Varianty z minulých let

• Pojetí nákladů ve finančním účetnictví a manažerském účetnictví se liší: (vyber)

  1. absolutní výši nákladů, které jsou evidovány N
  2. důrazem na účelnost a vynaložení nákladů A
  3. legislativním vymezením N
  4. hodnotovým pojetím aktiv N
• Co neplatí pro metodu standardních nákladů: (vyber)

  • je základem pro tvorbu operativních měřítek výkonnosti N
  • nelze ji využít pro motivaci zaměstnanců A
  • využívá norem a standardů N
  • využívá se pro analýzu funkčnosti jednotlivých středisek N
• Mezi úlohy, které nevyžadují vklady prostředků nepatří: (vyber)

  • optimalizace objemu výroby N
  • optimalizace sortimentu N
  • stanovení horního limitu ceny doplňkových výrobků A
  • úlohy "buď a nebo" N
• Vázané náklady (Commited Costs) jsou: (vyber)

  • takové náklady, které na základě současných rozhodnutí vzniknou v budoucnosti A
  • náklady vynakládané na zmařenou investiční příležitost N
  • Náklady, které byly v minulosti vynaloženy, jejich výši již nelze ovlivnit a neplyne z nich žádný efekt na straně výnosů N
  • Náklady vázané na výrobu produktů v budoucnosti N
• Kalkulace úplných nákladů se využívá pro:

  • Cenová rozhodnutí a optimalizační úlohy A
  • Dlouhodobá rozhodování a rozhodování o sortimentu N
  • Krátkodobá rozhodování a rozhodování o sortimentu N
  • Dlouhodobá a cenová rozhodování N
• Fixní náklady:

  • Mění se s objemem produkce, mají rostoucí charakter N
  • Představují většinou pouze malou část nákladů v podniku a manažerské účetnictví se jimi nezabývá N
  • Zajišťují podmínky pro činnost podniku v určitém období v rozsahu limitované kapacitou N
  • Jednotlivé fixní náklady mají konstantní charakter A
• Co neplatí pro přirážkovou (zakázkovou) kalkulační metodu:

  • Přímé náklady přiřazují přímo na kalkulační jednici N
  • Existuje v sumační nebo diferencované variantě N
  • Nepřímé náklady se přiřazují výkonům pomocí přirážek N
  • Využívá se v kusové, sériové nebo hromadné výrobě A
• Mezi druhy vnitropodnikových cen nepatří:

  • Vnitropodniková cena stanovená dohodou N
  • Vnitropodniková cena na základě plných střediskových nákladů N
  • Vnitropodniková cena na základě variabilních nákladů N
  • Vnitropodniková cena na základě relevantních nákladů A
• Mezi kalkulační techniky nepatří:

  • Kalkulace dělením (prostá metoda) N
  • Kalkulace fázová A
  • Kalkulace dělením s ekvivalenčními čísly N
  • Kalkulace přirážková (zakázková metoda) N
• Správní režie není součástí:

  • Vlastních nákladů výkonu N
  • Vlastních nákladů výroby A
  • Úplných vlastních nákladů N
  • Prodejní ceny N
• Hodnotové pojetí nákladů je založeno na ocenění spotřeby ekonomických zdrojů na úrovni:

  • historického ocenění N
  • reprodukčního ocenění A
  • oportunitního ocenění N
  • na úrovni současné hodnoty budoucích výdajů N
• Rozlišení nákladů na jednicové a režijní je výrazem:

  • kalkulačního členění nákladů N
  • členění nákladů podle způsobu řízení hospodárnosti A
  • účelového členění nákladů N
  • členění nákladů podle jeho vztahu k rozhodování N
• Která z následujících kalkulací nepatří mezi kalkulace předběžné:

  • plánová N
  • propočtová N
  • operativní N
  • rozpočtová A
• Kdo jsou uživatelé manažerského účetnictví:

  • zaměstnanci, interní uživatelé a vlastníci podniku N
  • vedoucí pracovníci na různých úrovních podniku A
  • banky, obchodní partneři, správce daně N
  • externí uživatelé N
• Pro celkové nadproporcionální variabilní náklady platí:

  • mají lineární charakter v krátkém období N
  • příkladem těchto nákladů jsou množstevní slevy při spotřebě materiálu N
  • objem produkce roste rychleji než celkové náklady N
  • objem celkových nákladů roste rychleji než objem produkce A
• Mezi krátkodobou kontrolu vnitropodnikových rozpočtů nepatří:

  • srovnání skutečnosti s absolutních rozpočtem N
  • srovnání skutečnosti s rozpočtem přepočteným na skutečný objem činností N
  • srovnání skutečnosti s variabilním rozpočtem A
  • srovnání skutečnosti s variantním rozpočtem N
• Vnitropodniková cena neplní následující funkci:

  • fungovat jako měřítko výkonnosti (činnosti) střediska N
  • vyjádřit přínos střediska k celopodnikovému výsledku hospodaření N
  • motivovat pracovníky oddělení k efektivnímu rozhodování a preferencí zájmů podniku jako celku N
  • informovat externího zákazníka o výši ceny produktu A
• Co neplatí pro fázovou metodu kalkulace:

  • předmětem kalkulace jsou jednotlivé fáze výroby N
  • uplatňuje se ve výrobách jediného výrobku nebo skupiny homogenních výrobků, které vznikají v podmínkách členitého výrobního procesu N
  • po jednotlivých fázích výroby vzniká polotovar A
  • náklady finálního produktu jsou dány součtem dílčích nákladů z každé fáze N
• Mezi kalkulační techniky nepatří:

  • kalkulace dělením (prostá metoda) N
  • kalkulace fázová A
  • kalkulace dělením s ekvivalenčními čísly N
  • kalkulace přirážková (zakázková metoda) N
• Správní režie není součástí:

  • vlastních nákladů výkonu N
  • vlastních nákladů výroby A
  • úplných vlastních nákladů N
  • prodejní ceny N
• Tři pojetí nákladů

  • Finanční pojetí nákladů
  • Hodnotové pojetí nákladů
  • Ekonomické pojetí nákladů
• Finanční pojetí nákladů

  Náklady jsou chápány jako peníze investované na uskutečnění určitých aktivit, které zajišťují náhradu peněz v jejich původní výši. Pracuje se zde s pořizovací cenou a jedná se o typický přístup ve finančním účetnictví.
• Hodnotové pojetí nákladů

  Spotřebované ekonomické zdroje se oceňují na úrovni cen, které odpovídají jejich současné věcné reprodukci. Položky majetku (odpisy) tak nejsou oceňovány v nominálních (pořizovacích) cenách, ale v cenách odpovídající jejich současné hodnotě (např. tržní cena)
• Ekonomické pojetí nákladů

  Náklady v ekonomickém pojetí se rovnají hodnotě, kterou lze získat jejich nejefektivnějším využitím nebo představují maximální ušlý zisk, který vznikl použitím omezených zdrojů na danou alternativu. Pracujeme tedy zde s tzv. oportunitními náklady.
• Kalkulační druhy nákladů

  Položky, které jsou vlastní manažerskému účetnictví a jdou nad rámec finančního účetnictví. Kalkulují se při vyhodnocování ekonomické racionality aktuálně uskutečňovaných aktivit.
• Kalkulační druhy nákladů

  • Kalkulační odpisy
  • Kalkulační úroky
  • Kalkulační rizikové přirážky
  • Kalkulační mzda
  • Kalkulační nájemné
• Kalkulační rizikové přirážky

  • Představují pravděpodobné náklady z rizik příslušejících dané aktivitě. Počítají se pomocí statistických metod nebo na základě zkušenosti. Rozlišujeme všeobecné podnikatelské riziko a speciální (individuální) riziko.
• Kalkulační odpisy

  • Odpovídají skutečnému hodnotovému opotřebení a skutečnému snižování hodnoty investičního majetku. Odpisová základna odpovídá reprodukční pořizovací ceně. Odpisuje se po celou dobu skutečného užívání předmětu, i když byl již plně odepsán ve finančním účetnictví.
• Centralizovaný přístup

  Střediska jsou orientována zejména na hospodárnost (dodržování předem stanovených nákladů) a jakost při plnění direktivně zadaných naturálních úkolů. Vrcholné vedení především řeší otázky v oblasti prodávaného objemu a sortimentu výkonů. Tyto otázky se řeší v dlouhodobém, střednědobém i krátkodobém horizontu. Zisk je koncipován především jako informační nástroj vyjadřující úroveň hospodárnosti a jakosti.
• Decentralizovaný přístup

  Hodnotová kritéria jsou především orientována na zvýšení výnosnosti kapitálu, který je v útvaru vázán. Dále je také orientace vedena na zlepšení solventnosti, likvidity a dalších finančních faktorů, které jsou ovlivňovány činností útvaru. Zisk je zpravidla koncipován jako měřítko efektu s cílem vyjádřit příspěvek odpovědnostního útvaru k celkovému zisku podniku.
• Vysvětlete metody kalkulace ve sdružené výrobě, podrobně je popište. Kde se využívají.

  • využívá se ve výrobách, kde v jednom technologickém postupu ze stejného výchozího materiálu vzniká několik druhů různých výrobků. Vzniklé sdružené náklady se musí rozdělit na jednotlivé výrobky metodou:
  • Odečítací (zůstatkovou) = 1 výrobek je hlavní a ostatní jsou vedlejší; N hlavního výrobku = CN – N vedlejšího výrobku
  • a Rozčítací = pouze výrobky hlavní; ekvivalent metody dělením s ekvivalenčními čísly
• Rozpočet

  Stanovuje hodnotové ukazatele v peněžních jednotkách a má určitou vazbu na časové období. Dále také stanovuje určité úkoly s rozdílnou mírou závislosti dle konkrétních podmínek.
• Funkce rozpočtu

  • Stanovení úkolů v nákladech pro jednotlivé útvary
  • Kontrola hospodárnosti v jednotlivých útvarech
  • Poskytnutí podkladů pro stanovení sazeb režií v předběžných kalkulacích nákladů
• Fáze tvorby rozpočtu

  1. Stanovení cílů

  2. Příprava rozpočtu

  3. Sestavení rozpočtu

  4. Základní a souhrnné rozpočty

  5. Odstranění odchylek a kontrola plnění
• Alokace

  • Přiřazování nákladů s cílem získání přesných informací o nákladech určitého objektu s ohledem na rozhodovací úlohu, která se má řešit (je to pro rozhodnutí relevantní)
  • Objektem nemusí být pouze výkon, ale i útvar, činnost, aktivita, investiční projekt, zákazník nebo další.
• Alokační principy

  • Princip příčinné souvislosti
  • Princip únosnosti nákladů
  • Princip průměrování
• Princip příčinné souvislosti

  Každý výkon by měl být zatížen pouze těmi náklady, které příčinně vyvolal
• Princip únosnosti nákladů

  Odpovídá na otázku, jakou výši nákladů je výkon schopen "unést", např. v prodejní ceně
• Princip průměrování

  • Primárně orientuje na otázku: "Jaké náklady v průměru připadají na určitý výrobek?"
  • Může být velmi zavádějící v případech kdy pomocí něho alokujeme náklady značně heterogenních výkonů
• Rozvrhová základna

  Spojovací můstek, který umožňuje překlenout zprostředkovaný vztah nepřímých nákladů k jednici výkonu