2. Mezopotámie

• Mezopotámie

  Turbulentní oblast, geografická i etnická rozmanitost
• Predynastické období

  • cca 3500-3000 př.n.l
• Mezopotámie


  • Mezi prvními ve výrobě keramiky, domestikaci zvířat, písemnictví a vývoj písma, formování zemědělství, monumentální architektura
• Mezopotámie

  Rozloha mezi řekami Eufrat a Tigris, pohoří na severu a východu, bažinaté oblasti kolem Perského zálivu na jihu a stepi a pouště na západu
• Sever Mezopotámie


  Subtropické podnebí + dostatečné srážky (rozvoj zemědělství, nejstarší zemědělská sídliště)
• Jih Mezopotámie


  Minimální srážky = nutnost umělého zavlažování a odvodňování, klimatická změna a sušší podnebí ve 4. tis.
• Sumer


  Oblast jihu Mezopotámie, rozvoj sumerské civilizace, nejpozději od konce 4. tis. Do počátku 2. tis. př. n. l.; největší rozkvět = 2112 – 2004 (vláda III. Dynastie z Uru)
• Původ Sumerů neznámý
• Sumer


  • Intenzivní zemědělství – hl. zdroj bohatství, rozvinutá zemědělská výroba a dálkový obchod, silný kulturní vliv na vývoj Babylonie a Asýrie
• Písmo


  Vznik nejstaršího piktografického později klínového písma (2.pol. 4. tis. Př.n.l.) = hospodářské účely
• Předchůdce příběhu biblické potopy

  • Ziusudra
• Uruk


  Prehistorická džemdet-nasrská a urucká kultura významná pro další spol. vývoj, cca 4. tis. Př. N. l., objevuje se hrnčířský kruh, od pol 4 tis. i monumentální stavby a pečetní válečky, velká hustota osídlení i velké rozlohy sídlišť = 1. městská civilizace, rozvoj a organizace dálkového obchodu, diferenciace obyvatel
• Raně dynastické období


  Rozvoj a formování sumerských městských států, v čele knížata a králové (král je blízko k bohu ale není bůh)
• Významná centra

  • Ur, Kiš
• Akkad


  Využívá nestability sumerských států: Sargon a vytvoření akkaadské říše, zhroucení říše pod tlakem kočovných kmenů z hor ve 22. st. Př. N. l. ( Amorité a Gutejci) + vnitřní potíže říše
• Ur


  Sjednocení okolo roku 2100 př. N. l.: Urnammu – tzv. III. Urská dynastie (nejstarší právní kodex, „sumerská renesance"), rostoucí ekonomické problémy a politické nepokoje + pokračující tlaky horských kmenů = oslabení státu = vyvrácen vpádem Elamu
• Asýrie


  Území sever Mezopotámie; centra Aššur a Ninive, asyrský imepralismus – z nutnosti obrany hranic, rozvoj zemědělství (bez umělého zavlažování, vedle obilí i víno), nedostatek nerostných surovin a kovů
• Aššur


  Zpočátku jako vazalové akkadské III. Dynastie z Uru, křižovatka obchodních cest (město bohatých obchodníků s oligarchickou politickou strukturou, panovník zároveň i knězem boha Aššura), 19.stol.př.n.l. = vytvoření teritoriálního státu, krátké trvání = vazalové státu Mittani = rozpadá se koncem 15 stol. př. N. l. = z Aššuru impulz ke vzniku středoasyrské říše, počátek úpadku – tlaky aramejských kmenů a rozpad asyrské hegemonie po smrti Tiglatpilesara I.
• Novoasyrská říše


  Obnovení stability, významná expanzivní politika, největší územní rozsah – Sagronovská dynastie, rozvoj monumentální architektury, umění, postavení panovníka, způsob vlády a kontroly podmaněných území
• Babylónie


  Oblast jihu Mezopotámie; centrum Babylón, základem bohatství = zemědělství (rozvoj zavlažovacích a odvodňovacích kanálů, kvalitní řemeslné výrobky), rozdrobení země po pádu III. Dynastie z Uru, sjednocení z babylónu = starobabylonská říše a prudký vzestup Babylonu = Chammurapi, zánik říše – dobytí Babylonu Chetity (1595 př.n.l.), kassité = období hospodářského a kulturního rozkvětu = tzv. středobabylonské období, tlaky kočovných kmenů a období dlouhé nestability + pokus o podmanění si Babylonské asyřany, obnova politické stability + územní expanze = Nabopalassar = základy novobabylonské říše, pád Ninive, Nabukadnesar II. (605-562 př.n.l.) dobytí Jeruzaléma a Judska, odkazy na minulost, archaizující tendence, monumentální výstavba, Nabonid – poslední vládce
• Perská říše


  Íránská plošina, okolní pohoří bohatá na nerostné suroviny + údolí řek vhodné k zemědělské produkci + četné obchodní trasy (propojeni východní a západní Asie), zpočátku vazalové Asyřanů a Médů, 2. pol. 6. stol. př. N. l. – Kýros II. – setřesení médské nadvlády, území expanze a vznik perské říše; dynastie Achaimenovců, Kambýses a připojení Egypta, perská říše jako světová velmoc, Dáreios I. (upevnění říše a další expanze), Xerses a řecko-perské války, Dáreios III. a konec perské říše (Alexandr Veliký, 331 př. N. l.), správa říše: satrapie v čele se satrapou, úřední jazyk = aramejština, respektování místních zvyků a náboženská tolerance, centra: Persepolis, Súsy, Ekbatana, Babylón, rozmach využívání žoldérských armád, rozvoj obchodu