núbie, expanze do Levanty = rozvoj obchodu a ekonomické prosperity
  • Sebeknofru – 1. žena na egyptském trůně a konec 12. dynastie
• Druhé přechodné období


  • Cca 1700-1539 př.n.l., 13-17. dynastie
  • Opět krize a rozdělení země
  • Několik soupeřících dynastií
  • Problematická chronologie a vymezení vlivu dynastií
  • Vpád Hyksósů (14-15. dynastie)
  • Opět posun k centralizai a sjednocení – ze sílícího Vésetu (Théb)
  • "osvobozenecká válka" a sjednocení Egypta
• Nová říše


  • Cca 1539-1069 př.n.l.; 18-20. dynastir
  • Mezinárodní velmoc, vytvoření rozsáhlé říše (až od Núbie do Sýrie)
  • Opět otázka legitimity panovnické moci – božský původ + válečník
  • Stále profesionální vojsko = růst vlivu vojenských velitelů
  • 18. dynastie a upevnění moci panovníka + expanze Egypta
  • Hapšepsut
  • Růst vlivu Amonových kněží
  • Snahy o náboženské reformy – Amenhotep III. a Amenhotep IV. (Achnaton a kult Atona)
  • 19. a 20. dynastie – "ramessovské období"
  • Obnova velmocenského postavení
  • Ramesse I., Sethi I., Ramesse II.
  • Piramese
  • Rozvoj královského kultu (zbožštění panovníka za života)
  • Střet s Chetity
  • Rostoucí ekonomické problémy, územní stráty a korupce = ztráta prestiže a rozpad
• Třetí přechodné období / Pozdní Egypt

  • Rozpad Nové říše
  • Růst moci Amonových kněží v Horním Egyptě
  • Velká nestabilita, dočasné znovusjednocení
  • Usazování Libyjců a Núbijců (Libyjská a núbijská dynastie)
  • Opakované podmanění Egypta sousedními říšemi střídáno s obdobím samostatnosti
  • Asyřané, Peršané (525př.n.l.)
  • Sajská renesance – Psamtek I. , Nekó II.(26.dynastie, 663-525př.n.l.)
  • "Osvobození" Egypta Alexandrem Makedonským (332př.n.l.)
• Zemědělství


  • Nil, záplavy a zavlažování
  • Rostlinná výroba i pastevectví a chov dobytka
  • Redistributivní systém
  • Půda a daně
• Nerostné bohatství
• Obchod a směna


  • Místní X mezinárodní obchod
  • Export X import
  • Platidla
  • Rozvoj mořeplavby
• Řemeslná výroba
• Společnost


  • Hierarchie a dodržování řádu ma at
  • Panovník
  • Jeho dvůr, úředníci, kněží a vojenští velitelé
  • Řemeslníci, obchodníci, zemědělci
  • Otroci
  • Postavení ženy – ženy zde byly v rovnoprávném postavení vůči mužům (ale hlava rodiny furt muž), mohla mít svůj majetek, mohla dědit, mohla rozhodovat sama za sebe, mohla se rozvést
  • Demografická situace
• Písmo a jeho funkce

  • Hieroglyfické = oslavné písmo
  • Hieratické = kněžské, praktičtější
  • Démotické
  • F. Champollion a Rossetská deska = rozluštění hieroglyfů
  • Literatura a záznamy (odborné texty, náboženské texty, historické záznamy...)
• Náboženství


  • Víra v posmrtný život
  • Polyteismus, synkretismus a tolerace
  • Amon-Re, Hór, Éset, Aton
• Rozvoj lékařství, architektury, umění, matematika a astronomie
• Predynastické období (cca 3500-3000 př.n.l)
• Turbulentní oblast, geografická i etnická rozmanitost
• V popředí civilizačního vývoje (mezi prvními ve výrobě keramiky, domestikaci zvířat, písemnictví a vývoj písma, formování zemědělství, monumentální architektura)
• Rozloha mezi řekami Eufrat a Tigris
• Pohoří na severu a východu, bažinaté oblasti kolem Perského zálivu na jihu a stepi a pouště na západu
• Různé klimatické podmínky a prostředí: sever – subtropické podnebí + dostatečné srážky (rozvoj zemědělství, nejstarší zemědělská sídliště), jih – minimální srážky = nutnost umělého zavlažování a odvodňování, klimatická změna a sušší podnebí ve 4. tis.
• Oblast jihu Mezopotámie
• rozvoj sumerské civilizace, nejpozději od konce 4. tis. Do počátku 2. tis. př. n. l.; největší rozkvět = 2112 – 2004 (vláda III. Dynastie z Uru)
• původ sumerů neznámý
• intenzivní zemědělství – hl. zdroj bohatství
• rozvinutá zemědělská výroba a dálkový obchod
• silný kulturní vliv na vývoj Babylonie a Asýrie
• vznik nejstaršího piktografického později klínového písma (2.pol. 4. tis. Př.n.l.) = hospodářské účely
• předchůdce příběhu biblické potopy (Ziusudra); Epos o Gilgamešovi
• Uruk


  • prehistorická džemdet-nasrská a urucká kultura významná pro další spol. vývoj
  • cca 4. tis. Př. N. l.
  • objevuje se hrnčířský kruh, od pol 4 tis. i monumentální stavby a pečetní válečky
  • velká hustota osídlení i velké rozlohy sídlišť = 1. městská civilizace
  • rozvoj a organizace dálkového obchodu, diferenciace obyvatel
  • Uruk = důležitým centrům raně dynastického období
• Rozvoj a formování sumerských městských států, v čele knížata a králové (král je blízko k bohu ale není bůh)
• Významná centra: Ur, Kiš
• Akkad využívá nestability sumerských států: Sargon a vytvoření akkaadské říše
• Zhroucení říše pod tlakem kočovných kmenů z hor ve 22. st. Př. N. l. ( Amorité a Gutejci) + vnitřní potíže říše
• Sjednocení opět okolo roku 2100 př. N. l. z Uru: Urnammu – tzv. III. Urská dynastie (nejstarší právní kodex, "sumerská renesance")
• Rostoucí ekonomické problémy a politické nepokoje + pokračující tlaky horských kmenů = oslabení státu = vyvrácen vpádem Elamu
• 2 tis. př. N. l. = nepřehledné období v Mezopotámii
• Asýrie


  • Území sever Mezopotámie; centra Aššur a Ninive
  • Asyrský imepralismus – z nutnosti obrany hranic
  • Rozvoj zemědělství (bez umělého zavlažování, vedle obilí i víno), nedostatek nerostných surovin a kovů
  • Vládci Aššuru a Ninive zpočátku jako vazalové akkadské III. Dynastie z Uru
  • Aššur = křižovatka obchodních cest (město bohatých obchodníků s oligarchickou politickou strukturou, panovník zároveň i knězem boha Aššura)
  • 19.stol.př.n.l. = vytvoření teritoriálního státu
  • Krátké trvání = vazalové státu Mittani = rozpadá se koncem 15 stol. př. N. l. = z Aššuru impulz ke vzniku středoasyrské říše
  • Počátek úpadku – tlaky aramejských kmenů a rozpad asyrské hegemonie po smrti Tiglatpilesara I.
  • Novoasyrská říše – obnovení stability
  • Významná expanzivní politika, největší územní rozsah – Sagronovská dynastie
  • Rozvoj monumentální architektury, umění...
  • Postavení panovníka, způsob vlády a kontroly podmaněných území
• Území sever Mezopotámie


  Centra Aššur a Ninive