3. test

• Názory jsou krátkodobé.
• Hodnoty jsou základním postojem, morální rozměr, dobro/zlo
• Postoje jsou dlouhodobé a můžou vycházet z hodnoty.
• Postoje se rozdělují na centrální a periferní. Nebo na kognitivní, emoční a konativní.
• Centrální postoje jsou důležité, silné, těžce se mění, vyvolávají silné emoce a projevují se v našem chování.
• Periferní postoje jsou slabé, mění se, neprojevují se v našem chování.
• Kognitivní postoje - rozumové
• Emoční postoje - vyvolává emoce
• Konativní postoje - ovlnivňují chování
• Fáze změny postojů jsou uvědomění, akceptace a personalizace.
• Fáze uvědomění - člověk uzná a chápe, že jsou jiné postoje na věc. (Kuřák si uvědomí, že jsou i nekuřáci.)
• Fáze akceptace - člověk přijme odlišný postoj, ale nebude se podle něho řídit. (Kuřák si uvědomí, že je špatné kouřit, ale kouří dál.)
• Fáze personalizace - obecná znalost postoje se aplikuje na náš život, většinou se něco stane, ovlivňuje společnost, okolí, emoce, obraznost. (Kuřákovi zemře kamarád na rakovinu plic.)
• Vliv na postoje má sociální tlak, identita, výchova, celek znalostí.
• Vliv sociální tlak - chceme zapadnout, raději změníme svůj postoj, než se odlišit od společnosti, členství ve skupině je důležitější.
• Vliv identita - porozumění toho kdo jsme - jméno, zájmy, víra apod., za každou cenu se ji snažíme uchránit.
• Vliv výchova - emocionální postoje, těžké je změnit
• Vliv celek znalostí - jako desinformaci můžeme považovat něco, co nekoresponduje s našimi znalostmi a naopak.
• Nechceme měnit postoje, které mají důsledky pro náš život a důsledky pro jiné postoje.
• Kognitivní disonance je stav, ve kterém dva centrální postoje u jednoho člověka jdou proti sobě. Postupně jeden z postojů vytlačíme. Projevuje se špatným psychickým stavem jako deprese, stres. Vyřeší se tím, že jeden z postojů vyhraje, často je to na základě vlivů na postoje.
• Stres je reakce organismu na zatěžující situace nebo podmínky, která má pomoct nám je překonat (naše tělo je připraveno podat největší výkon).
• Stresor je zatěžující situace nebo podmínky. Dělí se na vnitřní a vnější stresory.
• Vnitřní stresory vycházejí z nás (chceme samé jedničky).
• Vnější stresory vycházejí z okolí (požadavky rodičů, pavouk).
• Stres se rozděluje na eustres, distres; hyperstres, hypostres.
• Eustres má pozitivní dopady - vydáme ze sebe co nejvíc (sport).
• Distres má negativní dopady (máme okno).
• Hyperstres je silný, krátkodobý, nárazový stres (zjistíme, že nemáme domácí úkol).
• Hypostres je dlouhodobý nízký stres (mateřská dovolená).
• Projevy stresu jsou bolesti břicha, problém se spánkem, zrychlený tep, snížená imunita, třes,...
• Fáze stresu jsou poplachová reakce, adaptace/resistence, vyčerpání.
• Fáze stresu 1. Poplachová reakce je moment, kdy stres vznikne, může být různě dlouhá.
• Fáze stresu 2. Adaptace/resistence - zůstáváme ve stresu, ale přestaneme mít projevy stresu v té situaci, trvá týdny až měsíce (tělo jede na baterky).
• Fáze stresu 3. vyčerpání je moment, kdy se zhroutíme - fyzicky nebo psychicky (vyhoření), může být spojeno s dlouhodobým poškozením zdraví, tělu dojde energie.
• Inteligence jsou rozumové schopnosti umožňující efektivně řešit různé problémy.
• Inteligence se rozděluje na univerzální a specifickou; fluidní a krystalickou.
• Univerzální inteligence je schopnost řešit jakýkoliv problém - lovit, vyšívat, vařit - zároveň
• Specifická inteligence je zaměřená jen na jednu oblast - lovení - kočka, počítání - kalkulačka.
• Fluidní inteligence je schopnost logicky kombinovat informace (řešení rébusu), je vrozená, slouží k zapamatování nově naučených věcí, je náchylnější na poškození - stáří, úraz, nemoc, chemické látky
• Krystalická inteligence je souhrn znalostí, je naučená, vysoká i ve stáří, dlouhodobé informace.