fylogeneze, ontogeneze, nervové buňky

• Lidský mozek

  • Váha asi 1400g
  • Nezáleží na váze, ale především na tom, jak je mozek strukturován, na stimulaci, na počtu a aktivitě synapsí, struktuře, uspořádání neuronových sítí a také na počtu neuronových vláken
• Neurofyziologický fenomén

  Není totéž jako psychologický fenomén, jsou to dvě stránky jednoho listu
• Mozek je pravděpodobně kvantový systém (nerespektuje a nemusí respektovat čas ani prostor)
• Srovnání humánní a subhumánní psychiky

  • Jádro osobnosti – „JÁ" (rozhoduje, jestli se někam vypravíme, něco uděláme, manipuluje s námi)
  • U subhumánní psychiky není nic takového jako osobnost, neprojevuje se ani já, neprovádí se zhodnocování skladů mysli
  • Znakem „JÁ" je existence symbolického systému (subhumánní psychika není schopna zhodnocovat, není schopna odstupu, nejsou schopni operovat se znaky, tvorba poesie, není volní úsilí)
• Lidská psychika je finálním produktem celé evoluce, ale jsou tam určité nedokonalosti, a nervový systém
• Vývoj mozku

  Proces cefalizace, centralizace a gyrifikace, kortikalizace a sapientace až po Homo sapiens sapiens
• Mozková kůra

  • Je vrstevnatá v horizontální i ve vertikální rovině
  • Vertikální vrstvení tvoří tzv. columny, tedy sloupce asi 10 tis. neuronů pracujících synchronizovaně
• Děje se odehrávají v prostorových drahách, na velmi malém prostoru, velkou rychlostí a jsou dobře energeticky zásobeny
• Mozek

  Je strukturalizován do sítí, např. neurokognitivní sítě mají své uzly a vstupy (např. hypokampus je vstupem pro neurokognitivní sítě)
• Složky vědomí

  • Sebeuvědomění
  • Záměrná pozornost (orientuje aktivní „JÁ" = aktivní princip nás samotných)
  • Pracovní paměť (existence v kontinuitě)
• Řečí vědomí je znak (znakové soustavy)

  Má detonantní význam (nese obsah, odkazuje na něco mimo sebe) a konotantní význam (naše zkušenost)
• Neurofyziologický fenomén = bdělost

  Je zajišťována akčními potenciály, které nenesou obsah
• Regulaci mezi spánkem a bdělostí zajišťuje retikulární formace (ARAS)


  Na pozadí bdělosti se rozvíjí vědomí
• Reálný fenomén = osobnost

  Část neuronů retikulární formace má tendenci k prolongované aktivaci (pulzují) – jsou činné bez zjistitelného podnětu, který by aktivitu vyvolal – někteří vědci uvažují, že psychický fenomén a osobnost by mohly být zabezpečovány právě zde
• Vývoj osobnosti

  1. Psychologie se zabývá osobností již od početí, ačkoliv ještě není vyvinuta, vyvinuty jsou pouze neurony a jejich propojování

  2. Ve fetálním období se projevuje bazální „JÁ", psychika je již integrovaná, ale ještě neexistuje osobnost

  3. Velmi důležitý je symbiotický vztah po narození, do 3. roku probíhá separační proces - v té době se kolem „JÁ" vytváří self (samo může reagovat, prožívat a hodnotit svůj stav) a prožitkové „JÁ" (prožívání samo se sebou a se světem), po 3. roce se objevuje rolové „JÁ" („JÁ" je tak rozvinuto, že se může dítě vžít do role sourozence)

  4. Osobnost je patrná od třetího roku života – přichází pocit cítit se sám, který dává šanci najít vlastní identitu, do té doby se osobnost utváří (období vzdoru, testování)
• Kvantový fenomén = psychika

  Na makroskopické úrovni, funguje tak, že neztrácí energii
• Základní rozdělení nervové soustavy

  • Systema nervosum centrale = centrální nervová soustava
  • Systema nervosum periphericum = periferní nervová soustava
• Centrální nervová soustava

  • Encephalon = mozek
  • Medulla spinalis – hřbetní mícha
• Periferní nervová soustava

  • Mozkomíšní nervy - somatomotorický a somatosenzitivní systém nervových vláken, které se dělí na nervi craniales (hlavové nervy, 12 párů) a na nervi spinales (míšní nervy, 31 párů)
  • Autonomní nervy - visceromotorický a viscerosenzitivní systém nervových vláken který se dělí na sympatikus a parasympatikus
• Prostorová orientace v mozku

  • Kaudální – směrem dozadu
  • Rostrální – směrem dopředu
  • Laterální – směrem ven /po straně
  • Mediální – směrem dovnitř
  • Dorzální – směrem nahoru
  • Ventrální – směrem dolu
• Fylogeneze nervové soustavy

  1. Difúzní (rozptýlená) nervová soustava

  2. Provazcovitá nervová soustava

  3. Gangliová (zauzlinová) nervová soustava

  4. Žebříčková nervová soustava

  5. Kruhovitá nervová soustava

  6. Trubicovitá nervová soustava
• Kritickým obdobím pro vývoj mozku byl přechod plazů na souš, vzrostlo množství podnětů, a proto došlo ke gyrifikaci – zvrásnění (zvětšení plochy mozkové kůry)
• Neuron

  Základem je průběh vzruchu = reflex který putuje od receptoru přes neuron k efektoru
• Před 40 000 lety údajně docházelo k tzv. informační neuróze - předimenzování, přehlcení mozku informacemi
• V mozku jsou dnes nevyužité tzv. němé oblasti, které se nezapojují do žádné činnosti a jejich funkce zatím není známa
• Protoneuron

  Částice schopná přijmout a zpracovat informaci a vyvolat odvetnou reakci, nemá ještě diferencovány výběžky, vzruch se nešíří se stejnou amplitudou, ale snižuje se
• Ontogeneze mozku

  1. Nervová soustava vzniká z ektodermu na dorsální straně zárodku v podélném pruhu zvaném neuroektoderm nad chordou dorsalis (struna hřbetní)

  2. Vlivem chordy dosalis se pruh ztlušťuje a vytváří se neurální (medulární) ploténka, která se vyzdvihuje ve dvou valech, mezi nimiž vzniká neurální rýha (medulární brázda), jejíž oba konce se k sobě symetricky přiklánění a tím vzniká neurální trubice

  3. Kraniální konec neurální trubice se rozšiřuje a vytváří základ encephala (mozku) a zbylý konec neurální trubice se vyvíjí jako medulla spinalis (hřbetní mícha), která je v dalším vývoji uzavřena do páteřního kanálu

  4. Časný vývoj encephala spočívá ve vzniku tří propojených váčků - prosencephalon (základ pro přední mozek), mesencephalon (základ pro střední mozek) a rhombencephalon (základ zadního mozku)

  5. Vyvíjející se mozek tvoří dva ohyby – tylní ohbí (mezi základem hřbetní míchy a zadního mozku) a temenní ohbí (v místě středního mozku)

  6. V dalším vývoji se první a třetí mozkový váček dále dělí > kraniokaudálně tak vzniknou z prosencephala telencefalon (koncový mozek, je párový) a diencefalon (střední mozek), z rhombencephala vzniká metencefalon (kraniální část zadního mozku – pons (most Varolův) a cerebellum (mozeček) a myelencefalon (kaudální část zadního mozku – medulla oblongata, prodloužená mícha)
• Neurální trubice i váčky jsou tvořeny nediferencovanými germinálními buňkami fixovanými nožkami k basální lamině, s níž nožky těchto buněk tvoří membrana limitans interna
• Při uzavírání neurální rýhy v trubici zůstává podél celé budoucí medulla spinalis, myelencefalonu a metencefalonu při krajích uzavírající se rýhy další neuroektodermový materiál, který se při její dorzální straně dočasně zprava a z leva spojí - po uzavření a oddělení neurální trubice od ektodermu se tento materiál opět pravolevě rozestoupí a zůstává pak při dorsolaterálním obvodu trubice, symetricky jako tzv. neurální lišta
• Mozek

  • Tvoří dva ohyby - tylní ohbí (mezi základem hřbetní míchy a zadního mozku) a temenní ohbí (v místě středního mozku)
• Vývoj mozku

  První a třetí mozkový váček se dále dělí kraniokaudálně, vzniká telencefalon (koncový mozek, párový) a diencefalon (střední mozek) z prosencephala, z rhombencephala vzniká metencefalon (pons a cerebellum) a myelencefalon (medulla oblongata)
• Nervová trubice a váčky

  • Tvořeny nediferencovanými germinálními buňkami fixovanými nožkami k basální lamině, s níž nožky těchto buněk tvoří membrana limitans interna
• Uzavírání neurální rýhy

  Podél celé budoucí medulla spinalis, myelencefalonu a metencefalonu zůstává při krajích uzavírající se rýhy další neuroektodermový materiál, který se po uzavření a oddělení neurální trubice od ektodermu opět pravolevě rozestoupí a zůstává pak při dorsolaterálním obvodu trubice jako neurální lišta
• Neurální lišta

  • Produkuje nervové buňky, Schwannovy buňky, pigmentové buňky, ganglia ANS, párová ganglia
• Palium

  Kryje striální oblasti - podkorové oblasti, vyvíjí se v alokortex, mezokortex a neokortex
• Alokortex

  • Překrytý neopaliálními vrstvami a vytlačený na bázi, archipalium na mediální ploše udržuje bazální životní funkce
• Mezokortex

  • Souvisí s limbickým systémem - emoce (viscerální, sexuální a emoční funkce), nachází se na mediální ploše
• Neokortex

  • Strukturovaný (vrstevný na 6 nebo 7 vrstev), fylogeneticky starší oblasti byly vytlačeny na bazální a mediální plochu
• Striatum

  Bazální ganglia - paleostriatum (mimovolní motorické okruhy, mimovolní děje), archistriatum (amygdala je součástí limbického systému), neostriatum (putamen a nukleus caudatus, propojení s mezimozkem, jemná motorika)
• Typy buněk v CNS

  • Neurony
  • Gliové buňky (neuroglie)