SZAP - 07

• Charakteristika odborného stylu

  • Cíl - podat přesné, jasné a relevantně úplné informace
  • Funkce - odborně sdělná
  • Zaměření na skutečnost a objektivní realitu
  • Důležitý je obsah, méně se klade důraz na formu jazykového vyjádření
  • Typické jsou určité odborně konvenční automatizace, termíny a formulace
• Charakteristické vlastnosti odborného stylu

  • Písemné zpracování
  • Monologická forma
  • Veřejnost jako adresát
  • Pojmovost
  • Přesnost (jednoznačnost, vysoký index opakování slov)
  • Zřetelnost (srozumitelnost, jediná možná interpretace)
  • Soustavnost
  • Odbornost
• Části odborného textu

  • Úvod
  • Jádro sdělení
  • Závěrečné shrnutí
• Důraz na vnitřní logiku textu, propracovanou argumentaci, strukturalizaci
• Grafická úprava může výrazně pomoci při porozumění textu
• Základní požadavek - maximální účelnost a přiměřenost výrazu
• Slohové útvary odborného stylu

  • Odborný dopis
  • Článek
  • Stať
  • Studie
  • Výklad
  • Pojednání
  • Knižní publikace monografické
  • Encyklopedické recenze
  • Texty vědecko-popularizační
• Slohové postupy v odborném stylu

  • Popis
  • Výklad
  • Pojednání
• Dělení odborného stylu

  • Vědecké
  • Popularizační
  • Administrativní
• Styl vědecký


  • Terminologie - jednoznačnost vyjadřování
  • Hlavní funkce - sdělovat myšlenky různých oborů přesně, výstižně a úplně
  • Monologičnost = nutná obsahová a formální úplnost textu
  • Užívání konektorů, odkazovacích a ukazovacích výrazů, podřadných spojek
  • Objektivní slovosled = přechod téma (známého, východiska) à réma (nové)
  • Stereotypní skladba, schematizace vět
  • Velké množství kondenzorů
  • Objektivnost - vyjádřena použití větných konstrukcí s pasivem
  • Citace a příklady
  • Hlavní slovní druh - substantiva (příp. adjektiva), převažují odborné výrazy
  • Vysoký index opakování
• Styl administrativní


  • Věcnost, jasnost, jednoznačnost, přehlednost a stručnost
  • Jazykově stereotypní, lexikální a syntakticky chudý a kompozičně jednoduchý
  • Slovní zásoba strohá a neutrální
  • Věcně zaměřené s množstvím čísel, jmen a termínů
  • Ustálené formulace, nominální charakter vyjadřování
  • Pasivní slovesné tvary, složené předložkové výrazy
  • Neosobní vyjadřování - mluvčí a adresát se buď neoznačují, nebo je v textu obsažen interaktivní rámec autor-adresát
• Styl populárně naučný


  • Informace podává poutavou, zajímavou a laikovi přístupnou formou
  • Prostředky stylu hovorového, případně publicistického, včetně jeho větve beletristické
  • Není tak koncentrovaný jako styl vědecký
  • Kompozičně vyhovuje popis, věty kratší, titul konkrétnější a informativnější
  • Snaží se zajímavě podat i složitosti, používá bohatší členění textu, věty jsou kratší
  • Terminologie není příliš speciální, termíny vysvětlují, opisují, objevují se přirovnání, občas i expresivní výrazy
• Rozdíly mezi stylem vědeckým a populárně naučným

  • Nižší míra abstrakce
  • Větší respekt k percepčním schopnostem adresáta, jednodušší kompozicí a množstvím výskytu hovorových, příp. publicistických prvků a profesionalismů
• Odborné názvy (odborná terminologie), tzv. termíny


  Jednoslovná pojmenování - speciální, ustálená spojení

  Víceslovná pojmenování (terminologická sousloví) - spojení substantiva se shodným přívlastkem, postavení zpřesňujícího přívlastku shodného i za podstatným jménem, spojení se slovesem

  Shrnující názvy a diferencující výrazy - shrnující názvy, diferencující výrazy
• Lexikální rovina (terminologie) v odborném stylu

  • Specifická vrstva lexikálních jednotek (LJ) - termínů a ustálená nomenklatura v rámci jednotlivých oborů

  Sklon k nominalizaci, který se odráží v multiverbizaci

  Stereotypní slovní zásoba (ustálená terminologie, neemotivní, neexpresivní prostředky obecné slovní zásoby)

  Značný výskyt prvků, které jsou danému jazyku vlastní
• Jednoslovná pojmenování


  • Speciální – v odborných projevech (pasparta, katalyzátor)
  • Ustálená spojení – i mimo odborný styl, v různých oborech mají vždy ustálený význam (ventil, spojka, náprava)
• Víceslovná pojmenování (terminologická sousloví)

  • Spojení substantiva se shodným přívlastkem (podstatné jméno, chemická reakce)
  • Postavení zpřesňujícího přívlastku shodného i za podstatným jménem (kur domácí, kyselina sírová)
  • Spojení se slovesem (učinit prohlášení)
• Shrnující názvy a diferencující výrazy

  • Shrnující názvy (dopravní prostředky, psací potřeby)
  • Diferencující výrazy (vražda / úmyslná – zabití / neúmyslné)
• Lexikální rovina (terminologie)


  • Specifická vrstva lexikálních jednotek (LJ) – termínů a ustálená nomenklatura v rámci jednotlivých oborů
  • Sklon k nominalizaci, který se odráží v multiverbizaci
  • Stereotypní slovní zásoba (ustálená terminologie, neemotivní, neexpresivní prostředky obecné slovní zásoby)
  • Značný výskyt prvků, které jsou danému jazykovému typu ve své podstatě cizí (proces internacionalizace jazyků – přejímání jazykových prvků)
  • Odborný styl přejímá velmi často celé termíny
  • Nutnost respektovat ustálenou slovní zásobu v rámci daného oboru
  • Nejedná se pouze o záměnu termínů v jednom jazyce za odpovídající termíny jazyka druhého à naráží se na řadu problémů, protože se proces konceptualizace mimojazykové reality v jednotlivých jazycích liší
  • Jednomu termínu ve VJ může odpovídat podrobnější rozlišení v CJ a naopak
  • Existují mezinárodně dohodnuté latinské názvy
  • V anglicky psané přírodovědné literatuře se často objevují názvy pouze anglické
  • Někteří autoři nejnovější taxonomií neřídí, takže pro překladatele jsou konzultace s odborníkem naprosto nezbytné
• Morfologická rovina


  • Specifické rysy v oblasti morfologie: Zastoupení jednotlivých slovních druhů a jejich struktura ve smyslu word-formation, Využití gramatických kategorií – slovesný čas, pádové vztahy u substantiv
  • Gramatická nasycenost à čistě objektivní charakter – čím je projev objektivnější, zaměřený na adresáta, tím je míra gramatické nasycenosti vyšší
• Syntaktická rovina (větná stavba)

  • Texty syntakticky složité à odrážejí složitost sdělovaných myšlenek
  • Složitá souvětí – vztahy jsou explikovány využitím konektorů, sekundárních předložek a spojek
  • Vysvětlující apozice, opakují se určité typy souvětí
  • Věty mívají shodnou nebo podobnou délku i větný vzorec
  • Ekonomická tendence jazyka = snaha zbavit se všech redundantních prvků
  • Syntaktická kondenzace – využití infinitivu, v menší míře přechodníkové vazby
  • Sponová slovesa nebo predikát mohou být nahrazeny značkou nebo symbolem (matematické texty)
  • Jmenné konstrukce – stavba věty jednoduché (hutnost, sevřenost)
  • Využití závorek pro méně důležité nebo doplňující informace
  • Poznámky pod čarou, odkazy, citace
  • Grafické znázorňování
  • Explicitnost
  • Problematická interpretace značně rozvitých nominálních řetězců v angličtině
  • Problémy – slovosled, který hraje v odborném textu ještě důležitější roli než v krásné literatuře, protože může způsobit velmi podstatnou významovou změnu
  • Větná struktura – využití pasiva: Pozornost se zaměřuje na děj, konatel se odsouvá do pozadí, V angličtině dále nástroj pro práci se slovosledem; v češtině – zvratné zájmeno
• Textová rovina


  • Intertextovost
  • Vysoká míra koheze (na rovině morfologické, syntaktické i lexikální)
  • Opakují se tematické posloupnosti
  • Fakta, grafy a podobné nekontextové prvky = nesmí dojít ke ztrátě komunikativnosti, která by měla za následek nepřesnosti a nesrozumitelnost
  • Titulky a podtitulky
  • Faktografické údaje (zkratky, číslice, grafické odlišení v textu)
• Pragmatický kontext


  • Důležitý ve smyslu rozvoje daného oboru
  • Každý naučný text navazuje na předpokládanou předchozí znalost
  • Vysoce zastoupeny prvky intertextovosti
  • Systém presupozic, který je tím složitější, čím odbornější text je, a pro čí, vyšší odborníky je určen
  • Všechny 3 obecné druhy překladu (vnitrojazykový – je-li text určen pro didaktické účely, intersemiotický – vysvětlení vzorců, rovnic, grafů, mezijazykový)
• Chyby při překladu odborných textů

  • Překladatel – nespecialista: Základní překladová jednotka = věta, Překládá větu za větou, obává se věcného uklouznutí, Individuální zvláštnosti jazyka a stylu zůstávají zachovány na úrovni norem VJ, Jsou respektovány základní rozdíly vyplývající z rozdílného postavení týchž jazykových kategorií a jevů v různých jazykových systémech (náhrada vazeb s přechodníky a částečně i příčestími), Úpravy oproti předloze minimální
  • Překladatel – specialista: Základní překladová jednotka = větší tematický celek (odstavec), Může dojít ke zvýraznění obsahu VT v CT