mechanika

Cards (56)

  • Statický moment síly k bodu v rovině
    Velikost rovná součinu velikosti síly F a jejího ramene p
  • Varignonova (momentová) věta
    Statický moment síly F k momentové ose O je roven algebraickému součtu statických momentů jejích složek k téže ose
  • Dvojice sil
    Soustava dvou rovnoběžných sil stejně velkých, opačného směru a nenáležejících jednomu paprsku. Výsledný účinek na rovinu P v níž působí je Otáčivý moment
  • Statický moment M
    Dvojice sil má stálou velikost Ms = D = F ∙ (p1-p2) = F ∙ p. Dvojici sil lze libovolně posunout nebo pootočit bez změny účinku M = F1 ∙ p1= F2 ∙ p2
  • Rovinný svazek sil
    Fx = F . cos α, 2) Fz = F . sin α, 3) Rx = ∑ Fx, 4) Rz = ∑ Fz, 5) R = √Rz2 + Rx2
  • Podmínky rovnováhy
    1. Rx = ∑ Fx = 0, 2) Rz = ∑ Fz = 0
  • Soustava rovnoběžných sil v rovině
    Jedná se o zvláštní případ soustavy sil působící v rovině porůznu popř. o případ soustavy sil se společným působištěm
  • Obecná rovinná soustava sil
    V pravoúhlém souřadnicovém sytému s počátkem v 0 je síla zadána svou velikostí, směrovým úhlem a souřadnicemi působiště. Sílu rozložíme na 2 pravoúhlé složky Fx = F ∙ cos x, Fz = F ∙ sin x. Výsledný moment Mi = Fiz ∙ x – Fix ∙ z. Platí podmínky rovnováhy: Silové ∑ Fx = 0, ∑ Fz = O a momentové ∑ M = 0
  • Využití soustavy rovnoběžných sil v rovině a jejího statického středu pro výpočet těžiště rovinných obrazců

    Podle Varginovy věty Xo = ∑୊୶∑୊ , Yo = ∑ ୊୷∑୊ . Velikost sil = délky čar nebo plocha obrazce, Působiště sil = těžiště čáry nebo obrazce. Statický střed představuje těžiště složeného obrazce nebo čár. Těžiště geometrických útvarů = statický střed soustavy sil stejně velkých jako jednodušší části útvarů – působí v těžištích těchto částí
  • Příhradové nosníky
    Skládají se z jednotlivých prutů, obvykle přímých. Pruty jsou navzájem spojené ve styčnících. Spojení ve styčníku je závislé na druhu materiálu prutů (ocel, dřevo, ŽB) a na technickém provedení spojů (nýty, sváry, šrouby). Spojení provedeme tak, aby se pruty nemohly vzájemně otáčet = tuhý rámový styčník. Kloubové spojení prutů = osy se protínají v 1 bodě. Vnější reakce a zatížení působí pouze ve styčnících.
  • 2 způsoby výpočtu příhradových nosníků
    Styčníková, 2) Průsečná
  • Statická a kinematická určitost

    v = a ; 2b = p + a Staticky a kinematicky určité (SU a KU)
    v < a ; 2b < p + a Staticky neurčité a kinematicky přeurčité (SN, KP)
    v > a ; 2b > p + a SP a KN
  • Podmínky statické neurčitosti

    Stupeň SN: s = a – v
    b – styčníky, p – vnitřní pruty, a1 – vnější jednostranné vazby (kyvné pruty, posuvné klouby), a2 – vnější dvojnásobné vazby (pevný kloub), a = a1 + a2
  • Princip řešení obecnou a zjednodušenou styčníkovou metodou
    Každý prut nahradíme v koncových bodech stejně velkými opačnými silami. V každém styčníku dostaneme rovinný svazek sil. Řešíme 2 podmínky rovnováhy v každém styčníku – začínáme od té, kde už známe jednu vnější sílu.
    Zjednodušená: Začínáme ve styčníku, kde jsou pouze 2 pruty. Dvě statické podmínky rovnováhy Fx = 0 ; Fz = 0. Dále pokračujeme do styčníku s 2 neznámými – Záporná síla = Tlak ; Kladná síla = Tah
  • Podstata průsečné metody a její použití
    Soustava v rovnováze = v rovnováze každá její část, 2) Stanovíme reakce, 3) Provedeme řez skrz 3 pruty nevycházející z jednoho bodu, 4) Nahradíme pruty tahovými silami, 5) Určíme 3 statické podmínky rovnováhy ∑ Fx = 0, ∑ Fz = 0, ∑ M = 0
    Výhody: Každou N můžeme určit přímo z jedné rovnice, nepotřebujeme znát síly jiných prutů
    Použití: Pokuď potřebujeme znát pouze některé síly
  • Účinek mimostyčníkového zatížení
    Alespoň 1 prut soustavy zatížen přímo mezi koncovými průřezy – namáhán jako přímý nosník (N,V,M), nebo působí jako kloubově uložený nosník s příčným zatížením – účinky se přenášejí do opor, poté do styčníků na obou koncích prutu. Řešením mimostyčníkového zatížení získáme průběhy N, V, M
  • Stupně volnosti hmotného bodu tuhé desky v rovině
    Možnost hmotného objektu posunout se v daném směru nebo pootočit se okolo dané osy. Kolik stupňů podpora odebírá, tolik má reakcí. Hmotný bod má 2 stupně volnosti – jeho poloha je určena souřadnicemi x,y.
  • Vazby hmotného bodu
    • Hladká plocha 1°, 2) Hladká křivka 2°, 3) Kyvný prut 1°
  • Typy podporových vazeb, odebrané stupně volnosti
    • Kyvný prut + 1 reakce, 2) Posuvný kloub + 1 reakce, 3) Neposuvný kloub 2° + 2 reakce, 4) Posuvné vetknutí 2° + 2 reakce, 5) Dokonalé vetknutí 3° + 3 reakce
  • Podmínky staticky a kinematicky určitého podepření tuhé desky v rovině, výjimkové případy
    Tuhá deska má 3° volnosti. Pevné a kinematicky a staticky určité podepření – 3 způsoby: 1) 3 jednonásobné vazby, 2) 1 jednonásobná + 1 dvojnásobná, 3) 1 trojnásobná a = a1 + 2a2 + 3a3
  • Prut
    Nosný prvek, u něhož jeden rozměr délkový l značně převládá nad rozměry příčnými d,h ; podle střednice rozlišujeme pruty – rovinné, prostorové, přímé, lomené, zakřivené, …
  • Nosník
    Podepřený a zatížený nosník, N-V-M
  • Typy nosníků podle podepření
    • Konzolové – podepřené (vetknuté) v jednom průřezu, 2) Prosté – podepřené ve dvou bodech, pevným a posuvným kloubem, 3) Podepřené ve 3. bodech – 3 kyvnými pruty nebo posuvnými klouby
  • Druhy zatěžovacích účinků na prut
    • Zatížení osamělým břemenem F, 2) Osamělý moment M, 3) Spojité příčné, 4) Spojité osové – podélné, 5) Spojité momentové
  • Výpočtový model (statické schéma) nosníku
    Statické schéma – Idealizovaný nákres nosníku, jeho zatížení a podepření
    Výpočtový model – Tvořen střednicí s idealizovanými vnějšími vazbami i zatížením, geometrické charakteristiky průřezu nosníku (průřezová plocha A, centrální momenty setrvačnosti), fyzikální vlastnosti materiálu nosníku (modul pružnosti v tahu, tlaku E a smyku G)
  • Vnitřní síly u rovinného prutu
    Normálová síla N – v libovolném bodě nosníku je rovna algebraickému součtu průmětů všech vnějších sil působících do směru osy nosníku
    Posouvající síla V – v libovolném bodě nosníku je rovna algebraickému součtu průmětů všech vnějších sil, působících do směru kolmo na osu nosníku
    Ohybový moment M - v libovolném bodě nosníku je roven algebraickému součtu statických momentů všech vnějších sil včetně reakcí, působících na levou nebo pravou část od průřezu x, k těžišti průřezu x
  • Diferenciální závislosti mezi zatížením, posouvajícími silami a ohybovými momenty
    ∑Fx = 0 ; ୢ୒ୢ୶ = −N
    ∑Fz = 0 ; ୢ୚ୢ୶ = −q
    ∑Mx = 0 ; ୢ୑ୢ୶ = V + m
  • Schwedlerova věta
    Derivace ohybových momentů podle nezávislé proměné je rovna posouvající síle
  • Podmínky řešitelnosti nosníku v rovině
    Musí být staticky i kinematicky určitý
  • Šikmý prut
    Střednice odkloněna o úhel α. Může být zadáno 2 způsoby: 1) Podél střednice a intenzitě q' (vlastní tíha), 2) Po půdorysném průmětu a intenzitě q (užitné zatížení – sněhem, …)
  • Soustavy těles v rovině (složené rovinné nosníkové soustavy)

    Spojení jednotlivých hmotných bodů (těles). V rovnováze každá část = v rovnováze celek. Zatížení každého hmotného bodu – musí být rovnovážná soustava sil. Sestává se z: b – hmotných bodů, d- tuhá deska, a – vazby, kn – vnitřní spojující kloub. Reakce z podmínek rovnováhy. Mohou být otevřené nebo uzavřené.
  • Počet stupňů volnosti rovinné soustavy složené z hmotných bodů a tuhých desek
    v = 2b + 3d
    b = Hmotné body
    d = Tuhé desky
  • Vnější a vnitřní vazby, podmínky statické a kinematické určitosti
    • 1 násobné – hladká křivka
  • Dlerova věta

    Derivace ohybových momentů podle nezávislé proměné je rovna posouvající síle
  • ௗெ/ௗ௫ = V
  • Šikmý prut a rozklad spojitého zatížení na šikmém prutu
    Normálové a posouvající síly na šikmém prutu
  • Šikmý nosník
    Střednice odkloněna o úhel α. Může být zadáno 2 způsoby: 1) Podél střednice a intenzitě q' (vlastní tíha), 2) Po půdorysném průmětu a intenzitě q (užitné zatížení – sněhem, …)
  • Počet stupňů volnosti rovinné soustavy složené z hmotných bodů a tuhých desek
    v = 2b + 3d
  • Proměnné
    • b = Hmotné body
    • d = Tuhé desky
  • Typy vazeb
    • 1 násobné – hladká křivka – posuvný kloub, kyvný prut
    • 2 násobné – pevný neposuvný kloub, posuvné vetknutí
    • 3 násobné – dokonalé vetknutí
    • Vnitřní kloub spojující více (u > 2) tuhých desek = 2 ∙ (u-1)° volnosti
    • Vnitřní kloub spojující 2 tuhé desky = 2° volnosti