Gametogeneze

Cards (77)

  • Pohlavní rozmnožování živočichů
    Ke splynutí dvou pohlavních buněk, gamet, v jedinou oplodněnou buňku – zygotu
  • Meióza
    1. Změna u pohlavních buněk z diploidního na haploidní počet chromozomů
    2. Rekombinace genů u rodičů
  • Pohlavní rozmnožování
    • Umožňuje rychlejší adaptaci na měnící se podmínky prostředí
    • Ve stabilních podmínkách je výhodné nepohlavní rozmnožování
  • Způsoby rozmnožování
    • Gonochorismus (oddělené pohlaví)
    • Hermafroditismus (obě pohlaví na jednom jedinci)
    • Partenogeneze (vývoj z neoplozených vajíček)
  • Oogeneze
    1. Migrace prvopohlavních buněk do genitální lišty
    2. Determinace pohlaví
    3. Mitotická dělení oogonií
    4. Meiotické dělení oocytů
    5. Zastavení vývoje oocytů v profázi I
    6. Růst oocytů po dosažení pohlavní dospělosti
    7. Dokončení meiotického dělení po oplodnění
  • Pólová tělíska
    Produkty oogeneze, které jsou bez cytoplazmy a jsou postupně vstřebávány
  • Oogeneze vede k vytvoření jednoho plnohodnotného vajíčka, na rozdíl od spermatogeneze, která vede ke čtyřem plnohodnotným spermiím
  • Spermatogeneze je kontinuální proces, zatímco oogeneze je tvořena řadou dlouhých časových přestávek v průběhu meiotického dělení
  • U samic savců dochází v průběhu embryonálního vývoje k inaktivaci jednoho z pohlavních X chromozomů
  • Při gametogenezi dochází k opětovné reaktivaci inaktivovaných X chromozomů
  • Komunikace oocytu s vnějším prostředím
    Probíhá prostřednictvím spojů gap junctions mezi oocytem a granulózními buňkami
  • Látky mohou procházet gap junctions mezi buňkami přibližně o velikosti 1 kDa
  • Vrstva zona pellucida umožňuje přenos látek do oocytu
  • Meiotické dělení
    Zapojují se oba X chromozomy
  • Komunikace oocytu s vnějším prostředím
    1. Výměna řady komponent
    2. Oocyt obalen vrstvami granulózních buněk
    3. Komunikace přes spoje gap junctions
    4. Přenos látek přes zona pellucida pomocí TZPs spojů
  • TZPs spoje
    Termed transzonal projections - spojení mezi kumulárními buňkami a oocytem umožňující předávání komponent
  • Oocyt minimálně metabolizuje glukózu, ta je metabolizována v kumulárních buňkách a pyruvát je transportován do oocytu
  • Oocyt nedokáže syntetizovat cholesterol, je dodáván kumulárními buňkami
  • Faktory GDF9 a BMP15
    • Významné pro komunikaci mezi oocytem a kumulárními buňkami, podílí se na řízení metabolismu cholesterolu a glykolýzy
  • Spermatogeneze
    1. Vznik spermií v semenotvorných kanálcích varlat
    2. Mitotické dělení spermatogonií
    3. Meiotické dělení spermatocytů I
    4. Spermiogeneze - vytvoření akrozomu, bičíku, kondenzace jádra, uvolnění spermie
  • Spermatogonie
    Primární zárodečné buňky, ze kterých vznikají spermie
  • Spermatocyty I jsou vzájemně propojeny cytoplazmatickými můstky, které jsou důležité pro správný vývoj spermií
  • Cytoplazmatické můstky
    Stabilní propojení spermatocytů umožňující výměnu látek a synchronizaci vývoje
  • Cytoplazmatické můstky se vyskytují při vývoji gamet prakticky u všech živočišných druhů
  • Význam cytoplazmatických můstků je synchronizace meiotického dělení buněk
  • Cytoplazmatické můstky
    Průměr v rozmezí 1,9 –3,0 μm, umožňují transport řady granulí
  • Výskyt cytoplazmatických můstků
    • Savci (morče, králík, holub, primáti)
    • Bezobratlí včetně Drosophila melanogaster
  • Geny související se stavbou a funkcí cytoplazmatických můstků, zásadní gen je TEX14
  • U myší s knockout genem TEX14 (TEX14-/-) nebyly zjištěny žádné cytoplazmatické můstky
  • Význam cytoplazmatických můstků
    • Synchronizace při meiotickém dělení buněk
    • Spermie jsou "fenotypově diploidní" i když jsou haploidní
  • Cytoplazmatické můstky mohou být důležité pro vytváření subpopulací spermií s různými úlohami
  • Spermatogeneze u ryb
    • Spermie se vyvíjejí v semenotvorných kanálcích ve varlatech
    • Vývoj spermií probíhá ve specifických útvarech zvaných cysty
    • Sertoliho buňky hrají významnou roli při vývoji spermií v cystách
  • Délka spermatogeneze a délka cyklu tvorby spermií u různých druhů
    • Potkan: 27 dní, 6,7 dní
    • Myš: 34,5 dní, 8,6 dní
    • Beran: 49 dní, 10,4 dní
    • Býk: 54 dní, 13,5 dní
    • Člověk: 72-74 dní, 16 dní
  • U většiny živočišných druhů se v současné době rozlišuje 12 stádií vývoje spermií
  • Řízení spermatogeneze
    • Sertoliho buňky prostřednictvím hormonů (FSH, testosteron, retinol, hormony štítné žlázy)
    • Sertoliho buňky produkují řadu látek (TGF-β, estrogeny, inhibin, Anti-Müllerian hormon, inhibitory proteáz)
  • Ubiquitinace
    • Označení mitochondrií ve spermiích pro následnou eliminaci
    • Označení chybně vzniklých spermií pro degradaci
  • Ubiquitiny byly objeveny také na glykoproteinech zony pellucidy oocytu
  • Stavba spermie
    Hlavička a bičík (krček, spojovací část, bičík)
  • Ubiquitiny nebyly oocytem ve většině případů rozpoznány a odstraněny ani po narození mláďat (Shitara a kol., 2000)
  • Kontrola kvality vzniklých spermií
    1. Spermie jsou shromažďovány v hlavě nadvarlete
    2. Pokud u spermie došlo k chybě při jejím vzniku, je označena ubiquitinem a cíleně odstraněna
    3. Některé takto označené spermie mohou kontrole uniknout a být součástí ejakulátu