1SV

• Atentát na Františka Ferdinanda d'Este v Sarajevu

  28.6.1914
• František Ferdinand d'Este


  • Oblíbené sídlo je Konopiště
  • Manželka Žofie Chotková – morganitický sňatek
  • Myšlenky na federalizaci a obecně moderní myšlenky (byl velmi schopný)
  • Chtěl odstranit dualismus – dělil monarchii na rakouskou a uherskou
• Hlavním agresorem bylo Německo
• Schlieffenův plán


  • Vypracoval ho už v 90. letech 19. století maršál von Schlieffen, náčelník generálního štábu
  • Plán počítal se současným bojem na dvou frontách – proti Francii a Rusku (východ a západ)
  • Cílem bylo zničit Francii bleskovým úderem dříve, než Rusové stačí mobilizovat
  • Teprve po porážce Francie se hlavní část armády přesune na východ a porazí Rusko
  • Plán počítal s útokem přes neutrální Belgii (čímž byla ovšem do války zatažena VB)
• Všechny státy šly nadšeně do války, veřejné mínění ve všech velmocích bylo pro válku! Jen Češi ne – byli v rámci Rakouska-Uherska armády nasazeni v boji proti Srbům a Rusům (tzv. Československé legie)
• Ústřední mocnosti


  • Německo
  • Rakousko-Uhersko
  • Turecko (1914)
  • Bulharsko (1915)
• Dohoda


  • Francie
  • Rusko
  • Velká Británie
  • Japonsko
  • Menší státy (mj. napadené státy – Belgie a Srbsko)
  • Itálie (1915)
  • USA (1917)
• Západní fronta

  1. Německý útok proti Francii byl zastaven kousek před Paříží v bitvě na řece Marně (září 1914)

  2. Následoval „běh k moři" (snahy o obchvat)

  3. Fronta se nakonec natáhla a stabilizovala, válka se stala zákopovou

  4. Belgie a Lucembursko byly obsazeny a téměř celé byly po celou 1. světovou válku pod německou kontrolou
• Východní fronta

  1. Rusové utrpěli od Němců těžkou porážku v bitvě u Tannenbergu

  2. Rusům se kupodivu podařilo zmobilizovat daleko rychleji, než doufali Němci podle Schlieffenova plánu

  3. Rusové byli úspěšnější, dobyli dokonce část Haliče (Lvov)
• Jižní fronta


  1. Rakouská vojska neschopná, Němci sem poslali svoje jednotky a převzali velení a plánování operací (generál Mackensen)

  2. Do války na straně Ruska a Německa vstoupilo Bulharsko a napadlo Srbsko z druhé strany

  3. Srbsko poraženo a obsazeno Rakousko-Uherskem (vlastní Srbsko) a Bulharskem (Makedonie)
• Soluňská fronta


  1. Velká Británie a Francie se vylodili u Soluně, boje proti Bulharsku

  2. Až do roku 1918 se ale na této frontě nic velkého nestalo
• Dardanelská operace (= bitva u Gallipoli)


  • Hlavním propagátorem akce byl Winston Churchill, ministr námořnictva
  • Strategickým cílem bylo dobýt turecké pevnosti v Dardanelách, proplout jimi, obsadit hlavní město Osmanské říše Istanbul a tím vyřadit Turecko z války
  • Kromě Britů se mj. účastnili jednotky Austrálie a Nového Zélandu, utrpěly zde hrozné ztráty
  • Na straně Turků se vyznamenal Mustafa Kemal
• Verdun


  1. Němci chtěli útokem na tuto klíčovou pevnost donutit Francii k nasazení všech záloh a donutit ji vykrvácet

  2. Francouzům velel v bojích maršál Petain

  3. Bitva probíhala většinu roku 1916 (únor – prosinec)
• Somma


  1. Britové a Francouzi zahájili útok na Sommu, chtěli odlehčit Francouzům ve Verdunu

  2. Bitva trvala 141 dní, skončila nerozhodně
• Genocida Arménů


  Arméni chtěli nezávislost na Turecku, žili hlavně na východě dnešního Turecka, v okolí jezera Van (tzv. Západní Arménie), Turci se rozhodli, že Armény vyvraždí
• Němci v roce 1916 změnili vrchní velení armády, náčelníkem generálního štábu se stal Paul von Hindenburg, jeho zástupcem Erich Ludendorff, oba podřídili veškeré německé hospodářství válečným potřebám
• Brusilovova ofenzíva


  Nejúspěšnější ruská ofenzíva v 1SV, velitel generál Alexej Brusilov, Rusové postoupili až ke Karpatům, ale byli nakonec zastaveni za pomoci Němců, kteří převzali po Rusku vrchní velení a poslali tam jednotky ze západní fronty, Rusové v ofenzívě ztratili půl milionu vojáků
• Rumunsko vstoupilo do války na straně Dohody v srpnu 1916, bylo ale rychle poraženo spojenými vojsky Německa, Rakouska-Uherska a Bulharska
• Bitva u Skagerraku byla jediná velká námořní bitva v 1SV, skončila v zásadě nerozhodně
• V roce 1916 zemřel po 68 letech vlády František Josef I., po něm nastoupil Karel I. (1916-1918)
• V Irsku proběhlo povstání (tzv. velikonoční), bylo tvrdě potlačeno a 16 vůdců bylo popraveno
• V únoru 1917 vyhlásilo Německo neomezenou ponorkovou válku, Němci počítali s tím, že jim USA vyhlásí válku, ale domnívali se, že potopí všechny lodě převážející americké vojáky do Evropy a bude klid
• USA vyhlašují válku Německu v dubnu 1917, vstup USA do války nakonec asi rozhodnul válku, ale než Američané vycvičili velkou armádu a dopravili ji do Evropy, trvalo to asi rok
• Kerenského ofenzíva byla poslední ruská ofenzíva první světové války
• Únorová revoluce v Rusku

  Po celý únor 1917 probíhaly v Petrohradě demonstrace, 22. února proběhla stávka dělníků v Putilovově závodě, následovala generální stávka a 27. února pak vypuklo povstání proti carismu, Mikuláš II. byl svržen a byla vyhlášena republika
• Po únorové revoluci panovalo v Rusku dvojvládí, oficiální vládou byla Prozatímní vláda, druhým centrem moci byly sověty a zejména Nejvyšší sovět dělnických a rolnických zástupců (Bolševici)
• 16. dubna 1917 se z exilu ve Švýcarsku do Ruska vrátil Vladimir Iljič Lenin, jeho návrat byl podporován Němci, kteří doufali, že Lenin přispěje k odstoupení Ruska z války
• Lenin vyhlásil tzv. „dubnové teze", program přechodu od buržoazně-demokratické revoluce k revoluci socialistické
• Vladař Mikuláš II., který celé bouřlivé období strávil mimo Petrohrad, byl svržen a byla vyhlášena republika
• Mikuláš II., proti němuž se postavila i armáda, nakonec neměl jinou možnost než abdikovat
• Protibolševickou kampaní končí dvojvládí, sověty přestaly být opozicí Prozatímní vlády
• Vliv Bolševiků začal postupně narůstat, vznikaly tzv. rudé gardy, které získávaly vliv v sovětech, podporu u vojáků, u Baltského námořnictva
• Začala bolševická revoluce (Velká říjnová socialistická revoluce)


  7. listopadu 1917
• Rudé gardy obsadily po výstřelu z křižníku Aurora důležité body v Petrohradě (nádraží, mosty, banky, telegraf, elektrárny), pozdě večer byl dobit Zimní palác, sídlo Prozatímní vlády
• V čele revoluce byl Lev Trockij, 7. listopadu se do Petrohradu vrátil i Lenin, který po svém příjezdu převzal místo vůdce revoluce
• Vznikla vláda sovětů v čele s Vladimírem Iljičem Leninem
• Ve dnech 7. až 9. listopadu nepřetržitě zasedal „II. všeruský sjezd sovětů", který se stal nejvyšším orgánem Ruska a který se bolševikům podařilo ovládnout, ačkoliv v něm původně neměli většinu
• Na sjezdu byly přijaty tři klíčové dekrety, které můžeme považovat za počátek vlády bolševiků v Rusku
• Ruská občanská válka vypukla ihned po bolševické revoluci z října 1917
• Strany v občanské válce

  • Rudí (bolševická Rudá armáda, kterou organizoval Lev Trockij)
  • Bílí (bývalí carští důstojníci, kozáci)