8. ROZKVĚT A KRIZE ŘÍMSKÉ REPUBLIKY

• Vrcholná republika


  Od hegemonie v Itálii k hegemonii ve Středomoří
• Rámcová datace vrcholné republiky

  287 (3.secese) / 265 (Volsinie) př.n.l. – 146 (konec 3.punské války, provincie Macedonia et Achaia – ovládnutí Makedonie a Řecka) / 133 (vystoupení Tiberia Smepronia Graccha jako tribuna lidu) př.n.l.
• Mocnosti na západě

  • Kartágo
  • sicilští Řekové
• Mocnosti na východě

  • helénistické státy
• Rovnováha sil (kol.280/1.pol.3st.př.n.l)
• Růst napětí v Z Středomoří: Sicílie
• Expanze Říma ve 2.st.př.n.l. = vznik a vývoj římské říše (Imperium Romanum)
• Zásadní mezníky


  146 př.n.l. a 133 př.n.l.
• Paralelní průběh expanze (na východě i na západě), růst angažovanost Říma na Východě a růst římských ambicí
• Boj Říma o nadvládu ve Středomoří; hlavní soupeři: Kartágo a Makedonie
• Punské války


  • Zpočátku boj o kontrolu nad Sicílií, postupně o nadvládu v Z Středomoří
  • Řím z regionální mocností mocností světovou
• Kartágo

  Obchodní oligarchie a námořní mocnost
• Řím

  Konsolidace vnitřních poměrů a sjednocení Itálie = Řím jako mocnost
• První punská válka (264-241 př.n.l.)


  1. Podnět: obsazení Messany

  2. První námořní vítezství Říma -260 př.n.l. u Mylae

  3. Rozhodující bitva u Aegatských ostrovů 241 př.n.l.

  4. Kartágo nuceno vyklidit a postoupit Sicílii (s výjimkou území Syrakús), Sardinii a Korsiku Římu, vrácení zajatců
• Druhá punská válka (218-201 př.n.l.)


  1. Dynastie Barkovců a obnova sil Kartága x růst moci Říma

  2. Hannibal

  3. Casus belli: dobytí Sagunta r. 219 př.n.l. Hannibalem a překročení řeky Ebro 218 př.n.l.

  4. Přechod přes Alpy

  5. 216 př.n.l. - bitva u Kann (Cannae)

  6. Řím odmítá kapitulaci

  7. Q. Maximus Fabius Cunctator a P. Cornelius Scipio Africanus

  8. Přenesení konfliktu na africkou půdu a bitva u Zamy r. 202 př.n.l.

  9. Tvrdé podmínky pro Kartágo: kapitulace, ztráta Hispánie, flotila omezena na 10 lodí + ztráta části S Afrických držav Massinissovi

  10. Pro Řím = zisk JV Hispánie a konec mocenského postavení Kartága

  11. + r.211 př.n.l. pád Syrakús
• Makedonské války

  1. Filip V. na stranu Hannibala (1. makedonská válka 2015-205 př.n.l.; ujednání ve prospěch Filipa)

  2. 2.makedonská válka (200-196př.n.l.) vítězství Říma nad Filipem V. u Kynoskefal 197 př.n.l = hegemonie nad Řeckem (T. Quinctius Flaminius a „osvobození" Helénů od makedonské nadvlády)

  3. Pokus Makedonie o odvetu (3.makedonská válka, 171-168př.n.l.; Perseus poražen u Pydny r. 168 př.n.l.; konec antigonovské říše

  4. Vzbouření Řeků proti „římské svobodě"(někdy jako „4.makedonská válka"); 146 př.n.l., potlačeno, Korint srovnán se zemí
• 3.punská válka (149 -149 př.n.l.)


  Vyvrácení Kartága (Cato Starší; Scipio Aemilianus)
• Výsledek římské expanze: vznik systému provincií
• Zisk hospodářsky významných provincií: celkem 8 provincií k roku 133př.n.l.


  • Sicílie
  • Sardinie a Korsika
  • Hispania Citerior (přední)
  • Hispania Ulterior (zadní)
  • Africa (Africa proconsualris)
  • Illyria
  • Macedonia et Achaia
  • Asia (území bývalého pergamského království, které Attalos III. odkázal Římu)
• Krize republiky

  Doba krize republiky: 146/133př.n.l. – 31 (bitva u Actia) /30 (připojení Egypta) / 27př.n.l. (Octavianus principem)
• Fáze krize

  • 1.fáze: = doba bratří Gracchů
  • 2.fáze: = doba konzulátu Gaia Maria
  • 3.fáze: = Sullova diktatura
  • 4.fáze: = 1. a 2. triumvirát
• Projevy krize


  • Neúspěch gracchovských reforem =) sociální zápas mezi občany a spojenci a cizinci
  • Krize republikánského zřízení (zejm. postupné porušování republikánských principů - teorie ústavního fungování x praxe)
  • Rozpor římská říše x městský stát
  • Rozpory mezi populáry x optimáty, senátory x jezdci
  • Zemědělství /hospodářská rovina (latifundie x drobní rolníci)
• Vznik římského impéria a zajištění dominance ve Středomoří; zároveň tím ale narušena podstata republikánského režimu; následek = občanské války a pád republiky
• Reformy bratří Gracchů


  1. Tiberius Sempronius Gracchus a Gaius Sempronius Gracchus

  2. Tiberius r. 133př.n.l. tribunem lidu

  3. Agrární zákon (lex agraria) - zabránit kumulaci velkého pozemkového majetku v rukou pár občanů (rodin) + řešit tíživou situaci drobných rolníků a bezzemků -konfiskování a přerozdělování půdy

  4. Tiberiova smrt

  5. Rozdělení římské společnosti na populáry (popularis= lidový) a optimáty (optimus = nejlepší)

  6. Populárové a nová snaha řešit agrární otázku: 123 př.n.l., Gaius Smepronius Gracchus tribunem lidu

  7. 123 př.n.l. přijat agrární zákon + vojenský zákon (ius provocationis, věk nástupu do služby, otázky žoldu) + obilní zákon (chudí občané možnost levného nákupu obilí) + zákon o římských občanech (garance všech základních občanských práv římskému občanovi)

  8. 122př.n.l. soudní zákon (přístup jezdcům) +návrh zákona o provinciích (vybírání daní v provinciích publikánům)

  9. Tribun Rubrius a návrhy zákona o zakládání kolonií + zákon o spojenectví

  10. Sjednocení opozice proti Gaiovi, při dalším pokuse o kandidaturu na tribuna zabit

  11. Upevnění pozice senátu, prosazené zákony nezrušeny, ale oklešťovány: 111 př.n.l. Thoriův zákon = předpoklady pro konstituování latifundií
• Období Mariova konzulátu


  1. Gaius Marius - homo novus; „třetí zakladatel Říma"

  2. Válka s Iugurthou v Numidii (111-105př.n.l.): Reformy - sestavování vojska bez ohledu na majetkový census (107 nebo 106 př.n.l.), vítězství nad Iugurthou (podzim 106př.n.l., završeno 105př.n.l. triumfálním průvodem)

  3. Marius podruhé konzulem 104 př.n.l. a následně opakovaně až do 100př.n.l.

  4. Vrchní velení ve válce s Kimbry a Teutony (102 porážka Teutonů, 101 Kimbrů = další triumf)

  5. 100přn.l. Saturninus a snaha o prosazování pozemkového zákona a přidělení plného občanského práva spojencům x odpor optimátů a jezdců i ztráta popularity občanů

  6. Vzpoura na Kapitolu a diskreditace
• Tribun Rubrius


  Návrhy zákona o zakládání kolonií + zákon o spojenectví
• Sjednocení opozice proti Gaiovi


  Při dalším pokusu o kandidaturu na tribuna zabit
• Upevnění pozice senátu, prosazené zákony nezrušeny, ale oklešťovány
• Thoriův zákon


  Předpoklady pro konstituování latifundií
• Gaius Marius


  • Homo novus; „třetí zakladatel Říma"
• Válka s Iugurthou v Numidii


  111-105př.n.l.
• Reformy


  1. Sestavování vojska bez ohledu na majetkový census (107 nebo 106 př.n.l.)

  2. Vítězství nad Iugurthou (podzim 106př.n.l., završeno 105př.n.l. triumfálním průvodem)
• Marius podruhé konzulem 104 př.n.l. a následně opakovaně až do 100př.n.l.
• Válka s Kimbry a Teutony


  102 porážka Teutonů, 101 Kimbrů = další triumf
• 100přn.l. Saturninus a snaha o prosazování pozemkového zákona a přidělení plného občanského práva spojencům


  Odpor optimátů a jezdců i ztráta popularity občanů
• Vzpoura na Kapitolu a diskreditace Maria - odchází z Říma
• Lucius Cornelius Sulla


  • Optimáti
• Nárůst popularity – po válce s germánskými Marsy a spojenecké válce (91-88př.n.l. = udělení plného občanského práva Italikům a latinského práva všem spojencům neitalického původu)
• Pontské království za vlády krále Mithridata VI. - ohrožení římské expanze na V (3 války s Mithridatem)
• Sulla vrchní velení


  Rivalita mezi Sullou a Mariem a jejich stoupenci a počátek občanské války