6-Rané umění byzance

• Raně středověké umění na Západě

  6.-10. st.
• Paralelní vývoj center v západní Evropě a ve východní Evropě a přilehlých oblastech – rozděleno do 2 geografických okruhů
• Posunutá chronologie na Východě – dle historického kontextu Byzance
• Východ: umění raně Byzantské říše

  330–843 AD – končí pádem ikonoklastů a koncem ikonoklasmu
• Západ:


  • umění období stěhování národů, 6-8. st AD
  • karolinská renesance – pozdní 8/9. st AD
  • otonská renesance - 10/1.pol. 11. st. AD (střední Evropa, dnešní Německo)
• Zkoumá byzantologie – Češi měli proslulou Byzantologii
• Rané byzantské období


  330–843 – vrcholí vládou Justiniána I, 527-565
• Období Byzantské říše


  • Rané byzantské období 330–843
  • Pojustiniánské období 565-680 - formování ortodoxní Byzance 680-843
  • Středně byzantská říše 843-1071 - vrchol byzantského umění 11-12. stol.
  • Pozdně byzantské 1204-1453 – úpadek, omezeno na Konstantinopol a okolí – „Palailogovská renesance"
• Umění Byzantské říše


  • Kostely, kláštery, malby nástěnné a knižní, relikviáře a kříže, slonoviny
• Odkaz: Bob Atchinson: My world of Byzantium
• Konstantinopol, 330-1453
• Raně byzantské období: Justinián I. (527-565) a pojustiniánské období (565-680)

  • centrem je Konstantinopol
  • Císař je hlavou církve, patriarcha konstantinopolský ortodoxie
  • Expanze do záp. části říše (Itálie, Sardinie, Španělsko), Ravenna – exarchát ravennský
  • Problémy k. 600 (Phokas a válka s Peršany), kratší restaurace vlády za císaře Heraklia (630 přináší sv. Kříž z Jeruzaléma do Konstantinopole) a následně pád za vpádu Arabů 680
  • Císařský dvůr a ceremonie
  • Architektura, mozaiky, ikony, slonoviny, toreutika
• JUSTINIÁN VELIKÝ (527-565)


  Velkolepý stavební program v Konstantinopoli

  
• HAGIA SOFIA (CHRÁM BOŽÍ MOUDROSTI), vysvěcen 537

  
• Hagia Sophia po následující staletí centrum východního křesťanstva
• Hagia Sophia považována za poslední velký výtvor pozdně antické architektury

  
• Hagia Sophia navržena a provedena architekty Anthemios z Trallu a Isidor z Milétu

  
• Byzantský typ kostela: tzv. Kupolová bazilika

  Stavba založená na podélném bazilikálním půdorysu, ale zaklenutá kupolí; "podélná centrála" – dokonalé splynutí pravoúhlé baziliky a centrály
• Hagia Sophia – Prokopios z Cesareje popis – „děsivý, úžasný dojem" z architektury ve vzduchu plující obří kopule

  
• Centrální kupole Hagia Sophia


  Průměr 32 metrů, postavená na pendantivech = trojúhelníková výplň cípù čtvercového nebo obdélného prostoru, který má být zaklenut kruhovou nebo oválnou kupolí
• Boční polokupole Hagia Sophia


  Dvě menší polokupole po stranách, postavené na trompech = jakési koutové klenbičky, převádějící pravoúhlý půdorys na kupoli
• Centrála: Sv. Sergius a Bakchus – Antemios z Tralles, Isidor z Milétu (527-536)
• Tzv. malá Hagia Sofia

  Prokopios: „Nejhezčí (kostel) po Hagia Sofia a jediný, který se mu vyrovná zdobností"

  
• Centrála: Sv. Sergius a Bakchus známý pro ornamentální dekoraci hlavic a překladů
• Prvky byzantské architektury


  • Kupole (1-5), apsida, narthex

  
• Půdorys byzantských chrámů


  Řecký nebo latinský kříž s kupolemi nebo centrální kupole nad křížením lodě a transeptu
• Klenby byzantských chrámů


  Konchy a trompy (ev. pendentivy – sférické trojúhelníky a lichoběžníky k vynesení kupole)

  
• CHRÁM SV. APOŠTOLŮ V KONSTANTINOPOLI
• Chrám sv. Apoštolů


  Prvním křesťanským kostelem na půdorysu řeckého kříže, postavený na místě staršího mauzolea z dob císaře Konstantina Velikého (1. polovina 4. století), Justinián jej přestavěl na kostel, který byl zaklenut 5 stejně vysokými kupolemi, jednou na každém rameni kříže a jednou v centrální části uprostřed
• Vzor půdorysu: Mauzoleum Gally Placidie v Ravenně
• Desková malba – ikony


  Zvláštní status obrazu – obraz neudělaný lidskou rukou nebo rukou sv. Lukáše, médium svatosti osoby

  
• Počátky iluminovaných rukopisů, knižní malba 6. st.

  
• Purpurové kodexy biblí


  • Od 4.st., obrazová narace a ikonogr. cykly SZ a NZ, původ Sýrie?, Konstantinopol?, 6.st: Rossano Codex, Vídeňská Geneze, kodex ze Sinope (Paříž)
• Biblické iluminované rukopisy


  • Evangeliář mnicha Rabuly, 586
  • Evang. z Etchmiadzinu, ok. 600
  • Quedlingburská Itala, 5.st
  • Cottonova Geneze, 5. st
• Nebiblický iluminovaný rukopis: Vienna Dioskurides
• Umění doby stěhování národů, 5-7. st

  Mísení stylů v důsledku stěhování národů – hlavní je práce v kovu - spony, antependia, kalichy, kostelní poklady
• Vývoj umění doby stěhování národů

  • Od 3/4 . St. Dekorativismus – pozdně antický ornament (spirály, esovky, veget. orn)
  • v 5. st. Exotické motivy z Východu (Persie a Sásánovci), ale i klasické formy z Byzance
  • 5-7. st. Spojení antického ornamentiky, geom. tvarů a zvěrného stylu (Skytové, Sarmati) – tzv. sloh doby „stěhování národů"
• Centra umění doby stěhování národů

  • Galie (Merovejci – oválné a kruhové spony)
  • Skandinávie a stř. Evropa, kde se šíří pletencový ornament se zoomorfními tvary (tzv. vendelský sloh v 7. st, Severskokarolinský styl – Vikingové)
  • st Avaři, Langobardi
• Nástup islámu a islámského dekorativismu
• Šperk

  • Langobardská spona
  • Francké spony, 6. st.
  • Ostrogótská spona, Itálie, k. 500
  • taštička ze Sutton hoo, 7. st