Řasy

• Řasy


  Studuje algologie (studium řas a sinic)
• Řasy


  • Autotrofní organismy (vytváří fotosyntézu)
  • Obsahují plastidy
  • Chromatofor (nosič barvy) / chloroplast
  • V tylakoidech přítomnost barviv

  
• Hlavní barviva v řasách

  • Chlorofyl
  • Ostatní druhy chlorofylu (b,c,d)
  • Karotenoidy (karoteny, xantofyly)
  • Fykobiliny
• Stélka


  Tělo řasy

  
• Typy stélek řas


  • Bičíkatá (monadoidní)
  • Měňavkovitá (améboidní, rhizopodová)
  • Kapsální
  • Kokální (buněčná) = tetrasporální
  • Vláknitá (trichální)
  • Heterotrichální
  • Sifonální (trubicovitá)
  • Sifonokladální
  • Pletivná
• Způsoby rozmnožování řas


  • Nepohlavní
  • Pohlavní
• Nepohlavní rozmnožování


  1. Mateřská řasa -> n (několik) dceřiných řas

  2. Výtrusy (pohyblivé = zoospory, nepohyblivé = aplanospory)

  3. Dělení

  4. Rozpad (fragmentace) stélky
• Pohlavní rozmnožování


  1. Vznik pohlavních buněk (gamet) v gametagiích nebo gonádách

  2. Splynutí gamet -> zygota -> nový jedinec
• Typy pohlavního rozmnožování


  • Izogamie
  • Anizogamie
  • Oogamie
• Izogamie


  Produkce velikostně i tvarově stejných pohlavních buněk
• Anizogamie


  Produkce velikostně i tvarově různých pohlavních buněk
• Oogamie


  Vznik zcela odlišných gamet, vznik ve zcela specializovaných orgánech (gonádách)
• Charakteristika samčích pohlavních buněk


  • n (mnoho)
  • Malé
  • Pohyblivé (mají bičíky)
  • Pohlavní orgány - pelatky (antheridia)
• Samičí pohlavní buňka


  • 1
  • Velká
  • Chybí pohyb
  • Pohlavní buňka = oosféra
• Rodozměna


  • Pravidelné střídání pohlavního a nepohlavního rozmnožování
  • Vznikají gametofyt (G) a sporofyt (S)

  
• Typy rodozměny


  • Stejnotvárná = izomorfní (-ická)
  • Různotvará = heteromorfní (-ická)
• Rodozměna se vyskytuje u některých chaluh, některých ruduch, u mořských zelených řas a u všech vyšších rostlin
• Krásnoočka


  • Euglenozoa, euglenophyta
  • Stélka bičíkatá
  • Povrch - pelikula = periplast
  • Obsahují chloroplast s pyrenoidem, chlorofyl a,b, beta-karoten a různé xantofyly
• Výživa krásnoocek


  • Autotrofie či mixotrofie (u těch s chloroplasty)
  • Heterotrofie (u těch, kterým chybí plastidy)
• Rozmnožování krásnoocek


  Podélné dělení
• Životní prostředí krásnoocek


  Sladká voda - často silně znečištěna
• Zástupci krásnoocek


  • Krásnoočko zelené
  • Krásnoočko štíhlé
• Obrněnky


  • Dinoflagellata, dinophyta
  • Bičíkatá stélka
  • Na povrchu - periplast (pelikula) nebo krunýř (inkrustace minerálních látek)
  • Obsahují chlorofyl a (v některých c) a xantofyl, zásobní látka - škrob
• Rozmnožování obrněnek


  Příčné dělení
• Životní prostředí obrněnek


  Moře (fytoplankton chladných moří), sladké vody
• Zástupci obrněnek


  • Obrněnka - peridinium
  • Svítilka třpytivá - noctiluca scintillans
  • Trojrožec / rohatka - ceratium
• Chromofyty


  • Heterokontophyta chromophyta
  • Často hnědá barva chromatoforu
  • Obsahují chlorofyl a,c a beta-xantofyly (např.: fukoxantin)
  • Zásobní látky - polysacharidy chrysolaminan, laminaran (někdy olej, mannit (alcohol))
  • Mají 2 stejně dlouhé bičíky (heterokongtní)
• Skupiny chromofyt


  • Zlativky
  • Rozsivky
• Zlativky


  • Stélka - bičíkatá, jednobuněčná, měňavkovitá, kokální, vláknitá
  • Žluté zbarvení - xantofyly
  • Rozmnožování - dělení, izogamie, nepříznivé období - cysty
• Životní prostředí zlativek


  Sladká voda (moře málo), čistá, chladná, součást jarního planktonu
• Zlativky mohou vytvářet zlatý povlak na povrchu vodních nádrží a zhoršovat chuť vody
• Zástupci zlativek


  • Vodoskvost
  • Chromomáda
  • Dinobryon
• Rozsivky


  • Kokální stélka
  • Chybí bičíku až na výjimky
  • Povrch - křemičitá schránka (frustalum) - z SiO2
• Stavba rozsivek


  • 2 části schránky
  • Uvnitř schránky - buňka s buněčnou stěnou, cytoplazmatickou membránou, cytoplazmou, 1 jádrem a plastidy
• Barviva rozsivek


  Chlorofyl a, c + cliatomin (žluté barvivo) + xantofyly
• Typický znak sladkovodních rozsivek je uzlina
• Životní prostředí rozsivek


  • Moře (paprsčitá souoměrnost, chybí pohyb, oogamie, chybí rýha)
  • Sladká voda (dvoustranná souměrnost, plazivý pohyb - rýha, izogamie nebo anizogamie)
• Rozmnožování rozsivek


  1. Nepohlavní - dělení buněk, dceřiné buňky převezmou polovinu schránky buňky mateřské

  2. Pohlavní - izogamie, anizogamie, oogamie, po oplození vzniká zygota
• Rozsivky mají geologický význam - po odumření vytvářejí usazeniny 2H a 3H (porézní), diatomit, křemelinu, diatomový hlen a diatomový jíl
• Rozsivky mají průmyslový význam - broušení skel v optice, izolační materiály, výroba dynamitu, indikátory radiace