Všechny způsoby práce s textem, které spočívají v jeho převedení do jiného jazyka nebo jazykového systému
Jazykové roviny
Grafologie
Fonologie
Morfologie
Syntax
Nadvětná syntax
Lexikální rovina
Rovina slovní zásoby
Lexikologie
Nauka o slovní zásobě
Pojmenování
Má znakovou povahu
Sémantika
Nauka o významu
Sémy
Významové prvky, z nichž je tvořen význam slov
Denotace
Věcný význam, slovníková definice
Konotace
Ostatní složky významu
Stylistické konotace
Užitá vrstva slovní zásoby
Expresivní konotace
Intenzifikace, emocionalita
Specifikace
Užití hyponyma (např. růže, tulipán, narcis)
Generalizace
Užití hyperonyma (květina)
Polysémie
Jedna LJ má více (souvisejících) významů
Monosémantizace kontextem (disambiguation)
Překladatel z více významů pomocí kontextu vybírá jeden význam, který použije v CT
Překladové slovníky
Překladové protějšky, vyžadují volbu (monosémantizaci) na základě konkrétního kontextu, občas nenabízejí vhodný protějšek
Výkladové slovníky
Různé významy, definice významů
Kontext
Implicitní informace vyvozené pomocí inferencí (zamýšlený význam)
Kontextové parametry
Autor
Typ textu
Okruh čtenářů
Odkazy na VT
Druhy kontextu
Jazykový/ko-text – jazykové okolí určitého prvku
Situační – komunikující osoby, čas a prostor komunikace
Sociálněkulturní – společenské a kulturní podmínky v nejširším slova smyslu
Souvislosti spojené s kontextem
Textové – vnitrotextové, jazykové okolí určitého prvku
Intertextové – text jako součást skupiny podobných, vzájemně vázaných prvků
Situační – komunikující osoby, vztahy, sociální role, znalosti, …
Makrokontext – sociální, kulturní, geografické, …
Pragmalingvistika
Důraz na užívání jazyka, uživatele a kontext
Uživatelé jazyka z překladatelského hlediska
Autor
Překladatel
Zadavatel
Příjemce textu
Pragmatický aspekt
Má zásadní význam pro překladatele
Denotativní ekvivalence
Mimojazyková skutečnost zprostředkovaná v textu
Konotativní (stylistická) ekvivalence
Stylová vrstva, sociolekt, geografický a časový rozměr, frekvence jazykových prostředků
Textově normativní ekvivalence
Jazykové a stylové normy jednotlivých textových typů
Formální ekvivalence
Formálně estetické, individuálně stylistické vlastnosti textu
Typy lexikálního významu podle M. Baker
Propositional meaning
Expressive meaning
Evoked meaning
Presupposed meaning
Collocational meaning
Arises from co-occurence restrictions
Specifikace (substituce hyponymem)
Často protějšek anglického výrazu v češtině obsahuje nějakou významovou složku, tendence k explicitnosti, hlavně u sloves
Generalizace (substituce hyperonymem)
Méně časté, významová složka je v češtině potlačena, redukce sémantických složek, hlavně u podstatných jmen
Kontiguita, sémantická spojitost
Náhrada celku částí, náhrada důsledku příčinou, příčiny důsledkem, materiál na způsob zpracování, kvantita za kvalitu, čas na rychlost
Vektorová změna
Např. leave the job at noon – dělat až do oběda
Konotace
V překladu se nikdy nedosáhne úplné shody v konotaci VT a CT, konotace se váže na emocionální složku lidského vědomí, většina slov je konotačně neutrální, konotační příznakovost získají v textu, převaha nad denotačními
Expresivní konotace
Emocionalita a intenzita, obrazná vyjadřování, přirovnání nebo stylistické využívání různých jazykových vrstev, intenzita je v překladu do češtiny zvyšována
Konnotationen überwiegen gegenüber Denotationen
Arten von Konnotationen
Expressiv
Stilistisch
Expressive Konnotationen
Emotionalität und Intensität
Intensivierung
Amplifiers - Übertreibung (absolutely, all, quite)