9-raná a crcholná gotika sochařství

• Gotické sochařství


  Je stále převážně vázané na architekturu, socha se ale více postupně odpoutává od základny a rozvinuje se do prostoru

  
• Vývoj gotického sochařství


  1. Počátky k. 1150 ještě v tradici románského sochařství

  2. Figury se postupně protahují, odpoutávají od sloupků, reagují emočně a jsou plastičtější

  3. Ve Francii a Německu silné sochařské osobnosti, více či méně inspirované klasickou antikou či realismem

  4. Charakteristické je protažená proporce postav, kontrapost a postupně během 13. st. více a více esovité prohnutí a elegantní záhybová draperie vycházející z antické

  
• Gotické sochařství v Itálii

  • Začíná pozdě až kol. 1250, kvůli silné antikizující a románské tradici a výrazné toskánské škole-dílně Pisanů a jejich pokračovatelů
  • Figury nejsou protažené, ale spíš plné, inspirované starokřesťanskými sarkofágy

  
• Gotické sochařství v Německu a střední Evropě

  • Reprezentace donátorů v sakrální stavbě
  • Dřevěná plastika ve výzdobě chrámů, někdy dosti expresivní (oltářní nástavce – mariánské figury, krucifixy, piety)

  
• Významná díla gotického sochařství

  • Chartres, západní portál, tympanon Kristus ve slávě, 1145
  • Chartres, západní figury tzv. Královského portálu, 1150-70
  • Chartres, severní (a jižní) portál, 1200-1225
  • Remeš, západní portál střed, 1252
  • Strassbourg, západní portál katedrály, Pašije jako dějiny spásy, po 1277

  
• Vývoj gotické katedrální plastiky

  • Od jednoho výjevu k narativnímu řazení scén (legendy, pašije)
  • Od katedrální plastiky k pozdně gotické figuře
• Významná díla gotického sochařství

  • Remeš, Madona u pilíře, 1220/30?
  • Amiens, Madona pilíře (tzv. Vierge dorée), 1226-30
  • Paříž, Madona Notre Dame, 1330

  
• Německé gotické sochařství


  • Magdeburg, panny pošetilé na ostění v interiéru, 1250 - emoce, výraz, gesta
  • Naumburg, Naumburský Mistr, Ukřižování, 1245, postavy zakladatelů, k. 1250
  • Naumburg, Naumburský mistr a dílna, Ekkerhard a Uta, 1250
  • Naumburg, Naumburský mistr a dílna, Zatčení Krista, 1250
  • Bamberg, Naumburský mistr, jezdec, 1250
• Gotická katedrální plastika po r. 1300


  • Strassbourg, západní portál, proroci, k. 1300 - měkká draperie, záhybový systém
  • Přechod do porýnské a středoevropské plastiky 14. století
• Pozdně gotické sochařství ve Francii

  • Rouen, galerie králů ze západní fasády katedrály, konec 14. století

  
• Pozdně gotické sochařství v Německu

  • Ulm, západní portál, pol. 14. století - celkové zdrobnění
• Gotické sochařství v Itálii

  • Silně antikizující, inspirované starokřesťanskými sarkofágy, často nemá protažené, ale spíš plné postavy a charakteristickou typiku tváří
  • Živá tradice antické plastiky - figura, reliéf, sarkofágy, materiál mramor

  
• Významní italští sochaři


  • Nicola Pisano, 1250-80
  • Giovanni Pisano, k. 1300
  • Arnolfo di Cambio, k. 1300
  • Tino da Camaino, Lorenzo Maitani
  • Andrea Pisano, 30-40.léta 14. století, Nino Pisano, pol. 14. st.
• Gotické malířství má menší význam a vyvíjí se později, až v průběhu 12. st., s výjimkou gotických vitrají
• Gotické vitraje


  • Rozvíjí se technika barevného skla upevněného spoji z olova
  • Obsahují epické cykly - kristologické a mariánské, rodokmen Krista, Poslední soud, proroci, apoštolové i žánry – zobrazení středověkých činností
  • Členění na pole se přenáší do nástěnné malby
• Konec 13. st. stoupá objem nástěnné malby
• rtálu katedrály v Orvietu

  Poslední soud, 1310-1330
• anonym


  (funerální) jezdecká socha Can Grande I. della Scalla,1340 Verona

  
• Gotické malířství


  Má menší význam a vyvíjí se později, až v průběhu 12. st., s výjimkou gotických vitrají (Chartres, Rodokmen Jesse, 1150), stěny jsou v gotice potlačeny do té míry, že nástěnná malba má druhotný význam – s výjimkou Itálie a střední Evropy, kde jsou rovněž častěji ponechány stěny a kde pokračuje románský styl v malířství, kolem pol. 13. st. tzv. lámaný styl jako přechod od románského (byzantizujícího) slohu ke gotice
• Vitraje


  Už od románské doby, ale má nyní klíčový význam, rozvíjí se technika barevného skla (barevnost se dosahuje oxidy kovů)upevněného spoji z olova (Chartres, Notre Dame, Bourges)
• Epické cykly


  • Chartres (146 oken), nejst od 1150, Bourges - zákl. ikon. cykly: kristologické a mariánské, rodokmen Krista, Posl. Soud, proroci, apoštolové i žánry – zobrazení střed. činností
• Členění na pole


  Přenáší se do nástěnné malby
• Konec 13. st.


  Stoupá obliba grisaille na skle a posun od čistých (tmavých) barev (Notre Dame, Chartres) k lomeným (světlým ) tónům – (Evreaux, Rouen – chladnější kolorit), posléze snaha o objem a stínování
• Nástěnná malba


  Mimo katedrály, zejm. ve světských a vedlejších prostorách kostelů od 13. st., lámaný styl se ve 14. století mění na kresebný (kresebně-lineární) styl, regionální varianty vycházející z místní románské tradice
• Počátek deskové malby v Itálii

  Po 1204 – obnova „ztracené „ římské malby na Západě Byzantinci, kteří ji „uchovali" – expresivní lámaný styl „zigzag" styl (je rovněž na nástěnných malbách)
• V Itálii velký rozvoj malířství od 2. pol. 13. st.
• Knižní malba


  Zažívá velký rozvoj - nové typy knih, ale i zde pomalý přechod od románské knižní malby ke gotické, až kolem pol. 13. století ve francouzském okruhu rukopisů kolem dvora Ludvíka IX.
• Větší rozvoj malířství od přelomu 13/14. st. v profánním prostředí a pro laiky


  Souvisí s dvorskou kulturou rytířství a minesengu (nástěnná profánní malba a rukopisy)
• Monumentální malířství


  Regionální okruhy
• Regionální rozdíly v gotickém malířství

  • Francie – pokr. románské tradice, občas antické vlivy, got. Forma se prosazuje až v průběhu 2. pol. 13. st, v rukopisech o něco dříve
  • Itálie – přetrvává byz. tradice, antická tradice - Giotto
  • Německo – místní byz. vlivy (Zackenstil), dekorativnost, i vlivy Francie
  • Střední Evropa, Čechy a okolí – kresebný sloh v nástěnném malířství – z rukopisů, posléze Praha centrem – svérázná syntéza západních a it. vlivů
• Vitraje, raná gotika, Chartres

  Rodokmen Jesse, 1140-50, La Belle Verrière, tj. Modrá madona, k. 1150 Chartres pův. 186 středověkých vitrají, z nichž 152 přežilo, Okna věnována jednotlivými subjekty, cechy a řemesly, Tvoří komplexní ikonografie k životu a úloze Krista, Marie, typologický paralelismus SZ a NZ, životy svatých i zvířetník (zodiac), Výzdoba západních lancetových oken a zlomků ze starší fáze stavby (Madona), raný příklad rodokmene Jesse, (půl)kruhová tonda, ještě románské postavy
• Vitraje, vrchol. gotika, Chartres

  Severní rozeta Panny Marie, 1200-1220, okno Noe (detail), 1210, Většina oken v Chartres z doby po 1200 (okna lodi a ochozu) a 13. st. – gotické proporce postav, protažené, Komplikovanější tvary částí – quadrilob, kosočtverec, 3 rozetová okna Chartres a lancetová okna - okna NZ a SZ postav

  
• Nástěnná malba a počátky deskové malby

  Pod byzantským (italobyzantským) vlivem, expresivní tendence (lámaný styl) přechodu ke gotickému malířství (zejm. Německo a stř. Evropa)
• Nástěnná malba


  • Výmalba Pašijí v Maria Lyskirchen, oltářní nástavec ze Soestu, Gozzoburg, Krems, Rakousko, k. 1280
• Gotika v knižní malbě, Francie od cca 1230/50

  Žaltář Blanky Kastilské, tvůrci rukopisu v klášt. skriptoriu, Knižní malba: též dlouhá tradice románského výrazu, od 1230/50 protáhlejší kánon postav, draperie více respektují tělo – modelace objemů, více stínování, živější postavy (gestikulace), více detailů prostředí (obliba narativních scén a profánních výjevů), Nová témata, jednak sofistikovaná pro kněží a kláštery (typologický paralelismus) a jednak pro laiky
• Stylový posun ke gotice: Žaltář královny Ingeborg, Tři králové, Rodokmen Jesse, 1195

  Rané známky gotického slohu v knižním malířství: protažené postavy, živá gestikulace, plastická draperie, Severofrancouzská škola, pro ženu Filipa II Fr.
• Pokračuje tradice monastické výzdoby rukopisů

  I pro dvůr – Matthew Paris, Anglie, k. 1250, Pokračují monastická skriptoria, ale velká cirkulace autorů (jednotný sloh), roste jim sebevědomí, pracují i pro dvůr a signují
• Složité teologické obrazové kompozice

  Francie, Bible Moralisé, pol. 13. st.
• Nová témata, Anglo-francouzské Apokalypsy 13. st.


  Bodleian Library, Oxford, MS. Auct. D. 4. 17, fol. 7r/v, 1250/60
• Umělecké řemeslo


  Zlatnictví a litectví - pokračují centra v Belgii a Francii, (Meusa, Limoges), nová centra např. v Porýní, Užívání drahých kamenů a kovů – středověká estetika - symbolika (křišťál, kameny, stříbro, pozlacený kov,..) – plenáře, domečkové relikviáře, věžové relikviáře, chasse (skříňky), oltáříky pro soukromou pobožnost, atd., Tvary se často inspirují architekturou, běžnější relikviářové schrány jsou z mědi a emailu, zlacené, Též slonovinové řezby, liturgické nádoby a vazby kodexů, 1204 – po pádu Konstantinopole velké množství relikvií se dostává na západ a jsou pro ně dělány schrány, 1215 zákaz manipulace s relikviemi a vyndávání ze schránek – transparentní relikviáře (monstrantia)