Pojem zcela odlišný od lékařské etiky - označuje etickou problematiku týkající se zdravotnictví a zdravotnických systémů
Deontologie
Učení o povinnostech v obecné rovině
Deontologické kodexy
Prvním je Hippokratova přísaha
Sókrates chodil po athénském náměstí, rozmlouval s lidmi na nejrůznější témata
Antropologický obrat
Od sledování světa kolem sebe se zaměřil na zkoumání člověka
Maieutická metoda
Sókrates rodí moudrost
Sókrates: 'Vím, že nic nevím'
Daimonion
Sókratův vnitřní hlas (svědomí), který ho zdržoval od špatného jednání
Právní případ královna vs. Dudley Stephens
Hédonismus
Řecké hedoné znamená radost nebo slast, je motivováno snahou prožít co nejvíce libosti a snahou minimalizovat nelibost
Slast je pozitivní, konkrétní, aktuální prožitek, bolest je vždy a za všech okolností špatná
Hédonismus musí být regulován rozumem a uměřeností
Život je co nejkomfortnější čekání na smrt
Kritika hédonismu
Představa, že ve zdařilém životě jde jen o maximalizaci požitků a nic než to
Problematická je i představa, že bolest je vždy a za všech okolností špatná
Určitá vlastní negativní zkušenost může člověka posunout - např. po vážné nemoci je člověk pokornější
Utilitarismus
V 18. a 19. století, vychází z hédonismu, latinsky Utilitas = užitek, prospěch, výhoda
Zakladatelé utilitarismu
Jeremy Bentham a John Stuart Mill
Utilitarismus
Skutek je dobrý, pokud směřuje k podpoře štěstí, a špatný, pokud směřuje k opaku štěstí
Utilitarismus
Co největší štěstí pro co nejvíce lidí
Jednotlivec, který přirozeně usiluje o vlastní štěstí, se musí naučit, že svému štěstí slouží nejlépe tehdy, když vlastní usilování přizpůsobí obecnému cíli
Principy utilitarismu
Následků
Užitečnosti
Hédonismu
Sociálního principu
Princip následků
Není žádné jednání, které by bylo správné či nesprávné samo o sobě: to, co je důležité, jsou následky činu
Princip užitečnosti
Kritériem jednání je prospěšnost, morální chování je to, které způsobí co největší množství dobra co největšímu počtu lidí
Princip hédonismu
Co je dobro? Dobro je lidské štěstí a to si každý určuje sám, spočívá v uspokojení potřeb a zájmů
Sociální princip
Jednání je mravně správné tehdy, když jsou jeho následky optimální pro štěstí všech, jichž se jednání dotýká
Kritika utilitarismu
Problematika je štěstí většiny na úkor menšiny
Nerespektuje práva jednotlivce, nebo jen do té míry, od které se shodují s obecným blahem
Jak budeme štěstí měřit?
Snaha učinit uvažování o morální volbě vědeckou - měření, počítání, nelze však všechny hodnoty zachytit pomocí jednoho měřítka
Povinnostní etika - Kant
Čelným představitelem je Immanuel Kant, je proti konkrétní etice - musíme hledat absolutní princip, nemůžeme řešit konkrétní situace, ale hledat obecnou normu jednání - pravidlo, kterým se budeme řídit
Povinnostní etika - Kant
Pravidla by měla být univerzální, následky nemají pro Kanta žádnou hodnotu při hodnocení morální kvality činu
Povinnostní etika - Kant
Morálka nesměřuje k maximalizaci užitku, vyžaduje respekt o osobách jako účelům osobě
Autonomní morálka
Řídí se hodnotami, které si sami svobodně zvolíme, je podle Kanta jediná hodná člověka
Maxima
Zásady, které platí jen pro jednání jednotlivého člověka, platí pouze pro něj
Kategorický imperativ
Jednej tak, aby se maximum Tvého jednání mohlo stát obecným zákonem
Kritika Kantova přístupu: Kantův přístup je velmi náročný pro člověka, v různých situacích, které život přináší, je velmi těžké vytvořit pravidla, podle kterých bychom mohli žít vždy a za všech okolností
Povinnostní etika - Kant
Vedle libostí a nelibostí musí být zapojen také rozum
Kant si klade za cíl vytvořit takovou etiku, která by byla platná v každé době, v každé kultuře