Akutní forma: Návaznost na infekci (parvovirus B19), onemocnění dětského věku (2-7 let), trvá do 6 měsíců, počet trombo 20x109/l, léčení - intravenózní imunoglobuliny
Chronická forma: Onemocnění vyššího věku, patologicky probíhající proces s tvorbou autoprotilátek proti trombocytům, léčení - imunosupresiva, později splenektomie a růstový faktor destiček
Příznaky ITP
Petechie – povrchové/slizniční krvácení s tendencí slévat se; závažnější u chronické formy
Diagnostika ITP
Opírá se o vyloučení jiné příčiny trombocytopenie a o klinický a laboratorní nález, protilátky proti trombocytům nejsou vždy prokazatelné, u dětí bývá leukocytóza s eosinofilií
Léčba ITP
Postižení příčiny vzniku
Ovlivnění krvácivých projevů
Heparinem indukovaná trombocytopenie (HIT)
HIT I. typu = dnes heparinem asociovaná trombocytopenie: Přímý účinek vysokomolekulární frakce heparinu -> zvýšená agregace destiček -> zvýšená konzumpce -> snížení destiček, možné zjistit ihned po podání léku, nebylo nutné vysadit heparin
HIT II. typu: Dochází k výraznějšímu poklesu trombo (o polovinu výchozí hodnoty nebo pod 50x109/l), příčinou jsou autoprotilátky proti komplexu [heparin + destičkový faktor 4 (antiheparinová funkce destiček)], důsledkem je aktivace, uvolňovací reakce a degranulace trombocytů, ke vzniku HIT II. typu dochází mezi 7.-10. dnem po zahájení léčby u prvoléčených nemocných
Vysazení heparinu (nedoporučuje se podávat ani nízkomolekulární hepariny)
Pseudotrombocytopenie
Zvýšené shlukování trombocytů vlivem imunoglobulinů – laboratorní fenomén (zjištění snížení trombo in vitro při jejich normální hodnotě in vivo), souvislost s antikoagulanciemi EDTA/citrát, pacient nekrvácí, nevyžaduje se léčba
Diseminovaná intravaskulární koagulace (DIC)
Mechanismus: Systemická aktivace koagulační kaskády vedoucí k tvorbě mikrotrombů a následné konsumpci koagulačních faktorů a destiček
Diagnostika: Prodloužené koagulační časy (INR, aPTT), nízký fibrinogen, zvýšené D-dimery, přítomnost schistocytů v periferní krvi
Krvácivé komplikace: Důsledkem dysfunkčních destiček může být krvácení (např. krvácení z nosu, gastrointestinální krvácení)
Diagnostika trombocytózy
Krevní obraz: Zvýšený počet destiček
Léčba trombocytózy
Antikoagulancia a antiagregancia: Aspirin pro prevenci trombóz u pacientů s esenciální trombocytémií
Cytoredukční terapie: Hydroxyurea, anagrelid, interferon-alfa pro snížení počtu destiček
Léčba základního onemocnění: Léčba infekce, zánětu, odstranění zdroje zánětu
Kvalitativní poruchy destiček (trombocytopatie)
Funkční poruchy
Vrozené poruchy
Glanzmannova trombastenie: Defekt glykoproteinu IIb/IIIa, což narušuje agregaci destiček
Bernard-Soulierův syndrom: Defekt glykoproteinu Ib, který je nutný pro vazbu destiček k von Willebrandovu faktoru
Získané poruchy
Provázejí choroby např: myeloproliferační syndrom, MDS (-> vychází z defektní megakaryopoezy), leukemie, renální/jaterní selhání
Renální selhání
Postiženy mechanismy: adheze, agregace, sekrece, interakce s endotelem, zvýšený požadavek na vWF, redukce vazby GP Ib/IIIa a fibrinogenu, nižší produkce tromboxanu A2, plošné ekchymózy, krvácení GIT, hematomy, léčba: dialýza
Medikamenty navozená trombocytopatie
Kyselina acetylsalicylová – ireverzibilní inhibice cyklooxygenázy acetylací jejího aktivního centra -> negativní ovlivnění kyseliny arachidonové
Nesteroidní léky podobný účinek, jen reverzibilní
Beta laktamová ATB: snížení schopnost agregace destiček stimulovanou ADP