7. ŘÍM V DOBĚ KRÁLOVSKÉ; FORMOVÁNÍ REPUBLIKY

• Raná doba železná, 1200-800 př.n.l.


  • Příchod indoevropských (tzv. italických) kmenů (mezi 1200-1000př.n.l.)
  • Ligurové a Sikanové (pozůstatky původního obyvatelstva)
  • Počátek tisíciletí = příchod ilyrských kmenů (indoevropská skupina)
  • 10.-8.st.př.n.l.= doba etnického utváření předřímské Itálie
• Předřímská Itálie

  • Etnografická a jazyková pestrost
  • Vesnické osady ovládající přilehlé zemědělské území
  • Řada místních archeologických kultur (Villanovská, Latijská)
• Foinická kolonizace na Západě – od konce 1.tis.př.n.l.
• Řecká kolonizace – od 8.st.př.n.l. (Magna Graecia, zejm. J Itálie a Sicílie)
• Etruskové

  • Největší význam v 8.-6.st.př.n.l.
  • Tvůrci nejstarší civilizace na italské půdě
  • Proměna villanovských vesnických sídlišť na města
  • Města jako jednotlivé městské státy
  • Znali písmo (problém = etruština dosud nerozluštěna)
  • Původ Etrusků dosud neobjasněn
  • Vrchol etruské moci = 7.-6.st.př.n.l.
  • Jádro = oblast Toskánska
  • Kolonizace: Clusium, Volsinie, Perusie, a Volaterra
  • Vliv do S Itálie, ovládání střední Itálie, v 6.st. ovládnutí i Kampánie
  • Velmocenské postavení Etrurie
  • Spojení Etrusků s Kartágem (spory o vliv na Sicílii)
  • Formování etruského panství nad Latiem v 6.st.př.n.l.
  • Etruskové ovládli Řím – vznik „města"
  • Etruská nadvláda = vliv na vývoj Říma
  • Zánik etruské nadvlády v Římě jako součást počínajícího úpadku moci Etrusků v Itálii
• Etruská města


  • Veje
  • Caere
  • Tarquinii
  • Vulci
  • Vetulonia
  • Populonia
  • Volsinie
  • Clusium
• Proti rozpínajícím se Řekům -spojení Etrusků s Kartágem (spory o vliv na Sicílii – proti-etruské nálady)
• 540 př.n.l. námořní bitva u Alalie
• Počátky Říma (doba královská)

  • Vznik Říma = počátky nejasné i pro Římany (vytvoření systému legend a mýtů)
  • Spojení (synoikismus) starších vesnických osad (patrně v době etruské nadvlády) na pahorcích v areálu pozdějšího centra Říma
  • Těžiště předřímského osídlení = Palatin (Latinové) a Quirinál (patrně sabinského původu)
  • Zemědělství, chov dobytka v osadách, postupný růst obyvatelstva
  • Díky Etruskům začíná nabývat charakter města
  • Zemědělství (svobodní občané, otroctví podružné – patriarchální charakter); rozvoj řemesel relativně pomalý v době královské, bez se výraznější specializace
  • 6.st.přn.l. = doba konsolidace v městský stát, upevnění městské organizace, rozvoj soukromého vlastnictví a prohlubující se majetková diferenciace + růst počtu obyvatel Říma
• Společenské zřízení archaického Říma

  • 3 rodové tribue, každá z deseti kurií (skupina deseti rodů)
  • Král (rex)
  • Senát
  • Svobodní občané: patricie (potomci urozených otců, plnoprávní občané) a plebeje (omezená občanská práva)
  • Patriarchální otroctví
  • Vznik klientely
• Reformy Servia Tullia


  Dle tradice rozpad rodového zřízení
• Majetková diferenciace


  • Růst počtu obyvatel Říma
• Přistěhovalci z okolí


  • Patricijové
  • Plebejové
• Oslabení rodového zřízení


  Serviovské reformy
• Růst soukromého vlastnictví
• Konflikt rostoucí moci aristokracie

  • Pád královské moci
  • Aristokratická republika
• Odpor proti královládě s despotickými rysy i u širšího obyvatelstva
• Analogický vývoj svržení král moci i v jiných etruských městech koncem 6.st.př.n.l.
• Společenské zřízení archaického Říma


  • Dělení obyvatelstva dle rodové příslušnosti (3 rodové tribue, každá z deseti kurií (skupina deseti rodů))
  • Dle příslušnosti ke kuriím – organizování vojska v případě potřeby + kurijní sněm
  • Král (rex)
  • Senát
  • Svobodní občané: dělení na patricie (potomci urozených otců, plnoprávní občané) a plebeje (omezená občanská práva)
  • Patriarchální otroctví
  • Vznik klientely
• Reformy Servia Tullia


  1. Rozpad rodového zřízení

  2. Nová ústava pro Řím (historické okolnosti nejsou dostatečně známé)

  3. Rozdělení obyvatel do tříd dle majetku (5 majetkových tříd) a dle územní příslušnosti (4 místní „okresy" – místní tribue)

  4. Dle příslušnosti k majetkové třídě odstupňovány práva a povinnosti občana

  5. Reforma = pevný organizační a vojenský řád

  6. Centurijní sněm (zatlačuje kurijní shromáždění už koncem doby královské)
• Zánik etruské nadvlády = vyhání Tarquinia Superba


  510 př.n.l.
• Reálná chronologie zániku římského království a počátku republiky je nejasná
• Despotické tendence Tarqunia


  Vzpoura vyvolaná tragédií Lucretie
• Raná republika

  1. Vyhnání králů

  2. Dobytí Itálie (265 př.n.l.)

  3. Doba formování římské společnosti a jejích institucí
• Opět soubor legend a heroizace – uhájení rané republiky po jejím vzniku přes snahu Etrusků jej opět ovládnout
• Reálné počátky rané republiky v mlze + nejasná reálná chronologie
• Město uznáno jako samostatný politický činitel
• Upevňování římské moci


  Soupeření se sousedy; etruská, latinská i řecká města + některé kmeny ve střední Itálii
• Růst římského vlivu
• Hlavní konflikty


  • Boje Latinů s Římany: rovnoprávné spojenectví
  • Volskové a Aequové (pol.5.st.př.n.l.)
  • Veje (konkurent Říma; dobyty po dlouhém obléhání (406-396přn.l.; Marcus Furius Camillus)
  • Vpád Keltů (5/4st.př.n.l.; 387/6 př.n.l. vpád do Říma a kapitolské husy)
  • 3 tzv. samnitské války (343-341, 327-304, 298-290 př.n.l.)
  • Řecká města: poslední nezávislé řecké město Tarent (282; 272 př.n.l. kapitulace); válka s Pyrrhem (280 – 275př.n.l., bitva u Beneventa)
• Etruské Volsinie se přidávají na římskou stranu = konec procesu sjednocování Itálie pod římskou nadvládou

  265 př.n.l.
• Vzrůst prestiže na mezinárodním poli (z Říma mocnost ve Středomoří)
• Zpočátku uznáván jen Kartágem (přirozený spojenec proti Řekům)
• Navázání diplomatických přátelských vztahů s ptolemaiovským Egyptem (273př.n.l.)
• Řím

  • Silný městský stát ovládající Apeninský poloostrov
  • „Federace" na základě smluv mezi Římem a jeho jednotlivými spojenci
  • Výraz římské moci a vlády nad Apeninským poloostrovem
• Etruskové a Řekové v J Itálii ztrácí mezinárodní vliv
• Nové mocenské centrum = Řím + Kartágo + sicilští Řekové
• Římská politika


  • Kontrolovat situaci v Itálii při zachování pozice privilegovaného městského státu
  • Socii Romani a uzavírání formálního spojenectví s poraženými nepřáteli
  • Individuální charakter smluv
  • Autonomie spojenců ve vnitřních hospodářských a správních záležitostech x nemožnost samostatné zahraniční politiky + podléhají římskému velení a budují jednotky pro potřeby Říma
  • Různě odstupňována práva spojenců
  • Udělování římského občanství, nebo jeho složek (tzv. latinské právo) jako taktika pro zajištění loajality
  • Zakládání municipií a kolonií
• Municipium

  • Zisk římského občanství, ne vždy s volebním právem; municipia římských občanů – i volební právo
• Kolonie


  • Usazena skupina římských občanů; nejstarší kolonie – Ostie