veličiny soustavy SI: délkal (m) - pomocí c, hmotnostm (kg), čast (s) - pomocí cesiovéfrekvence,proudI (A), termodynamickáteplotaT (K), látkovémnožstvín (mol) - pomocí Avogadrovykonstanty,svítivostIv (cd)
inerciální vztažná soustava - vzhledem k jiné inerciální soustavě je v klidu nebo rovnoměrném přímočarém pohybu x neinerciální vztažná soustava - vzhledem k jiné se pohybuje se zrachlením
2.NPZ: Síly - Časovázměnahybnostítělesajerovnapůsobícísíle.Velikostzrychlenítělesajepřímoúměrnávelikostivýslednicesilpůsobícíchnatělesoanepřímoúměrnáhmotnostitohototělesa.
Zákon zachování hybnosti: Celkováhybnostizolovanésoustavytělessenemění.
práce W = dráhovýúčineksíly [J]
těleso koná práci, dochází-li vlivem síly k posunu tělesa po dráze, při přenosu energie nebo změně formy energie
výkon P = rychlostsjakousekonápráce [W]
Příkon P0 = energiedodanázajednotkučasu [W]
Energie E = schopnosttělesadělatpráci [J]
nelze zničit ani vyrobit, jen měnit z jedné formy na druhou
kinetická = mechanický pohyb těles x potenciální = možnost vzájemně působících těles
účinnost n = poměr výkonuapříkonu - v %
vliv tření - působí protisměrupohybu - zmenšuje danou veličinu o hodnotu smykovéhotření
Zákon zachování mechanické energie: Při všech mechanických dějích se mění Ek v Ep a naopak, celková mechanická energie soustavy je konstantní. (E = Ep + Ek = konst.)
Moment síly M = vektor vyjadřující míruotáčivéhoúčinku
popisuje příčinu rotačního pohybu soustavy nebo tělesa
F r sin(alpha) = F d (rameno síly)
Momentová věta: Je-li výslednýmoment sil působících na soustavu nebo těleso nulový,otáčivýúčinek těchto sil na soustavu nebo těleso se ruší.
Moment hybnosti (točivost) b = vektor popisující rotačnípohybovýstavsoustavy [kgm2s-1]
Impuls momentu síly L = vektor popisující časovýúčinekmomentusíly. [kgm2s-1]
hmotnýstředsoustavy = geometrický bod, v němž soustředíme všechnuhmotnostsoustavy při vyšetřování posuvného pohybu
těžiště = působiště výslednicetíhovýchsil působících na těleso
Moment setrvačnosti J = rozloženíhmotnostivzhledemkoseotáčení [kgm2]
Steinerova věta - jak najít hmotnostní moment tělesa otáčejícího se kolem osy
Newtonův gravitační zákon: Každádvětělesasenavzájempřitahujístejněvelkýmigravitačnímisilamiopačnéhosměru. Velikost gravitační síly pro dvě homogenníkulovitátělesa je přímo úměrná součinujejichhmotností a nepřímo úměrná druhémocninějejichvzdáleností.
gravitační pole = na těleso působí jengravitačnízrychlení, které je rovno intenzitěgravitačnísíly
směřuje do středuZemě, mění se s výškou
tíhové pole = na těleso kromě gravitačníhozrychlení působí i odstředivé
svislý směr nesměřuje vždy do středu Země, mění se s šířkou
Intenzita gravitačního pole K - pro porovnání silovéhopůsobenívrůznýchmístechgravitačníhopole [Nkg-1]
centrální gravitační pole - v různých místech má různou intenzitu K, jejíž vektor vede do středuZemě;neohraničené
homogenní gravitační pole = ve všech místech má stejnou intenzitu; ohraničené
Potenciálgravitačníhopole φ - pro porovnání Ep referenčního tělesa v různých místech gravitačního pole [J kg-1]
1.kosmická rychlost = kruhová rychlost, na povrchu Země
v1 = 7,9 km/s
2.kosmická rychlost = únik z gravitačníhopoleZemě
v2 = 11,2 km/s
3. kosmická rychlost = únik ze Slunečnísoustavy
v3 = 16,7 km/s
Keplerovy zákony - popisují pohyby planet, družic… kolem referenčního tělesa
1.Keplerův zákon (Zákon oběžnýchdrah): PlanetysekolemSluncepohybujípoelipsách
vrchol elipsy nejblíže ke Slunci = perihelium
vrchol elipsy nejdále od Slunce = afelium
2.Keplerův zákon (Zákon plošných rychlostí): Plochaopsanáprůvodičem (= spojnicístředů)zajednotkučasujekonstantní
oběžná rychlost klesá se vzdáleností od referenčního tělesa
3.Keplerův zákon (Zákon oběžných dob): T1^2/T2^2 = a1^3/a2^3