Svět mezi válkami

• Vládní koalici tehdy tvořila SPD, Centrum (katolická strana) a Demokratická strana (liberálové) → tzv. „výmarská koalice" (všechno to byly umírněné strany)
• Výmarská ústava


  Německo bylo republikou, ale parlament se jmenoval Říšský sněm a v čele Německa stál říšský prezident, který měl mimořádně velké pravomoci, téměř jako předtím císař
• Kappův puč


  Kapp byl generál, pokusil se s částí armády (reichswehr) o puč, puč byl nakonec potlačen (mj. generální stávkou na podporu vlády!)
• Mnichovský „pivní" puč


  Puč zorganizovali Erich Ludendorff a Adolf Hitler, puč začal, když oddíly SA přepadly zasedání Bavorské vlády, puč byl potlačen, Hitler uvězněn
• Hitler se při tomto puči inspiroval Mussoliniho pochodem na Řím
• Po potlačení puče dostal Hitler 5 let fešáckého kriminálu, ve vězení napsal Mein Kampf
• Reparace byly stanoveny na 132 miliard marek ve zlatě, což byla obrovská zátěž pro Německo
• 1923 - Rúrská krize


  Francie a Belgie obsadily Porúří, čímž si chtěly vynutit splácení reparací, důsledkem krize byla mj. hyperinflace v Německu
• 1924 - Dawesův plán vedl k uklidnění situace, reparace byly upraveny a zmírněny a Německo dostalo mezinárodní půjčku
• Engelbert Dollfuss byl kancléřem Rakouska, zavedl austrofašismus podle italského vzoru, byl naopak proti nacismu a proti spojení s Německem
• Maďarská republika rad

  V čele stál Béla Kun, provedli znárodnění, ale hlavním cílem MRR bylo obnovit Uhersko, nakonec byla MRR poraženo československou a hlavně rumunskou armádou
• Před 1SV existovaly nezávislé státy Srbsko a Černá Hora, zbytek patřil pod Rakousko-Uhersko, v roce 1918 vzniklo „Království SHS", které bylo konstituční monarchií
• Malá dohoda vznikla v roce 1921, jejími členy bylo Československo, SHS (Jugoslávie) a Rumunsko, byla namířena především proti Maďarsku
• Italský fašismus


  Nespokojená velmoc po 1SV, získala méně než doufala, hospodářská krize, nestabilita a nezaměstnanost, velký vliv levice
• Benito Mussolini


  Původně socialista, později založil fašistickou stranu, bojové svazy "černé košile"
• 1924 - vražda Matteotiho, zlom v Mussolini vládě, otevřená diktatura od roku 1925
• Fašismus


  Iracionální hnutí, důraz na emoce, vlast, uctívání moci a síly, vůdcovský princip, ekonomika podřízena státu
• 1929 - lateránské dohody, konkordát mezi Itálií a římskokatolickou církví, vznik Vatikánu
• Mustafa Kemal (Atatürk)


  Zachránce a tvůrce moderního Turecka, vynikající voják, v roce 1923 vyhlášena Turecká republika
• Egypt byl dříve britským protektorátem, v roce 1922 získal formální nezávislost
• Saúdská Arábie - jediná arabská země, která po 1SV získala faktickou nezávislost, stát vyhlášen v roce 1932
• Indie


  Celá Indie dobyta Brity, od roku 1876 "Indické císařství", Britové postavili skvělé železnice, ale jejich vláda byla nepopulární
• Mahátma Gándhí


  Usiluje o nezávislost Indie čistě nenásilnými prostředky, organizuje hnutí občanské neposlušnosti
• USA po 1SV hospodářsky nejsilnější, ale neprosadily své představy na Pařížské konferenci, převládl izolacionismus
• "Zlatá 20. léta"


  Obrovský boom americké ekonomiky, prohibice, růst moci mafie
• Hospodářská krize


  1929 - krach na burze v New Yorku, příčiny: nadvýroba, nadhodnocené akcie, nadměrné půjčky, krach bank, krize trvala 1929-1933
• Východiska z krize

  Masivní intervence státu do ekonomiky, vycházelo se z myšlenek Johna Maynarda Keynese
• New Deal


  Program prosazený prezidentem Franklinem Delano Rooseveltem v letech 1933-1939. Bylo zaváděno sociální zákonodárství, regulace bankovního trhu a trhu s cennými papíry. Byly vytvářeny nové pracovní příležitosti, hlavně na veřejných stavbách. Nejznámějším velkým dílem bylo budování systému vodních elektráren na řece Tennessee. Krize byla nakonec překonána, masivní zbrojení za 2SV pak ekonomiku dále posílilo
• Řešení krize v Německu za Hitlera

  Masivní státní zásahy do ekonomiky: obrovské investice do zbrojní výroby, stavba silnic a dálnic, průplavů. Nezaměstnanost v Německu za Hitlera zmizela, ale byl nedostatek pracovních sil, který se řešil nuceným nasazením pracovních sil z okupovaných území v Říši
• V občanské válce (1918-1921) zvítězili bolševici. Ale země byla v hospodářském rozvratu, válečný komunismus způsobil hladomory a na venkově propukaly vzpoury. Nejvýznamnějším protestem proti bolševikům bylo Kronštadtské povstání v roce 1921
• V boji o moc po Leninově smrti zvítězil Stalin. Jako generální tajemník strany ovládal aparát. Trockij a po něm i další Stalinovi vnitrostraničtí soupeři byli vyloučeni ze strany. Trockij byl poslán do vyhnanství - nejdřív uvnitř SSSR (1927), později do zahraničí (1929). V roce 1940 byl zavražděn na Stalinův příkaz v Mexiku (horolezeckým cepínem). Od roku 1927 byl Stalin jediným vládcem v SSSR
• Cíle Stalinovy politiky ve 30. letech

  Vytvořit ze SSSR průmyslovou a vojenskou velmoc. Toho nakonec dosáhnul za cenu desítek milionů mrtvých
• Industrializace


  Obrovský rozvoj průmyslu, zejména těžkého, na úkor zemědělství a spotřebního průmyslu
• Kolektivizace zemědělství


  Všichni rolníci byli i se svými hospodářstvími (pole, dobytek) násilím přinuceni vstoupit do kolchozů („družstva") či do sovchozů (státní statky). Miliony rolníků („kulaci") bylo zastřeleno, deportováno do gulagů nebo umřelo hlady
• GULAG


  Sovětský koncentrační tábor. Gulagy vznikly už v roce 1918 a některé měly vyhlazovací charakter. Spravovala je sovětská tajná policie. Byly hlavně za polárním kruhem, na Sibiři a v Kazachstánu. Vězňové stavěli průplavy, silnice, železnice, těžili suroviny
• Moskevské procesy


  Grigorij Zinověv, Lev Kameněv (1936), maršál Michail Tuchačevskij (1937), Nikolaj Bucharin (1938) byli donuceni se přiznat k nejhorším zločinům a poté byli zastřeleni
• Rapallská smlouva (1922)


  Hospodářská a vojenská spolupráce SSSR s Německem
• Spojenecké smlouvy SSSR (1935)

  Francouzsko-sovětská a sovětsko-československá smlouva. V občanské válce ve Španělsku podporoval SSSR levicovou republikánskou vládu, zatímco Němci a Italové Franca
• Pakt Molotov - Ribbentrop (1939)


  Spojenectví SSSR s nacistickým Německem
• Nástup Hitlera k moci (1933)

  Hitler byl jmenován říšským kancléřem prezidentem Paulem von Hindenburgem. Nacisté se během pouhých dvou měsíců zmocnili veškeré moci ve státě