Myšlenky na federalizaci a obecně moderní myšlenky (byl velmi schopný)
Chtěl odstranit dualismus – dělil monarchii na rakouskou a uherskou
Hlavním agresorem bylo Německo
Schlieffenův plán
Vypracoval ho už v 90. letech 19. století maršál von Schlieffen, náčelník generálního štábu
Plán počítal se současným bojem na dvou frontách – proti Francii a Rusku (východ a západ)
Cílem bylo zničit Francii bleskovým úderem dříve, než Rusové stačí mobilizovat
Teprve po porážce Francie se hlavní část armády přesune na východ a porazí Rusko
Plán počítal s útokem přes neutrální Belgii (čímž byla ovšem do války zatažena VB)
Všechny státy šly nadšeně do války, veřejné mínění ve všech velmocích bylo pro válku! Jen Češi ne – byli v rámci Rakouska-Uherska armády nasazeni v boji proti Srbům a Rusům (tzv. Československé legie)
Ústřední mocnosti
Německo
Rakousko-Uhersko
Turecko (1914)
Bulharsko (1915)
Dohoda
Francie
Rusko
Velká Británie
Japonsko
Menší státy (mj. napadené státy – Belgie a Srbsko)
Itálie (1915)
USA (1917)
Západní fronta
1. Německý útok proti Francii byl zastaven kousek před Paříží v bitvě na řece Marně (září 1914)
2. Následoval „běh k moři" (snahy o obchvat)
3. Fronta se nakonec natáhla a stabilizovala, válka se stala zákopovou
4. Belgie a Lucembursko byly obsazeny a téměř celé byly po celou 1. světovou válku pod německou kontrolou
Východní fronta
1. Rusové utrpěli od Němců těžkou porážku v bitvě u Tannenbergu
2. Rusům se kupodivu podařilo zmobilizovat daleko rychleji, než doufali Němci podle Schlieffenova plánu
3. Rusové byli úspěšnější, dobyli dokonce část Haliče (Lvov)
Jižnífronta
1. Rakouská vojska neschopná, Němci sem poslali svoje jednotky a převzali velení a plánování operací (generál Mackensen)
2. Do války na straně Ruska a Německa vstoupilo Bulharsko a napadlo Srbsko z druhé strany
3. Srbsko poraženo a obsazeno Rakousko-Uherskem (vlastní Srbsko) a Bulharskem (Makedonie)
Soluňskáfronta
1. Velká Británie a Francie se vylodili u Soluně, boje proti Bulharsku
2. Až do roku 1918 se ale na této frontě nic velkého nestalo
Dardanelská operace (= bitva u Gallipoli)
Hlavním propagátorem akce byl Winston Churchill, ministr námořnictva
Strategickým cílem bylo dobýt turecké pevnosti v Dardanelách, proplout jimi, obsadit hlavní město Osmanské říše Istanbul a tím vyřadit Turecko z války
Kromě Britů se mj. účastnili jednotky Austrálie a Nového Zélandu, utrpěly zde hrozné ztráty
Na straně Turků se vyznamenal Mustafa Kemal
Verdun
1. Němci chtěli útokem na tuto klíčovou pevnost donutit Francii k nasazení všech záloh a donutit ji vykrvácet
2. Francouzům velel v bojích maršál Petain
3. Bitva probíhala většinu roku 1916 (únor – prosinec)
Somma
1. Britové a Francouzi zahájili útok na Sommu, chtěli odlehčit Francouzům ve Verdunu
2. Bitva trvala 141 dní, skončila nerozhodně
Genocida Arménů
Arméni chtěli nezávislost na Turecku, žili hlavně na východě dnešního Turecka, v okolí jezera Van (tzv. Západní Arménie), Turci se rozhodli, že Armény vyvraždí
Němci v roce 1916 změnili vrchní velení armády, náčelníkem generálního štábu se stal PaulvonHindenburg, jeho zástupcem Erich Ludendorff, oba podřídili veškeré německé hospodářství válečným potřebám
Brusilovova ofenzíva
Nejúspěšnější ruská ofenzíva v 1SV, velitel generál Alexej Brusilov, Rusové postoupili až ke Karpatům, ale byli nakonec zastaveni za pomoci Němců, kteří převzali po Rusku vrchní velení a poslali tam jednotky ze západní fronty, Rusové v ofenzívě ztratili půl milionu vojáků
Rumunsko vstoupilo do války na straně Dohody v srpnu 1916, bylo ale rychle poraženo spojenými vojsky Německa, Rakouska-Uherska a Bulharska
Bitva u Skagerraku byla jediná velká námořní bitva v 1SV, skončila v zásadě nerozhodně
V roce 1916 zemřel po 68 letech vlády František Josef I., po něm nastoupil KarelI. (1916-1918)
V Irsku proběhlo povstání (tzv. velikonoční), bylo tvrdě potlačeno a 16 vůdců bylo popraveno
V únoru 1917 vyhlásilo Německo neomezenou ponorkovouválku, Němci počítali s tím, že jim USA vyhlásí válku, ale domnívali se, že potopí všechny lodě převážející americké vojáky do Evropy a bude klid
USA vyhlašují válku Německu v dubnu 1917, vstup USA do války nakonec asi rozhodnul válku, ale než Američané vycvičili velkou armádu a dopravili ji do Evropy, trvalo to asi rok
Kerenského ofenzíva byla poslední ruská ofenzíva první světové války
Únorová revoluce v Rusku
Po celý únor 1917 probíhaly v Petrohradě demonstrace, 22. února proběhla stávka dělníků v Putilovově závodě, následovala generální stávka a 27. února pak vypuklo povstání proti carismu, MikulášII. byl svržen a byla vyhlášena republika
Po únorové revoluci panovalo v Rusku dvojvládí, oficiální vládou byla Prozatímní vláda, druhým centrem moci byly sověty a zejména Nejvyšší sovět dělnických a rolnických zástupců (Bolševici)
16. dubna 1917 se z exilu ve Švýcarsku do Ruska vrátil Vladimir Iljič Lenin, jeho návrat byl podporován Němci, kteří doufali, že Lenin přispěje k odstoupení Ruska z války
Lenin vyhlásil tzv. „dubnovéteze", program přechodu od buržoazně-demokratické revoluce k revoluci socialistické
Vladař MikulášII., který celé bouřlivé období strávil mimo Petrohrad, byl svržen a byla vyhlášena republika
Mikuláš II., proti němuž se postavila i armáda, nakonec neměl jinou možnost než abdikovat
Protibolševickou kampaní končí dvojvládí, sověty přestaly být opozicí Prozatímní vlády
Vliv Bolševiků začal postupně narůstat, vznikaly tzv. rudé gardy, které získávaly vliv v sovětech, podporu u vojáků, u Baltského námořnictva
Začala bolševická revoluce (Velkáříjnovásocialistická revoluce)
7. listopadu 1917
Rudé gardy obsadily po výstřelu z křižníku Aurora důležité body v Petrohradě (nádraží, mosty, banky, telegraf, elektrárny), pozdě večer byl dobit Zimní palác, sídlo Prozatímní vlády
V čele revoluce byl Lev Trockij, 7. listopadu se do Petrohradu vrátil i Lenin, který po svém příjezdu převzal místo vůdce revoluce
Vznikla vláda sovětů v čele s Vladimírem Iljičem Leninem
Ve dnech 7. až 9. listopadu nepřetržitě zasedal „II. všeruskýsjezdsovětů", který se stal nejvyšším orgánem Ruska a který se bolševikům podařilo ovládnout, ačkoliv v něm původně neměli většinu
Na sjezdu byly přijaty třiklíčovédekrety, které můžeme považovat za počátek vlády bolševiků v Rusku
Ruská občanská válka vypukla ihned po bolševické revoluci z října 1917
Strany v občanské válce
Rudí (bolševická Rudá armáda, kterou organizoval Lev Trockij)