3-Císařské umění I

• Umění císařského Říma


  Období 1-2. st. AD
• Periodizace římského umění


  • Doba královská (753-510 př.n.l.)
  • Republika (510-31př.n.l.)
  • Císařství (31př.n.l. – 476 n.l.)
• Doba královská


  • Přejímání etruských vzorů, nelze mluvit o římském umění jako takovém, základní orientace na etruské a řecké umění spolu s domácími vlivy
• Republika


  • Vytváření vlastního výtvarného názoru (v konfrontaci s řeckým, etruským uměním) a základní orientace římského umění (realismus, věcnost, popisnost, reprezentace státních idejí, podřízenost formy obsahu)
• Císařství


  • Dovršení předchozí tendence (politické umění, umění ve službě státu – římský historický reliéf) a od 2. pol. 2.st. nástup pozdně antických stylových tendencí. Racionalismus ustupuje spiritualismu a iracionalismu (vliv východního umění), senzualismus a realismus dospěl do krajních mezí a byl vystřídán abstrahující výrazovostí pozdní antiky (římský iluzionismus). Sochařství i malířství jdou od konkrétního k abstraktnímu, přes dynamizaci k nové statice a ornamentizaci. V architektuře stále větší dynamizace vnitřního prostoru, symetrie a sjednocování ve vyšší celky, odhmotnění zdiva, iluzivní kulisa fasády
• Ambivalentní vztah k umění na počátku Říma. Tradice římských ctností – x luxusu a na druhé straně luxus bohatých patricijů i propuštěnců
• Kopírování (a odvozy) řeckých soch, nápodoba řeckého stylu a výrazu
• Pluralismus stylů – obrovská říše s výraznými uměleckými regiony, a přímými kontakty na Východ
• Obliba dekorativní umění
• Architektura


  • Oblouk, valená klenba, užití cihel a římského betonu, obložení mramorem

  
• Období císařství


  • Julsko-klaudijská (27BC-68 AD)
  • Flaviovská dynastie (69-98 AD)
  • Traján (98-117 AD)
  • Hadrián (117 – 138 AD)
• Období Dominatu - otevřené zbožštění panovníka: Antonínovská dynastie v 2 pol. 2. století (138-193 AD) a Severovská dynastie v 1. pol. 3. století 193-235 AD
• Po Dominatu následuje období rychle se střídajících císařů – tzv. doba vojenských císařů zakončená Diokleciánem a jeho reformou císařství (tetrarchie) na konci 3. stol a vrcholí obdobím vlády Konstantina Velikého (306-337 AD)
• Augustovský klasicismus


  Silnější vliv Řecka i východu, navazuje na helénistické řecké umění v jeho klasicizující poloze
• Umění za Augusta a julsko-klaudijské dynastie

  • Idealizace osoby v portrétu, posmrtné zbožštění císaře
  • Nové typy staveb, komplexů i památníků – fórum na počest předchůdce
  • Reprezentativní memoriální umění Říma, propaganda, historický reliéf
  • „Pax romana" – ideologie augustovské doby
• Architektura a sochařství za Augusta a julsko-klaudijské dynastie

  • „Přestavba z mramoru" – cihlové stavby zdí s výplní (opus cementicum, insertum, spicatum), ale obloženo mramorem
  • Urbanismus navazuje na helénismus: Pravidelná síť ulic měst (Paestum, římské od 273 BC, Ostia Antica 1. st BC) – typ castrum – mají vojenský charakter (tábory), opevněné
  • Veřejné stavby „pro zábavu lidu" – divadla (Pompejovo v Římě, z doby Augustovy v Ostii a v Turíně)
  • Chrámy klasicizující, obliba korintského řádu, pravoúhlé
  • Sochařství: figura císaře – socha k poctě, ztělesňuje římské ctnosti vládce a vojenského vůdce a ideu státu

  
• Oltář Ara pacis Augustae, 13-9 BC


  • Základ římského chápání umění jako služby státu – propagandistický alegorický reliéf Oslava vítězství Augustova v Hispánii a Galii, Augustus jako hlava rodu přinášející mír - paměť a pax romana
• Augustus z Primaporty a Velatus

  • Prezentují role císaře -umění ve službách státu
• Imperiální portrét a dvojí styl


  • Augustus
  • Livia Drusilla
• Neronův Domus Aurea


  • Monumentalita

  
• Palác Flaviovské dynastie na Palatinu

  • Dokončeno za Domitiana, 92 AD – architekt Rabirius
• Koloseum, 69-81 (98)AD


  • Dynastie Flaviovců
• Trajánovo forum, 112 po Kr.

  • Architekt Apollodóros z Damašku, dedikováno 112 AD, největší komplex s obřími exedrami, basilica Ulpia a Trajánův sloup, knihovny, sochy, Mercati traiani – obchodní čtvrť

  
• Trajánův sloup, 113 po Kr.

  • Apollodóros z Damašku?, Báze, s dedikačním nápisem, Funkce reprezentační a pohřební, 35 m s bází, 20 mramorových bloků, každý 32 tun těžký, 190 m dlouhý vlys obtáčí sloup 23krát, Slohově tradice klasicizující, augustovská
• Trajánův oblouk v Beneventu, 114-17 AD


  • Římský historický reliéf

  
• Pantheon – Hadrián 117 – 138 AD


  • Nové tendence v architektuře

  
• Hadrianova vila v Tivoli, 118-134 AD


  • Nové tendence
• Hadriánova knihovna v Aténách

  • Architektura paláce v Tivoli: Canopus, veřejné stavby
• Seminář: Umění jako císařská reprezentace
• Trajánův sloup a sloup Marka Aurelia – stylové a obsahové srovnání
• Architektura římského císařství: Pantheon a Hadriánova vila v Tivoli v kontextu