Československá republika v letech 1920 – 1938 byla 1.republika, 1. 10. 1938 - 15. 3. 1939 byla 2. republika
Témata
Spory a problémy
Politickýsystém a strany
Zahraniční politika
Národnostní složení a správnízřízeníČSR
První československá vláda
Rozkol ve straně + vznik KSČ
Hospodářská krize + vzrůst radikalismu
Před a po Mnichovu
Filmový průmysl a Batův Zlín
Přetrvávající spory o území – Madarsko, a polsko (těšínsko)
Rozložený přídělovýsystém, a taky se pořád nepodařilo vyřešit pandemii španělské chřipky
Ekonomickénůžky mezi Českem a Slovenskem – za rakouska-uherska bylo česko průmyslové centrum, je na tom ekonomicky lépe jak slovensko nebo podkarpatská rus
1929 – Krach na Newyorské burze – k nám krize dorazila o 4roky později, relativně razantní kroky politiků, ovšem vláda nebyla moc připravena - stávky
Mosteckástávka – hornická stávka (1932), podpořena menšími stávkami v Kladensku a Ostravsku, největší reakce na VHP
Krize a chaosu využilu sudečtíněmci
1932 – nastoupení JanaMalypetra – zákon o mimořádné moci nařizovací - vláda smí vydávat ekonomické zákony bez schválení parlamentu
Nárustání extémistických a komunistických (čele Klement Gottwald) politických stran
Podkarpatská rus – dnes součást ukrajiny, horský reion , velmi zaostalý, oblast obývají tzv. Rusíni, početná židovská menšina, těžba dřeva a dřevěné kostely, za ČSR snaha o rozvoj a zvýšení gramotnosti, novinář Ivan Olbracht
Ústava ČSR z roku 1920
Demokratická parlamentní republika, prezident republiky jako hlava státu, Národní shromáždění jako zákonodárný orgán, volební právo pro všechny občany včetně žen
Za 1. republiky se velká část politiky dělala mimoparlamentním způsobem, "Hrad" dělal samostatnou politiku, v každé hlavní demokratické české politické straně existovalo "hradní křídlo"
Demokratické české politické strany – agrárníci,sociálnídemokraté, národnísocialisté,národnídemokraté a lidovci dále vytvořily neformální orgán - "Pětku", kde se dohadovaly hlavní politická témata mimo parlament
Hlavní české politické strany
Agrárníci
Sociální demokraté
Komunistická strana Československa (KSČ)
Národní socialisté
Národní demokraté
Lidovci
Agrárníci
Nejvýznamnější politická strana 1. republiky, opírala se hlavně o venkov, spíše pravicová strana, získala si ale velkou popularitu i mezi drobnými rolníky, a to díky pozemkové reformě
Sociální demokraté
Oficiální název: Československá sociálně demokratická strana dělnická, v roce 1921 se od nich odštěpilo levé křídlo, čímž vznikla Komunistická strana Československa (KSČ)
KomunistickástranaČeskoslovenska (KSČ)
Vznik roku 1921, extrémní levice, nikdy nebyli členy žádné vládní koalice
Národní socialisté
Levicová strana, kladla větší důraz na "národní" aspekt než u sociální demokracie
Národní demokraté
Výrazně pravicová strana
Lidovci
Oficiální název strany byl Československá strana lidová, strana měla stálou podporu především mezi katolíky
Hlinkovaslovenskáľudovástrana
Nejvýznamnější čistě slovenská politická strana, hlavním cílem byla autonomie Slovenska, v roce 1939 vzniká klerofašistický stát Slovenský štád
Sudetoněmeckástrana (SDP)
Nejsilnější německá strana, vyhrála v roce 1935 volby, vzorem byl Hitler a Mein kampf, chtěli se odtrhnout od Čech
Karlovarské požadavky – 1938, Henlein vyhlásil program strany, Sudety chtěli mít vlastní samosprávu a "volné šíření německého světonázoru"
Klerofašismus
Fašismus řízený klérem (duchovenstvem), kombinace nacionalismu s katolickou náboženskou tradicí
Zahraniční politika ČSR
Cílem bylo zachování poválečného stavu (=versailleského systému)
Nejdříve převažoval strach z Maďarska, později z nacistického Německa
Špatné vztahy s Polskem, korektní chladné vztahy s Rakouskem
Jediný soused, se kterým měla ČSR zpočátku přátelské vztahy, bylo Rumunsko
Dobré vztahy s USA, Anglií a Francií
Malá dohoda
1. Československo vytvořilo s Jugoslávií a s Rumunskem
2. Byla namířena hlavně proti maďarskému revizionismu a proti snaze Habsburků o návrat na trůn
Spojenecká smlouva ČSR-Francie
1. ČSR uzavřela v roce 1924
2. Francie uzavřela podobné smlouvy i s dalšími státy Malé Dohody v letech 1926 a 1927
3. ČSR reagovala v roce 1935 uzavřením spojenecké smlouvy se Sovětským svazem
Správní členění ČSR
1. Byly zřízeny celkem 4 země: Země Česká, Země Moravskoslezská, Krajina Slovenská a Země Podkarpatoruská
2. Slezsko nebylo samostatné kvůli převaze Němců
3. Od roku 1928 se volilo do obcí, politických okresů a zemských zastupitelstev, župy na Slovensku a Podkarpatské Rusi byly zrušeny
Měnová reforma
Staré bankovky (rakousko-uherské) byly okolkovány a část (¼) byla stažena z oběhu
Nová měna se nazývala korunačeskoslovenská
Rašín razil v zásadě deflační politiku
Pozemková reforma
1. Půda velkostatků (tj. nad 150 hektarů zemědělské půdy) byla vyvlastněna (za náhradu) a poté částečně přidělena drobným rolníkům, částečně rozprodána (zbytkové statky)
2. Reformu prováděl Pozemkový úřad, který ovládala agrárnístrana
Nostrifikace akcií
Zahraniční akciové společnosti musely mít alespoň formálně sídlo na našem území
ČSR orientováno na průmysl a export po 1SV
Vývoj politických stran v ČSR
1. Sociální demokraté zvítězili v prvních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 1920
2. Rozkol v sociální demokracii vedl ke vzniku KSČ v roce 1921
3. Agrárníci se po rozkolu v sociální demokracii stali nejsilnější českou politickou stranou
KSČ přijímala direktivy z Moskvy od Kominterny a stavěla se nepřátelsky vůči československému státu
V čele KSČ stál až do roku 1929 BohumírŠmeral, v roce 1929 se do čela dostal KlementGottwald
V únoru 1923 byl zastřelen Alois Rašín, atentát spáchal bývalý komunista Šoupal
Levice ale se svou konfrontační politikou neuspěla, a proto se nakonec levé křídlo od sociální demokracie úplně odtrhlo a v roce 1921 byla založena Komunistická strana Československa (KSČ)
KSČ však stála mimo všechny vládní kabinety (extrémisté) a oslabení sociální demokraté se už nikdy nestali za první republiky nejsilnější politickou stranou, tou pak byli agrárníci