5-Raně křesťanské umění

• Raně křesťanské umění


  Umění do 6. století AD
• Nové eschatologické náboženství se šíří v Římě od 1. století AD
• Vlny pronásledování křesťanů - omezené veřejné působení křesťanů až do 4. st. AD (Konstantin a edikt (ujednání) milánský 313 AD)

  
• Starozákonní zákaz zobrazování Boha (Ex: 2 kniha Mojžíšova 20, 4-5) omezuje zpočátku projevy křesť. umění
• V památkách se křesťanství výrazněji projevuje až od 2/3. století pod vlivem antické kultury, která je silně vizuální

  
• Lze sledovat určitý výrazový posun od římského naturalismu a iluzionismu k symbolickému vyjádření (statičtější, frontální, jednodušší, ztráta objemu a prostoru)
• Klíčové okruhy památek


  • v 1. fázi katakombové (nástěnné) malířství a graffiti, sarkofágy, drobné umění – relikviáře, lampy, ad.
  • ve 4-5. století stavba chrámů a jejich výzdoba (mozaiky, obložení), výjimečně i sochařství v mramoru
  • Ikony, iluminované kodexy bible, 6. st.
• Vývoj křesťanských témat


  • Eschatologie (motivy upomínající na smrt a vzkříšení – Daniel v jámě lvové, Jonáš a velryba, Noe, symboly vzkříšení)
  • Doktrinální témata (Kristus jako Dobrý pastýř, učitel)
  • Triumfální témata (trůnící Kristus) - ale zřídka Ukřižování
• Konstantin a církev vítězná, edikt milánský 313 AD
• Prosazení křesťanství v kontextu „pohanského" Říma – komunity existují vedle sebe paralelně – křesťanské a pohanské motivy existují vedle sebe a prolínají se – synkretická ikonografie

  
• Změny v topografii Říma – přesun center, vedle sebe existuje pohanské a křesťanské okrsky, ty křesťanské kolem Konstantinových bazilik založených „za hradbami" Říma (Sv. Petr ve Vatikánu)
• Tzv. „Donace Konstantinova" – Laterán v Římě – na Západě dualita církve a státu a primát římského biskupa (papeže), na Východě se udrží model budovaný Konstantinem, kdy císař je v čele církve – to zůstane pro nástupnickou Byzantskou říši
• Založení Konstantinopole 330 AD – centrum východořímské, později Byzantské říše
• V 4/5. století FRAGMENTARIZACE na regiony v důsledku rozpadu říše - vznik nových center – vedle Říma a Svaté země, dále též Milán, Ravenna, Koptský Egypt, Sýrie, křesťanský stát v Arménii, Istrie a Dalmácie, Merovejská Frankie, Vizigótské Španělsko, ad
• Je třeba sledovat paralelní vývoj na západě a východě
• Dura Europos


  Nejstarší doložený kostel a baptisterium v městě na obchodní karavaní cestě, pol.3.st.
• Svatyně v domě s raně křesť. malbami – Kristovy zázraky a eschatologie
• Malby i v synagoze a Baalově chrámu, mithreum
• Symboly v křesťanských malbách v katakombách

  • Dobrý pastýř, ryba, chléb, chrismon, orant, ἀὠ, holubice, kotva, fons vitae, ptáci
• Kristus jako dobrý pastýř z Domitiliných katakomb, k. 300 AD
• Volná socha je výjimkou v raně křesťanské umění
• Typické nálezy z katakomb jsou lampy s křesťanskými symboly ryby, kotvy, ΧΡ (chirho) monogram, ptáky
• Typy chrámových staveb a komplexů

  • Domy a tituli
  • Bazilika (s transeptem, bez transeptu)
  • Centrály (baptisterium martyrium, mausoleum, palácový kostel): kruhový, osmiboký půdorys i quadrikonch
  • Dvojité baziliky
  • Komplexy: episkopální komplexy, monastické komplexy v Egyptě (koptské kláštery) a na Východě (Qualat Siman v Sýrii)
• Starokřesťanská bazilika jako stavební typ

  • Propylaeum- porticus – vstup do posvátného okrsku
  • Atrium – otevřený dvůr kostela se 4 obíhajícími portiky. Mívá baptisterium, nebo je b. zvláštní centrální budova v komplexu.
  • Narthex- vstupní hala před lodmi baziliky.
  • Nave – hl. loď- hlavní prostor pro věřící, lemována bočními loděmi, oddělenými arkádou či kolonádou.
  • Křížení – prostor křížení transeptu a hl. lodě
  • Transept - příčná loď. Není příliš častý v raně křesť. architektuře aý do karolinské doby, výj. Je sv. Petr v Římě.
  • Apsis – obvykl půlkruhový prostor napojený na transept nebo přímo na hl. loď, bývala tam katedra nebo trům pro biskupa. Před apsidou (v lodi, křížení) oltář
  • elevace – výškové dělení hl. lodi do horiz. Pásů nad sebou: u baziliky obvykle kolonáda či arkáda a pás oken (clerestory) které osvětlují přímo hl. loď
  • Béma – apoštolní, evangelijní, nebo ohran.centrální vyvýšený prostor
  • Boční prostory: protheisis, diaconikon

  
• Architektura 4-6. st. jako regionální fenomén
• Atrium


  Otevřený dvůr kostela se 4 obíhajícími portiky. Mívá baptisterium, nebo je b. zvláštní centrální budova v komplexu
• Narthex


  Vstupní hala před lodmi baziliky

  
• Nave


  Hlavní loď- hlavní prostor pro věřící, lemována bočními loděmi, oddělenými arkádou či kolonádou
• Křížení


  Prostor křížení transeptu a hlavní lodě
• Transept


  Příčná loď. Není příliš častý v raně křesťanské architektuře až do karolinské doby, výjimkou je sv. Petr v Římě

  
• Apsis


  Obvykle půlkruhový prostor napojený na transept nebo přímo na hlavní loď, bývala tam katedra nebo trůn pro biskupa. Před apsidou (v lodi, křížení) oltář

  
• Elevace


  Výškové dělení hlavní lodi do horizontálních pásů nad sebou: u baziliky obvykle kolonáda či arkáda a pás oken (clerestory) které osvětlují přímo hlavní loď
• Béma


  Apoštolní, evangelijní, nebo ohraničený centrální vyvýšený prostor
• Protheisis, diaconikon


  Boční prostory
• Pohled do sv. Petra, Řím, Giacomo Grimaldi, 16. st.
• Regionální rozdíly


  • Východ a sev. Afrika: Jerusalem, Antiochie, Sýrie, Alexandrie a Egypt, Hippo Regius, Tripolis, Tipasa
  • Řecko, Dalmácie
  • Sever – Milán, Trevír
  • Španělsko
  • Arménie
• Architektura na Západě


  • Bazilika, Santa Sabina, Řím, 422-430s
  • Dveře Santa Sabina s Kristovými zázraky, 430 AD
  • Poreč (Parensium), Istrie – basilika Euphrasiana, 4. a 6. st. – atrium, průčelí

  
• Centrály


  • Mauzoleum Konstantiny - křesťanská centrála - Sta Constanza v Římě, poč. 4. st.
  • Milán, San Lorenzo, pozdní 4. st. - quadrikoncha
• Vývoj chrámového prostoru na Východě: Centrály, kupole, spojení centrály a obdélné lodi
• Velké rozměry staveb – poutní praxe = potřeba shromažďování na poutním místě