Atom, radioaktivita

• Atomos = nedělitelný

  počátek v antickém Řecku (Platón a Aristotelés) a ve středověku byl výzkum zakázán (bylo to proti bohům)
• Dalton zkoumal jádro a Rutherford obal atomu v 18. a 19. století.
• Leptony a kvarky tvoří protony, elektrony a neutrony.
• Atomové modely zahrnují pudinkový a planetární model.
• Atomová stavba je korpuskulární dualistická (KD)
• Elementární částice jsou základní částice: P - protony v jádře, e - elektrony v obale, n - neutrony v jádře.
• Náboj protonů má hodnotu cca 1, náboj elektronů má hodnotu -1, náboj neutronů má hodnotu 0 (bez náboje).
• Hmotnost protonu je cca 1, hmotnost neutronu je cca 1, hmotnost elektronu je mnohonásobně menší (1,8×10-3 -> o 3 řady níže) než hmotnost protonu.
• Jádro atomu tvoří hmotnost atomu, obal atomu tvoří velikost atomu.
• Z - protonové číslo udává počet protonů v jádře, A - nukleonové číslo udává počet protonů a neutronů v jádře, N - neutronové číslo udává počet neutronů v jádře.
• Nuklid je částice se stejným nukleonovým číslem, izotopy jsou částice se stejným protonovým číslem ale jiným nukleonovým číslem.
• lehký vodík (1 P a 1 n), těžký vodík - D = deuterium (1 P a 2 n), super těžký vodík = tritium (1 P a 3 n).
• D2O je těžká voda (radioaktivní).
• relativní (molární) atomová hmotnost se liší podle dat (periodických tabulek) + počítají se i hmotnosti izotopů
• u atomů se počet elektronů rovná počtu protonů - pokud ne, jedná se o ionty (kationty nebo anionty)
• Radioaktivita = samovolný rozpad jádra atomů - jádra některých prvků se sama o sobě rozpadají -> uvolňují se neutrony
• Radioaktivitu objevil Henri Becquerel v roce 1896.
• Radioaktivita je schopnost látek vysílat neviditelné záření.
• Tritium je tzv. super těžký vodík.
• Velmi těžké jádro, které se rozpadá velmi pomalu alfa rozpadem, je Thorium.
• Izotopy daného prvku jsou atomy, které mají stejný počet protonů, ale jiný počet neutronů v jádře.
• O radioaktivitě rozhoduje zejména vzájemný poměr protonů a neutronů v jádře.
• Radioaktivní izotop má větší počet neutronů (8) než protonů (6) a rozpadá se na lehčí prvky, při tom vyzařuje záření.
• Máme tři druhy radioaktivního záření – alfa, beta a gama.
• Záření alfa vychází z jader helia, která obsahují dva protony a dva neutrony, vyzařuje ho těžká jádra (uran) a je to záření s malou pronikavostí, které zastaví list papíru nebo pouze vrstva vzduchu.
• Záření beta je proud elektronů nebo pozitronů, je pronikavější a k jeho stínění postačí tenký kovový plech.
• Záření gama je elektromagnetické záření o vysoké frekvenci, je nejpronikavější a k jeho odstínění je potřeba například tlustá vrstva olova.
• Mezi přírodní radioaktivní zářiče řadíme a) radioaktivní prvky, které vznikly ve hvězdách a mají velký „poločas rozpadu“ (uran 235 a 238, thorium, draslík, radon), a b) kosmické záření (zejména jádra vodíku – protony).
• Radioaktivita se využívá v lékařství (diagnostika a terapie hlavně nádorů), v zemědělství (k ničení bakterií a plísní), v archeologii (k určování stáří).
• Draslík is a natural radioactive element with 40 protons and neutrons in its nucleus.
• Atomy jsou základní stavební "prvky" hmoty.
• Před gama zářením nás může ochránit tlustá vrstva olova.
• Větrání je nejlevnější činnost, která nás může ochránit před radioaktivním radonem v domech a bytech.
• Gama je nejpronikavější druh radioaktivního záření.
• Jód se vstřebává do lidského těla ve štítné žláze.
• Vesmírné tělesa, odkud pochází velká část radioaktivních prvků na Zemi, jsou hvězdy.
• A device that measures the "effective dose" of radioactive radiation is called a dozimeter.
• Uhlík je radioaktivní prvek, který se využívá při určování stáří pomocí jeho obsahu ve zkoumaném materiálu.
• Uran je radioaktivní prvek, který se využívá například v jaderných elektrárnách a těžil se v České republice.
• Obal dává atomu objem (velikost), obsahuje elektrony a je to vlastně oblak záporného náboje.