7-Románské umění

• Společenské skupiny ve středověku

  • Ti, kteří se modlí – učenci a duchovní v klášterech
  • Ti, kteří pracují a obstarávají obživu – prostý zemědělský lid
  • Ti, kteří bojují a obstarávají ochranu – světští aristokraté, rytíři
• Toto dělení se považovalo za dané od Boha a tento systém byl platný až do konce středověku
• Duchovní stav


  Studium bible a úkony klíčové v životě jedince, vznik farností (farní síť v českých zemích)
• Vzepjetí náboženského zapálení lidí můžeme spatřovat ve vzrůstajícím počtu věřících, kteří se vydávali na náboženské poutě a také v křižáckých taženích proti muslimům
• Románské umění


  Pokrývá zhruba 11. a 12. století, v Německu přechodný styl – tzv. otonská renesance (2. pol. 10. až pol. 11. st.)
• 12. století je vrcholem středověké kultury (rozvoj filozofie, teologie a vědění obecně, univerzity, dálkové kontakty a knižní kultura)
• Kláštery


  • Mimořádná úloha, zejm. benediktinů, ve 12. st. cisterciáků a premonstrátů – řády kláštery dosáhly prosperity a vlivu srovnatelného s prosperitou a vlivem panovníků (CLUNY)
• Podmínky pro přijetí do kláštera

  Dokázat duchovní způsobilost pro řeholní život a také poskytnout klášteru a řádu dar (původně almužny, postupně dary narůstaly ve velké donace - mnohdy šlo po rozsáhlé pozemky)
• Církevní řády se stávaly vlastníky rozsáhlé půdy a začaly se zaplňovat příslušníky šlechtických rodů, kteří přinášeli i politickou moc a nezávislost
• Úloha klášterů


  • Místa, odkud vycházely nové technologie v řemeslech
  • Významná zemědělská a obchodní střediska
  • Centra vzdělanosti – vzdělávání, zakládání škol, opisování knih, uchovávání vědomostí
  • Instituce řídící náboženský život – sloužení mší, provádění liturgických úkonů
• Předměty užívané při bohoslužbách byly stále nádhernější a výzdoba kostelů čím dál tím bohatší → oslava Boží slávy
• Kult ostatků svatých a poutnictví

  Světci chápáni jako zprostředkovatelé mezi Bohem a člověkem, přímluvci u posledního soudu, ale i pomocníci v pozemském životě. Věřící se k nim obraceli s prosbami, k místům jejich ostatků putovala procesí. Poutníci přinášeli místu bohatství a vliv → nastala velká poptávka po ostatcích světců, které se byly sbírány panovníky i kláštery
• Otonská renesance


  Umění za otonské dynastie v Německu, přechod mezi karolinskou renesancí a románským uměním, ale i specifický projev raného románského umění v Německu
• Ota I. Veliký deklaroval, že se chce stát následníkem Karla Velikého a jako oporu využívat církevní moc – tedy biskupy a opaty
• Ota I. v roce 955 porazil Maďary v bitvě na Lechu a v roce 962 podnikl úspěšné tažení do Itálie, kde dobyl severoitalská města a při této příležitosti se nechal papežem Janem XII. korunovat v Římě na císaře „Svaté říše římské národa německého"
• Ota I. i jeho nástupci Ota II., Ota III. a Jindřich II. podporovali vzdělanost a umění
• Otonská architektura


  • Dvouchórová bazilika (se dvěma presbytáři), která vzniká propojením hlavní lodě s presbytářem na východě + kaple westwerku (dvouvěžové průčelí s ústřední budovou, která nese v patře císařskou tribunu a kapli), časté jsou také dvě příčné lodě (transepty) a empory (galerie nad bočními loděmi)
• Kostel sv. Cyriaka v Gernrode

  • Hlavní loď a dvě boční lodi, ve východní části transept, který však neprotíná hlavní loď přesně pod pravým úhlem, z transeptu se přechází po schodech na zvýšený chór s půlkruhovou apsidou a do halové krypty pod chórem, východní chór doplňují ještě dvě malé apsidy po stranách, západní chór přistavěn v roce 1130

  
• Kostel sv. Pantaleona v Kolíně nad Rýnem


  • Westwerk „otonského typu"
• Kostel sv. Michala v Hildesheimu

  • Dokonale symetrická dvouchórová bazilika se dvěma příčnými loděmi (transepty), základní půdorysná jednotka: čtverec křížení (vzor: kostel kláštera Sant Gallen)
• Otonské malířství


  • Knižní malba, nástěnné malby
• Kostel sv. Jiří v Oberzellu na ostrově Reichenau


  • Fresky z doby kol. roku 980, osm velikých polí o rozměrech 2,3 m výšky x 3,9 – 4,5 m šířky – námět: Kristovy zázraky, mezi pilíři medailony s portréty opatů, v meziokenních prostorech velké postavy apoštolů či proroků rozvinujících svitky nebo nápisové pásky

  
• Evangeliář Oty III.


  • Iluminovaný v klášteře na ostrově Reichenau, oslava císaře na titulním listu, hold zemí (nahoře)
• Bronzové dveře kostela sv. Michala v Hildesheimu


  • Každé křídlo nese 8 desek, levé křídlo: výjevy ze Starého Zákona shora dolů, pravé křídlo: výjevy z Nového Zákona zdola nahoru – mezi nimi vzájemná souvislost (typologický paralelismus), každé křídlo odlité z jednoho kusu, rozměry křídel: 4,72 m výšky, 1,15 m šířky a 4 cm tloušťky

  
• É MALBY


  Fresky z doby kol. roku 980
• Kostel sv. Jiří v Oberzellu

  • Osm velikých polí o rozměrech 2,3 m výšky x 3,9 – 4,5 m šířky – námět: Kristovy zázraky
  • Mezi pilíři medailony s portréty opatů
  • V meziokenních prostorech velké postavy apoštolů či proroků rozvinujících svitky nebo nápisové pásky

  
• Evangeliář Oty III.


  • Iluminovaný v klášteře na ostrově Reichenau, oslava císaře na tit. Listu, hold zemí (nahoře)
• Bronzové dveře kostela sv. Michala v Hildesheimu

  • Biskup Bernward – cesta do Itálie → inspirace zřejmě v Římě (dřevěné dveře kostela Santa Sabina a/nebo zdobené dveře z jiných starověkých a byzantských staveb)
  • Každé křídlo dveří nese 8 desek → levé křídlo: výjevy ze Starého Zákona shora dolů, pravé křídlo: výjevy z Nového Zákona zdola nahoru – mezi nimi vzájemná souvislost! (typologický paralelismus)
  • Každé křídlo odlité z jednoho kusu!
  • Rozměry křídel: 4,72 m výšky, 1,15 m šířky a 4 cm tloušťky

  
• Románský sloh, 11.-12.st.
• Představuje jeden z vrcholů umění středověku
• Pojem „románský"


  Vznikl až v 19. století - nahradil starší pojmenování „byzantinský sloh"
• Románský sloh


  Vychází z reflexe architektury, která nese některé vizuální prvky starořímské, tedy pozdně antické architektury, z nichž bývá na prvním místě uváděn půlkruhový oblouk
• Románský sloh je 1. UNIVERZÁLNÍM SLOHEM!
• Projevil se ve všech oblastech umění a kultury
• Zasáhl celou západní a střední Evropu přibližně ve stejné době, od 11. -12. století, hlavní centra a památky Francie a Španělsko, rozkvět rovněž v Itálii, kde má specifické rysy
• I když má své regionální varianty, zejména některé architektonické prvky jsou sjednocující
• Zdroje a podmínky rozvoje románského slohu

  • Pozdně antické + raně křesťanské prvky
  • Některé byzantské prvky
  • Keltsko-germánské dědictví
• V Německých oblastech předchází románský sloh otonská „renesance", od pol. 10. –pol. 11. st (otonská dynastie) – relevantní pro střední Evropu – charakteristický „těžký" a nezdobený projev
• Faktory, které způsobily konsolidaci poměrů a vzestup prosperity v západní Evropě


  • Očekávaný konec světa a apokalypsa roku 1000 nenastala
  • Křesťané nábožensky ovládli celou západní a střední Evropu
  • Maďarští nájezdníci se definitivně usadili na území Maďarska
  • Zánik islámského kalifátu Córdoba → rozštěpení na mnoho malých států a křesťanská rekonvista - znovuzískání Pyrenejského poloostrova pro křesťanství
  • Znovuotevření středomořských námořních obchodních cest – loďstva Benátek, Verony, Janova, Amalfi, Pisy, Rimini...
• Rozkvět hospodářského, kulturního a městského života – rozvoj měst a vzdělanosti v Evropě