3. ŘECKO V ARCHAICKÉM OBDOBÍ A FORMOVÁNÍ MĚSTSKÝCH STÁTŮ

• Archaické období


  • 8.-6. st. Př. N. l.
  • Překonání hospodářského a kulturního úpadku „temných staletí"
  • Položení základů civilizace nového typu
  • Rozvoj s zformování městských států (sg. Polis pl. Poleis); nerovnoměrný rozvoj
  • Formování občanství
  • Od království přes oligarchii (vládu aristokracie)/ tyranidu k demokracii
  • Kolonizace a hospodářský rozvoj
  • Kulturní, myšlenkový a umělecký rozvoj
• Polis


  • Městské státy (město + hospodářské zázemí)
  • Jednotka občanů, kteří tvoří privilegovanou vládnoucí vrstvu polis
  • Lokální specifika
• Jevy/směry vývoje v rámci celého Řecka


  • Formování polis
  • Zápis tradičního práva
  • Rodová šlechta zbavuje moci rodové vůdce
  • Zápasy sociálních skupin a politické převraty
  • Oslabení a svržení moci rodové aristokracie
  • Tyrannis
  • Rozvoj a podpora řemesel a obchodu
• Sparta


  • Jeden z nejrannějších městských států vůbec
  • Dórové (10. stol. př. N. l.) si podmaňují spolu s půdou i tamní rolníky
  • Specifický vztah mezi dórskýcmi vlastníky půdy a vládnoucí skupinou a porobeným zemědělským obyvatelstvem
  • Lykúrkgos (cca 7. st. Př. N. l.) a tzv Lykúrkgova rétra = rozdělení obyvatel; spartské státní zřízení
  • Vojenský a rovnostářský charakter, konzervativní a uzavřený; zemědělství
  • Messénské války (1. cca 2. pol. 8. st. Př. N. l., 2. kol. pol. 7. stol. př. N. l.)
• Velká Řecká kolonizace


  • Projev hospodářského i sociálního rozvoje poleis + výraz jejich politické aktivity
  • Zakládání kolonií na pobřeží Středozemního i Černého moře
  • Kolonie (apoikie) = samostatná nezávislá polis, s mateřskou obcí zpravidla pojena jen tradičními náboženskými a kultovními pouty
  • Motivy a dopady kolonizace
• Významné kolonie


  • Obce se silnou kolonizační činností: Euboia, Korint, Mílétos, Athény, Rhodos, Megara
  • Kolonie samy mohly zakládat další kolonie nebo mohla být založena z více obcí např. Gella
  • Tzv. Velké Řecké – Megalé Hellas
  • Ve středomoří – kontakty s vyspělými orientálními státy
• Raná tyrannis


  • Tyranida jako etapa formování polis
  • Rostoucí sociální napětí využíváno ambiciózními jednotlivci z řad aristokracie ozbrojeným zásahem moci se chápu jako samovládci (samovládce = tyrannos)
  • Přes sledování osobních cílů tyrani zároveň napomáhali obvykle i hospodářskému a kulturnímu rozkvětu své polis
• Kromě Athén bližší informace zejm. o tyranidě v Korintu
• Formování demokratické polis na příkladu Athén


  • Synoikismos: jednocení Attiky
  • Dělení obyvatelstva: 4 iónské fýly, v každé 3 frátie, nejnižší jednotkou organizace = rod; eupatridai (aristokracie); hektémoroi (rolníci); významnou skupinou se stávají řemeslníci a obchodníci
  • Drakóntovy zákony – první projev sociálních rozbrojů
• Solón


  • Uspořádáním poměrů pověřen Solón (archontem na rok 594/3 př. N.l.)
  • Seisachtheia = setřesení břemene (zrušení dlužního otroctví)
  • Rozdělení občanů do 4 majetkových tříd
  • Nejvýznamnější úřady vyhrazeny pouze prvním dvěma majetkovým skupinám
  • Bohatá zákonodárná činnost
• Peisistratos


  • Rozbroje mezi eupatridy, boje o obsazovaní úřadu archontů
  • Několik pokusů o státní převrat – dlouhodobě úspěšný až 3. pokus, po němž úspěšně nastoluje v Athéhách tyranidu
  • Návaznost na Solóna: péče o rozvoj zemědělství a postavení rolníků, podpora řemeslné produkce, stavební a ekonomický rozvoj Athén
• Kleisthenés


  • Synové Peisistrata Hippias a Hipparchos a rok 510 př. N.l. = konec tyranidy v Athénách (Hippias vyhnán)
  • V boji o moc zvítězil Kleisthenés (podpora athénského lidu)
  • Nová ústava (r. 508 př. N. l.)
• Nová ústava Kleisthena


  • Rozdělení občanů dle územního principu na 10 fýl, každá fýla ze tří trittyí (městská, přímořská, vnitrozemská)
  • Démy = nejnižší administrativní jednotky
  • Odstranění mocenské základy eupatritů
  • Dle fýl obsazován i archontát, rozšířen o desátého člena
  • Nejvýznamnějším státním organem = búlé (rada 500)
  • Každý rok povoleno 10 stratégů
  • Střepinový soud
• Zevršení vývoje Athén od Kmenového zřízení k Polis