prvky

• s' prvky


  Alkalické kovy
• Alkalické kovy


  • Hanu
  • Libal
  • Na kolena
  • Robustní
  • Cestář
  • Franta
• Alkalické kovy


  • Velice reaktivní
  • Uchovávání pod petrolejem (inertní rozpouštědlo)
  • Valenční vrstva - ns → ox.č. +1
  • Silné hydroxidy (alkálie)
  • Nejčastěji iontová vazba (nízká elektronegativita)
  • Měkké, stříbrolesklé, neušlechtilé
  • Na vzduchu snadno oxidují a pokrývají se vrstvou oxidů
  • Velmi dobrá vodivost
  • Redukční účinky
• Výskyt alkalických kovů


  • V podobě sloučenin
  • NaCl (kamenná sůl = kuchyňská)
  • NaNO3 Chilský ledek
  • Na2SO4 = Glauberova sůl
  • KNO3 = draselný ledek
  • KCl = sylvín
  • Cs a Rb- doprovázejí ostatní alkalické kovy
  • Na a K jsou biogenní prvky
• Zbarvení plamene


  • Li* - karmínově červená
  • Na - žlutá
  • K* - fialová
  • Ca- cihlově červená
  • Sr" - karmínově červená
  • Ba* - zelená
• Chemické vlastnosti alkalických kovů

  1. Při spalování tvoří oxidy a peroxidy

  2. Bouřlivá reakce s vodou: 2 Na +2 H₂O → 2 NaOH + H2

  3. Reakce s H2 vznikají iontové hydridy

  4. Reakce hydridů s vodou vznikají hydroxidy

  5. S halogeny bouřlivé reakce (světelný efekt nebo výbuch)
• Elektrolýza NaCl


  1. Katoda: 2 Na +2 e → 2 Na°

  2. Anoda: 2 Cl- → Cl₂ + 2 e

  3. Elektrolýza roztoku NaCl s kapkou fenolftaleinu: 2 H₂O +2 e → 2 OH- + H₂
• Sloučeniny alkalických kovů

  • Hydroxidy NaOH, KOH
  • Dusičnany - NaNO3 - chilský ledek, KNO3 - průmyslové dusíkaté hnojivo
  • Uhličitany - NaCO3 - soda, jedlá soda = prášek do pečiva, NaHCO3
• Solvayův způsob výroby sody


  1. Zavádí se do nasyceného roztoku NaCl nejprve NH3 pak CO₂ → NaHCO3 + NH4Cl

  2. Tepelný rozklad NaHCO3 → Na2CO3 + H2O + CO₂

  3. 2 (NH4Cl) + Ca(OH)2 → CaCl2 + 2 H2O + 2 (NH3)

  4. Dnes nahrazován neutralizací: 2 NaOH + CO₂ → Na2CO3 + H₂O
• NaHCO3 - jedlá soda


  • V kypřícím prášku
  • Neutralizaci žaludečních šťáv
  • Dobrý čistící prostředek
• s² prvky

  • Kovy alkalických zemin (od Ca)
  • Elektronová konfigurace - s²
  • Vždy ox.č. +II
  • Nízká elektronegativita-> elektropozitivní
  • Zásadotvorné s vodou -> OH
• Beryllium


  • Tvrdý, křehký kov
  • Vysoce toxický- všechny sloučeniny jsou jedovaté, prach s dýmem velice nebezpečné (rakovina plic)
  • Význam: slitina - berylliové bronzy, výroba šperků
• Hořčík


  • Měkký, kujný kov
  • Na vzduchu se pokrývá vrstvou oxidu- pozitivní koroze
  • Výroba: elektrolýza MgCl₂
  • Využití: vytěsnění kovů ze sloučenin-redukční činidlo, lehké slitiny, Grignardova činidla
• Sloučeniny hořčíku


  • Bezkyslíkaté - halogenidy MgX2
  • Kyslíkaté - oxid hořečnatý MgO, hydroxid hořečnatý Mg(OH)2, uhličitan hořečnatý MgCO3
• Magnezit MgCO3 a dolomit MgCO3. CaCO3 - materiál pro výrobu žáruvzdorných cihel
• Oxidy dusíku


  • N₂O-rajský plyn
  • NO - bezbarvý plyn
  • NO₂ - hnědočervený plyn
• Vznik přízemního ozonu


  Různé oxidy NOx (výfukové plyny)+ vysoká teplota
• Kyselina dusičná HNO3


  • Silná kyselina, silné oxidační účinky
  • Bezbarvá kapalina (65%)
  • Na světle se rozkládá HNO3 → O2 + H2O + NO₂
• Výroba kyseliny dusičné


  1. Dříve: NaNO3 + H2SO4 → HNO3 + Na2SO4

  2. Dnes průmyslově: NH3 + O2 → NO + H₂O, NO + NO₂ + H2O → 2 HNO3
• Reakce koncentrované kyseliny dusičné


  • S ušlechtilými kovy: Cu+4 HNO3 (konc.) -> Cu (NO3)2 +2 NO₂+H20
  • S neušlechtilými kovy: nereaguje, pasivuje se
• Reakce zředěné kyseliny dusičné


  • S ušlechtilými kovy: 3Cu + 8 HNO3 (zřeď.) 3 Cu (NO3)2 +2 NO + 4 H₂O
  • S neušlechtilými kovy: reaguje, 2 Fe + 8 HNO3 (zřeď.)->2 Fe (NO3)3+NO+4H₂O
• Využití kyseliny dusičné

  • Lučavka královská HNO3: HCI (1:3)-rozpouští zlato
  • Dusíkatá hnojiva
  • Výbušniny (TNT, dynamit, ...), nitrační směs
• p³ prvky

  • Prvky 15.skupiny (V.A) - pentely
  • Elektronová konfigurace ns2 np3
  • Kromě dusíku jsou pětivazné
  • S ↑ prot. č. klesá stabilita sloučenin a roste kovový charakter
• Dusík

  • Výskyt: volný i vázaný, 78% ve vzduchu, v OL - BK, nukleové kys., AL-ledky
  • Příprava: frakční destilace zkapalněného vzduchu, termický rozklad NH4NO₂
  • Málo reaktivní (inertní), bez barvy, chuti i zápachu
  • Trojná vazba N=N v molekule N₂
  • Oxidační čísla +V až -III
• Amoniak (čpavek) NH3


  • Bezbarvý plyn štiplavého zápachu
  • Zásadité vlastnosti
  • Vysoká koncentrace vede k zástavě dýchání
  • Rozpustný ve vodě: NH3 + H2O NH4+ + OH-
• Výroba amoniaku

  Haber-Boshova metoda: N₂+3H₂-72NH 3
• Aminy

  • Náhradou H v molekule NH3 uhlovodikovým zbytkem (alkylem n. arylem)
  • Primární, sekundární, terciární
• Kovy alkalických zemin

  • Výroba: podstatně menší než u Mg
  • Výskyt: vápenec (CaCO₂), sádrovec CaSO4.2H₂O, apatit Ca3(PO4)2 + příměsi F, Cl, H₂O
  • Barva plamene: Ca - červená, Sr - karmínově červená, Ba - zelená
• Sloučeniny kovů alkalických zemin

  • Bezkyslíkaté - acetylidy (karbidy), halogenidy
  • Kyslíkaté - pálené vápno CaO, uhličitany
• Výroba pálené vápna

  CaCO3 → CaO + CO2 (termický rozklad)
• Koncentrace

  Vede k zástavě DS
• vol implisel
• Vodíkové můstky


  NH3 + H2O → NH4+ + OH-
• Zásaditý charakter


  NH3 + H* → NH4*
• Nedokonalé spalování


  4 NH3 + 3 02 → 2 N2 + 6 H₂O
• Dokonalé spalování


  4 NH3 + 7 02 → 4 NO₂ + 6 H₂O
• Výroba


  1. Haber-Boshova metoda

  2. N₂ + 3H₂ → NH3
• Výroba amonných solí


  1. Reakce s hydroxidem

  2. NH3 + HCI → NH4CI
• Aminy


  • Náhrada H v molekule NH3 uhlovodíkovým zbytkem (alkylem nebo arylem)
  • Primární, sekundární, terciární
• Kovy alkalických zemin


  • Ca, Sr, Ba, Ra