SZAP

Subdecks (4)

Cards (916)

  • Překlad
    Prostředek mezijazykové a mezikulturní komunikace
  • Překlad
    Cílový text, který vznikl transformací výchozího textu a jehož funkcí je zprostředkovat informace podané originálem takovým způsobem, aby CT vystihoval obsah i výrazové prostředky VT
  • Překladatelský proces
    1. Pochopení předlohy
    2. Interpretace předlohy
    3. Přestylizování předlohy
  • Překlad je rozhodovací proces
  • Kvalitní překlad
    • Jazykový projev v CJ působí zcela přirozeně
    • Totožný význam
    • Zachování dynamiky původního projevu
  • Druhy překladu (sémiotické třídění)
    • Vnitrojazykový
    • Intersémiotický
    • Mezijazykový
  • Typy mezijazykového překladu
    • Interlineární
    • Doslovný
    • Volný
    • Komunikativní
  • Form-based překlad

    Formální ekvivalence, co největší shoda formy a obsahu u CT i VT
  • Meaning-based překlad
    Soustředí se na dosažení stejného účinku na adresáta CT
  • Třídění z hlediska textových typů
    • Překlad všeobecný
    • Překlad odborný
    • Překlad literární
  • Třídění z hlediska směru překladu
    • Překlad z cizího jazyka
    • Překlad do cizího jazyka
  • Metaphrase

    Doslovný překlad
  • Paraphrase
    Překlad smyslu za smysl
  • Dlouhá historie překládání
  • Písemná pojednání o překládání v západní tradici již od dob Cicera a Horácia (1. století př. n. l.) a svatého Jeronýma (4.-5. st. n. l.)
  • Diskuse na téma doslovný nebo volný překlad pokračují dodnes
  • Problém volného a doslovného překladu spojen s překlady bible a dalších náboženských a filozofických textů
  • Nedoslovné a neschválené překlady byly nástrojem v boji proti církvi
  • 5 základních principů překladu podle Etienne Doleta
    • Porozumět textu a autorovi
    • Ovládat VJ a CJ
    • Nevázat se doslovným zněním VT
    • Používat idiomatickou (přirozenou) podobu CJ
    • Usilovat o dobrý styl rovnocenný VT
  • 3 kategorie překladu podle Johna Drydena
    • Metafráze (doslovný překlad)
    • Parafráze (překlad myšlenky za myšlenku)
    • Imitace (adaptace)
  • 3 základní pravidla překladu podle Alexandra Frasera Tytlera
    • Překlad má být úplným převodem myšlenek originálu
    • Styl a způsob vyjadřování má mít stejný charakter jako v originále
    • Překlad má být stejně přirozený jako originál
  • Friedrich Schleiermacher - německý protestant
  • Ovládat VJ a CJ
    • Nevázat se doslovným zněním VT
    • Používat idiomatickou (přirozenou) podobu CJ
    • Usilovat o dobrý styl rovnocenný VT
  • Upálen roku 1546 za to, že do svého překladu Platónova dialogu o tom, co nastane po smrti, přidal slova vůbec nic
  • John Dryden
    Anglický básník, literární kritik, překladatel a dramatik
  • Drydenovy kategorie překladu (1680)

    • Metafráze (doslovný překlad)
    • Parafráze (překlad myšlenky za myšlenku)
    • Imitace (adaptace)
  • Alexander Fraser Tytler

    Britský právník, spisovatel a historik skotského původu
  • Tytlerova pravidla překladu (1797)

    • Překlad má být úplným převodem myšlenek originálu
    • Styl a způsob vyjadřování má mít stejný charakter jako v originále
    • Překlad má být stejně přirozený jako originál
  • První dva principy jsou protikladné požadavky věrnosti obsahu a věrnosti formě, ale řadí je podle důležitosti a tím předznamenává modernější teorii překladu
  • Schleiermacherovo rozlišení překladatelů a textů
    • Tlumočník – překládá komerční texty
    • Překladatel – pracuje s akademickými a uměleckými texty
  • Schleiermacherovy možnosti, jak přiblížit autora VT čtenáři

    • Odcizovací metoda překladu – zaměřuje se na jazyk a obsah VT
    • Naturalizační metoda překladu – zaměřuje se na jazyk a obsah CT
  • Schleiermacherův značný vliv na moderní teorii překladu (Reissová a Venuti)
  • První polovina 20. století – zájem o literární překlad (Ezra Pound; Walter Benjamin – The Task of the Translator)
  • 50. léta 20. století – začátek vzniku teorie překladu jako samostatného oboru
  • Charakteristiky teorie překladu jako samostatného oboru od 50. let 20. století

    • Teorie překladu tvoří ucelený systém
    • Odborná literatura a terminologie
    • Translatologické konference
    • Studijním oborem na univerzitách
  • Dva základní směry teorie překladu

    • Lingvisticky orientovaná teorie překladu
    • Literárně a kulturně orientovaná teorie překladu
  • Významné monografie lingvisticky orientované teorie překladu v 50. a 60. letech
    • Fjordov (1953, Vveděnie v těoriu perevoda)
    • Vinay a Darbelnet (1958/1995, Comparative Stylistics of French and English)
    • Jakobson (1959/2000, On linguistic aspects of translation)
    • Catford (1965/2000, A Linguistic Theory of Translation)
    • Mounin (1963/1990, Teoretické problémy překladu)
  • Hlavní zdroje lingvisticky orientované teorie překladu

    • Kontrastivní gramatika (jazyk jako systém zachycená ve slovnících a gramatikách)
    • Gramatika
    • Sémantika a lexikologie (význam)
  • Obecné tendence počáteční fáze lingvisticky orientované teorie překladu
    • Překlad = výměna jazykového materiálu → proto se teorie překladu se zaměřuje na odlišnosti gramatických systému a lexika
    • Zájem o strojový překlad
    • Literární překlad je považován za nevhodný pro vědeckou analýzu
    • Objektem zkoumání je gramatický systém a jednotlivá slova vytržené z kontextu
    • Klíčový pojem = ekvivalence
  • Od poloviny 60. let se teorie překladu začíná rozšiřovat díky spolupráci s dalšími obory (teorie komunikace, psychologie, sociologie, etnolingvistika)