Cílový text, který vznikl transformací výchozího textu a jehož funkcí je zprostředkovat informace podané originálem takovým způsobem, aby CT vystihoval obsah i výrazové prostředky VT
Překladatelský proces
1. Pochopení předlohy
2. Interpretace předlohy
3. Přestylizování předlohy
Překlad je rozhodovací proces
Kvalitní překlad
Jazykový projev v CJ působí zcela přirozeně
Totožný význam
Zachování dynamiky původního projevu
Druhy překladu (sémiotické třídění)
Vnitrojazykový
Intersémiotický
Mezijazykový
Typy mezijazykového překladu
Interlineární
Doslovný
Volný
Komunikativní
Form-based překlad
Formální ekvivalence, co největší shoda formy a obsahu u CT i VT
Meaning-based překlad
Soustředí se na dosažení stejného účinku na adresáta CT
Třídění z hlediska textových typů
Překlad všeobecný
Překlad odborný
Překlad literární
Třídění z hlediska směru překladu
Překlad z cizího jazyka
Překlad do cizího jazyka
Metaphrase
Doslovný překlad
Paraphrase
Překlad smyslu za smysl
Dlouhá historie překládání
Písemná pojednání o překládání v západní tradici již od dob Cicera a Horácia (1. století př. n. l.) a svatého Jeronýma (4.-5. st. n. l.)
Diskuse na téma doslovný nebo volný překlad pokračují dodnes
Problém volného a doslovného překladu spojen s překlady bible a dalších náboženských a filozofických textů
Nedoslovné a neschválené překlady byly nástrojem v boji proti církvi
5 základních principů překladu podle Etienne Doleta
Porozumět textu a autorovi
Ovládat VJ a CJ
Nevázat se doslovným zněním VT
Používat idiomatickou (přirozenou) podobu CJ
Usilovat o dobrý styl rovnocenný VT
3 kategorie překladu podle Johna Drydena
Metafráze (doslovný překlad)
Parafráze (překlad myšlenky za myšlenku)
Imitace (adaptace)
3 základní pravidla překladu podle Alexandra Frasera Tytlera
Překlad má být úplným převodem myšlenek originálu
Styl a způsob vyjadřování má mít stejný charakter jako v originále
Překlad má být stejně přirozený jako originál
Friedrich Schleiermacher - německý protestant
Ovládat VJ a CJ
Nevázat se doslovným zněním VT
Používat idiomatickou (přirozenou) podobu CJ
Usilovat o dobrý styl rovnocenný VT
Upálen roku 1546 za to, že do svého překladu Platónova dialogu o tom, co nastane po smrti, přidal slova vůbec nic
John Dryden
Anglický básník, literární kritik, překladatel a dramatik
Drydenovy kategorie překladu (1680)
Metafráze (doslovný překlad)
Parafráze (překlad myšlenky za myšlenku)
Imitace (adaptace)
Alexander Fraser Tytler
Britský právník, spisovatel a historik skotského původu
Tytlerova pravidla překladu (1797)
Překlad má být úplným převodem myšlenek originálu
Styl a způsob vyjadřování má mít stejný charakter jako v originále
Překlad má být stejně přirozený jako originál
První dva principy jsou protikladné požadavky věrnosti obsahu a věrnosti formě, ale řadí je podle důležitosti a tím předznamenává modernější teorii překladu
Schleiermacherovo rozlišení překladatelů a textů
Tlumočník – překládá komerční texty
Překladatel – pracuje s akademickými a uměleckými texty
Schleiermacherovy možnosti, jak přiblížit autora VT čtenáři
Odcizovací metoda překladu – zaměřuje se na jazyk a obsah VT
Naturalizační metoda překladu – zaměřuje se na jazyk a obsah CT
Schleiermacherův značný vliv na moderní teorii překladu (Reissová a Venuti)
První polovina 20. století – zájem o literární překlad (Ezra Pound; Walter Benjamin – The Task of the Translator)
50. léta 20. století – začátek vzniku teorie překladu jako samostatného oboru
Charakteristiky teorie překladu jako samostatného oboru od 50. let 20. století
Teorie překladu tvoří ucelený systém
Odborná literatura a terminologie
Translatologické konference
Studijním oborem na univerzitách
Dva základní směry teorie překladu
Lingvisticky orientovaná teorie překladu
Literárně a kulturně orientovaná teorie překladu
Významné monografie lingvisticky orientované teorie překladu v 50. a 60. letech
Fjordov (1953, Vveděnie v těoriu perevoda)
Vinay a Darbelnet (1958/1995, Comparative Stylistics of French and English)
Jakobson (1959/2000, On linguistic aspects of translation)
Catford (1965/2000, A Linguistic Theory of Translation)
Mounin (1963/1990, Teoretické problémy překladu)
Hlavní zdroje lingvisticky orientované teorie překladu
Kontrastivní gramatika (jazyk jako systém zachycená ve slovnících a gramatikách)
Gramatika
Sémantika a lexikologie (význam)
Obecné tendence počáteční fáze lingvisticky orientované teorie překladu
Překlad = výměna jazykového materiálu → proto se teorie překladu se zaměřuje na odlišnosti gramatických systému a lexika
Zájem o strojový překlad
Literární překlad je považován za nevhodný pro vědeckou analýzu
Objektem zkoumání je gramatický systém a jednotlivá slova vytržené z kontextu
Klíčový pojem = ekvivalence
Od poloviny 60. let se teorie překladu začíná rozšiřovat díky spolupráci s dalšími obory (teorie komunikace, psychologie, sociologie, etnolingvistika)