Zkouška

• Svalová soustava


  Společně se soustavou kosterní pohybový aparát lidského těla
• Sval


  Základní orgán svalové soustavy, tvořený převážně příčně pruhovanou svalovou tkání a řídkým a tuhým kolagenním vazivem
• Svalová tkáň a vazivo


  • Mezodermálního původu (vznikají ze středního zárodečného listu)
  • Axiální svalstvo se vyvíjí z myotomů somitů (prvosegmentů) paraaxiálního mezodermu
  • Epaxiální svaly si do určité míry zachovávají původní segmentaci z rané fáze embryonálního vývoje
  • Hypaxiální svaly původní segmentaci, mimo hrudní oblast, ztrácejí
  • Branchiální svalstvo se vyvíjí z mezodermu žaberních oblouků
• Funkce svalové soustavy

  • Pohybová funkce, anatomicky a funkčně spojená s kosterním systémem
  • Formování vnějšího tvaru lidského těla spolu s podkožní tukovou tkání
• Složky svalové soustavy


  • Svaly hlavy
  • Svaly krku
  • Svaly trupu (svaly dorzální části trupu - svaly zad, svaly ventrální části trupu - svaly hrudníku, svaly břicha, svaly pánevní přepážky, svaly hráze)
  • Svaly končetin (svaly horních končetin, svaly dolních končetin)
• Sval


  Tvořen částí masitou (svalové bříško) a šlašitou (šlachy)
• Šlacha


  • Tvořena pravidelně uspořádanými vlákny tuhého kolagenního vaziva, mezi nimiž se nacházejí do podélných řad uspořádané modifikované fibrocyty
  • Vlákna uvnitř svazečku jsou mezi sebou propojena řídkým kolagenním vazivem zvaným endotenonium
  • Mezi svazečky se nachází podobné vazivo zvané peritenonium
  • Na povrchu je šlacha kryta tužším vazivovým obalem označovaným jako epitenonium
  • V místech odstupu a úponu šlachy do kosti probíhají kolagenní vlákna plynule do nitra kostní tkáně
• Svalové bříško


  • Tvořeno příčně pruhovanou svalovou tkání prostoupenou řídkým kolagenním vazivem
  • Základní jednotkou je svalové vlákno vzniklé během embryonálního vývoje splynutím za sebou jdoucích svalových buněk (rhabdomyocytů)
  • Vlákna tvoří svalové snopečky, ty se spojují ve snopce vyšších řádů, až nakonec utvoří celý sval
  • Svalová vlákna jsou ve snopcích spojena řídkým kolagenním vazivem označovaným jako endomysium
  • Mezi snopečky se nachází podobné vazivo zvané perimysium
  • Povrch celého svalu je obalen tužším vazivem zvaným epimysium
  • Na povrchu svalu se dále nacházejí tzv. povázky svalové (fascie), tužší a pevnější vazivové blány obalující jeden sval, skupinu několika svalů nebo všechny svaly příslušné části těla
• Rozdělení svalů podle tvaru


  • Svaly dlouhé
  • Svaly krátké
  • Svaly ploché
• Rozdělení svalů podle průběhu svalových vláken


  • Svaly paralelní
  • Svaly zpeřené (jednozpeřené, dvojzpeřené, mnohozpeřené)
  • Svaly radiální
  • Svaly cirkulární (orbikulární)
• Rozdělení svalů podle počtu hlav


  • Svaly jednohlavé
  • Svaly vícehlavé (dvojhlavé, trojhlavé, čtyřhlavé)
• Rozdělení svalů podle počtu bříšek


  • Svaly jednobříškové
  • Svaly vícebříškové
• Nomenklatura svalů vychází někdy z jejich polohy v těle (topografie), někdy z jejich tvaru, často se však v odborném názvu objevuje funkce daného svalu
• Rozdělení svalů podle počtu hlav


  • svaly jednohlavé
  • svaly vícehlavé
• svaly jednohlavé


  Mají pouze jednu hlavu (tzn. jeden začátek)
• svaly vícehlavé


  Mají více hlav (označení samostatných začátků) a na ně navazujících svalových bříšek, které se spojují a sbíhají do jedné společné úponvé šlachy. Svalová bříška tedy leží vedle sebe
• Svaly vícehlavé podle počtu hlav

  • sval dvojhlavý
  • sval trojhlavý
  • sval čtyřhlavý
• sval dvojhlavý


  Má dvě hlavy, resp. dva začátky (tzv. musculus biceps)
• sval trojhlavý


  Má tři hlavy, resp. tři začátky (tzv. musculus triceps)
• sval čtyřhlavý


  Má čtyři hlavy, resp. čtyři začátky (tzv. musculus quadriceps)
• Rozdělení svalů podle počtu bříšek


  • svaly jednobříškové
  • svaly vícebříškové
• svaly jednobříškové


  Mají pouze jedno bříško
• svaly vícebříškové


  Mají dvě či více za sebou jdoucích bříšek, které jsou od sebe odděleny vsunu- tými šlachami (tendo intermedius)
• Nomenklatura svalů vychází někdy z jejich polohy v těle (topografie), někdy z jejich tvaru, často se však v odborném názvu objevuje funkce daného svalu (zejména u svalů končetin)
• Sval (kromě kožních) může vykonávat svoji funkci pouze tehdy, přemosťuje-li alespoň jedno pohyblivé kostní spo- jení, ve kterém dochází vlivem kontrakce svalu ke změně postavení kostí, tedy k jejich pohybu
• Synergisté


  Svaly, které se spolu účastní na jednom konkrétním typu pohybu
• Antagonisté


  Svaly vykonávající navzájem opačný pohyb (protichůdně pracující svaly)
• Hlavní antagonistické skupiny svalů

  • flexory (ohybače) × extenzory (natahovače)
  • adduktory (přitahovače) × abduktory (odtahovače)
  • pronátory (vnitřní rotátory) × supinátory (vnější rotátory)
• Další antagonistické skupiny svalů


  • levátory (zdvihače) × depresory (stahovače)
  • sfinktery (svěrače) × dilatátory (rozvěrače)
• V oblasti hlavy se nachází několik skupin svalů rozmanitého původu a funkce
• Svaly žvýkací a svaly mimické jsou svaly branchiálního původu, inervují je tedy hlavové nervy
• Kromě svalů žvýkacích a mimických najdeme na hlavě další svaly, které se však asociují s jinými orgánovými sys- témy, jednak s útrobními, jednak s některými smyslovými orgány
• Svaly žvýkací


  Upínají se na dolní čelist a zajišťují pohyby v čelistním kloubu. Podílejí se na žvýkání čili mechanickém zpracovávání potravy
• Svaly žvýkací


  • musculus temporalis
  • musculus masseter
  • musculus pterygoideus medialis
  • musculus pterygoideus lateralis
• Svaly mimické


  Jsou obvykle drobné svaly, které začínají na kostech obličejového skeletu a upí- nají se do kůže obličeje, avšak v některých případech začínají i upínají se do kůže. Svými kontrakcemi proto způsobují pohyb kůže na obličeji (tvorbu či vyrovnávání záhybů, jamek, vrásek atd.), čímž vy- tvářejí mimiku obličeje
• Skupiny svalů mimických


  • Svaly klenby lební
  • Svaly štěrbiny oční
  • Svaly nosní
  • Svaly štěrbiny ústní
  • Svaly boltce ušního
• musculus occipitofrontalis


  Týločelní sval: Má dvě bříška - týlní a čelní, která jsou propojena širokou plochou šlachou (galea aponeurotica)
• musculus temporoparietalis

  Spánkotemenní sval: Plochý sval začínající na chrupavce boltce ušního a upínající se do galea aponeurotica
• musculus orbicularis oculi

  Kruhový sval oční: Sval obkružující očnice, umístěný na jejich kostěném okraji i uvnitř obou očních víček. Zajišťuje i mrkání
• Svaly nosní


  • musculus nasalis
  • musculus levator labii superioris alaeque nasi